Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Antverpy: jak se žije u nejortodoxnějších Židů v Evropě

aktualizováno 
- V trojhelníku mezi městským parkem, hlavním nádražím a ulicí Van den Nestlei se v belgických Antwerpách můžete přesunout v čase a prostoru. Po ulicích pospíchají muži v dlouhých černých pláštích, jimž plnovous často sahá až na hruď. Zpod vysokých klobouků jim splývají stočené kadeře vlasů okolo uší, nazývané pejzy. Právě jste se ocitli v nejortodoxnější židovské čtvrti v Evropě.

"V Antwerpách žije dnes asi 18 000 židů, z nichž více než sedm tisíc jsou chasidové," říká předseda antwerpské židovské obce Marc Gross. "Ultraortodoxní chasidské hnutí vzniklo v 16. století; pro tuto dobu bylo typické i oblečení, které ortodoxní židé bez vyjímky dodnes nosí," dodává Gross.
Svojí neměnností a autentičností, kterou si podržuje už dlouhá staletí, je antwerpské židovské město evropským unikátem. Vedle New Yorku je navíc druhým nedůležitějším místem na světě, kde se mluví jazykem jidiš.
V pátek odpoledne, prý když se se slunka západem objeví první hvězda, se zastavuje pracovní tep čtvrti. Začíná šabat.
Vousatí páni v kloboucích a jejich manželky s hlavami zakrytými šátkem se vydávají na procházku.
"Smyslem šabatu je odpočinout si, protože Bůh stvořil svět za šest dní a sedmý odpočíval. Je to čas věnovaný rodině, společenským kontaktům a studiu," říká s německým přízvukem asi čtyřicetiletý antwerpský ortodoxní žid, než zmizí za těžkými dubovými dveřmi v jedné z postranních uliček. Nepřeje si uvést své jméno a nepřeje si být fotografován, stejně jako většina ostatních židů, kteří se v sedmsettisícových Antwerpách snaží integrovat, nikoliv asimilovat.
Od pátku odpoledne do soboty večera nesmí židovští věřící vykonávat žádnou činnost, která je spojená s vytvářením čehokoliv nového - dokonce i elektrického okruhu. Mimo provoz zůstávají obchody, ale i televize, telefony a výtahy.
"Jídlo se uvaří už v pátek dopoledne a potom se až do sobotního večera přihřívá na plotně. Lampy nemůžeme zapínat a vypínat, a proto až do soboty svítí neustále," uvádí muž ty hlavní z 39 zásad, kterých se Židé o šabatu musí držet. S úsměvem však dodává, že oněch 39 pravidel samozřejmě nepřímo implikuje i mnoho dalších omezení, kterých tudíž v konečném důsledku je mnohem více.
V pátek odpoledne se ulice židovské čtvrti v Antverpách zaplňují davy lidí, kteří směřují na procházku do parku nebo do synagogy. Okolí městského parku zčerná stovkami dlouhých kabátů a vysokých klobouků.
Židovská čtvrť v Antverpách přitom požívá zvláštních výsad. Hebrejsky se jí říká éruf. Toto slovo znamená hradby, které oddělují židovskou čtvrť od zbytku města.
Pomyslné židovské hradby v Antverpách vytváří drát natažený ve vzduchu kolem určitých městských čtvrtí. Kromě něj tvoří antwerpský éruf řeka Šelda, železniční náspy, kus dálnice a dráty vysokého napětí. Uvnitř těchto pomyslných hradeb přestává být město veřejným prostorem a stává se soukromým.
Pro ortodoxní obyvatele židovské čtvrti má éruf ohromný význam. Povoluje jim totiž v době šabatu nosit uvnitř těchto hradeb předměty, které by jinak na veřejném prostranství nosit nemohli. "Znamená to klíče, tašku, ale třeba i kabát přes ruku nebo vlastní dítě," vypovídá muž, jenž spěchá do synagogy. "Bez tohoto privilegia bychom ani vůbec nemohli o šabatu vyjít ven."
Právě to, že natažení speciálního drátu okolo židovské čtvrti město Antverpy Židům umožnilo, vypovídá podle představitele židovské komunity Marca Grosse o velmi tolerantním přístupu belgické společnosti k židovskému obyvatelstvu.
"Je jen velmi málo měst na celém světě, vyjma Izraele, kde by Židům byla dopřána tato výsada," hovoří s uznáním o městě, do kterého jeho rodiče přišli po válce z polských koncentračních táborů. Ti, stejně jako mnoho jiných, mířili do Izraele, ale zůstali v Belgii.
Belgické Antverpy se vůbec staly útočištěm mnoha tisíc Židů z celé východní Evropy. Přicházeli sem samostatně i ve skupinách už v minulých stoletích, poslední vlna přistěhovalectví v sedmdesátých a osmdesátých letech sem přivedla i spoustu Židů z tehdejšího Sovětského svazu.
Více než 25 000 Židů bylo deportováno za druhé světové války i přes ohromnou solidaritu a pomoc místního obyvatelstva. Z nich se do Antverp vrátilo asi dvanáct set. Dnes se celkový počet židovského obyvatelstva v Belgii odhaduje na 35 tisíc.
Antverpští Židé si nemusí dělat starosti s tím, jak v pátek nepracovat a v neděli naopak ano. Naprostá většina z nich je totiž zaměstnaná v židovských firmách, které ctí šabat, z toho nemalý podíl má proslulá antverpská diamantová burza. Židovské děti chodí do vlastních škol, kde se kromě nizozemštiny učí i hebrejsky nebo jidiš.

Autor:




Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokáží ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Další z rubriky

Celý svět i Peruánci tradičně spojují "objevení" skalního města Machu Picchu se...
Panika mezi cestovateli: Povolení na Machu Picchu budou do Vánoc pryč

Pokud plánujete cestu na Machu Picchu cestou Inků, zarezervujte si ihned povolení. Letos se totiž vydávají o tři měsíce dřív než obvykle a předpokládá se, že...  celý článek

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.