Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Antigua Guatemala- starobylý koloniální šperk

  14:45aktualizováno  14:45
Antigua Guatemala, která leží ve výšce 1520 metrů nad mořem, je starobylý koloniální šperk a bývalé hlavní město všech středoamerických španělských kolonií. Do této oblasti přibyli španělští dobyvatelé v první polovině dvacátých let šestnáctého století z Mexika a vedl je Cortésův poručík Pedro de Alvarado. Klima v dnešní Guatemale shledali příjemným a setkali se s početnou a rozvinutou civilizací zemědělců a drobných řemeslníků. Proto se rozhodli založit své hlavní sídlo právě tam. Středoamerické kolonie od Guatemaly až po Kostariku spravované z Antiguy podléhaly Místokrálovství Mexiku, Panama již patřila k jihoamerickému Místokrálovství Peru.

Pedro de Alvarado založil původní hlavní město, dnes Ciudad Vieja, asi pět kilometrů od Antiguy na úpatí sopky El Agua (3760 metrů nad mořem)  v roce 1527 a byl jmenován prvním guvernérem. Po jeho násilné smrti jej na guvernérském křesle vystřídala jeho žena Dońa Beatriz de la Cueva, která se tak stala první ženou vládkyní v pokolumbovských dějinách Ameriky. Její vláda trvala do 11. září 1541 kdy po dlouhotrvajících deštích došlo k rozsáhlým sesuvům půdy na svazích El Agua a bahno zaplavilo celé městečko, kde mezi jinými zahynula i Dońa Beatriz.

Město bylo poté nově vysazeno na planině obklopené vysokými horami a vzkvétalo. Usadily se v něm různé církevní řády, postavily si honosné kláštery a kostely, v roce 1660 začala pracovat nejstarší tiskárna ve Střední Americe a v roce 1676 byla založena univerzita. Ani jemu se však nevyhnula neštěstí, tentokrát v podobě ničivých zemětřesení, z nichž to v roce 1773 nechalo město v troskách. Po této katastrofě Španělé založili nové hlavní město Ciudad de Guatemala a Antigua ač postupně obnovována byla odsunuta na vedlejší kolej. Důkazem toho jsou impozantní ruiny kdysi výstavných kostelů a klášterů dodnes zdobící město. I sídlo guvernérů Palacio de los Capitanes Generales bylo opraveno jen zčásti. V roce 1976 byla Guatemala opět zasažena zemětřesením velkého rozsahu. Seismologové tvrdí, že to bylo nejhorší zemětřesení za posledních 500 let na západní polokouli.

Antigua naštěstí zaznamenala jen malé škody, které byly poměrně brzy zahlazeny. Po skončení občanské války 30. prosince 1996 zesílil příliv turistů do Guatemaly a hezká Antigua se stala jejich hlavním cílem. Návštěvníci jsou lákáni nejen na památky, ale i na dobrou kuchyni, folklór, okolí s aktivními sopkami a jazykové školy poskytující týdenní kursy španělštiny s ubytováním v místní rodině a závěrečným diplomem. O důležitosti a přitažlivosti města svědčí i to, že během mého pobytu se tam konalo setkání prezidentů jednotlivých středoamerických republik s Billem Clintonem. Ulicemi se proháněly opancéřované limuzíny doprovázení kohortami policistů na motocyklech a z chodníků na vše dohlížely čety uniformovaných ozbrojenců.

Středem města je náměstí Parque Central, které je neustále plné korzujících lidí, jak domorodců, tak návštěvníků. Mezi nimi se proplétají hudebníci, prodejci kešu oříšků, košil a různých jiných textilních výrobků, kožených pásků, nafukovacích balónků, hraček čínské provenience, nanuků a dalšího zboží. Jak jméno náměstí napovídá, je upraveno do parkové podoby se třemi kašnami tryskajícími bez ustání vodu. Celou jižní stranu náměstí zabírá rozlehlá jednopatrová budova s podloubím, Palacio de los Capitanes Generales, postavená ve zdobném barokním koloniálním slohu. V levé části paláce se nachází informační kancelář, střední část obsadila policejní stanice a zbytek je v troskách, pouze průčelí je opravené a udržované. Východní strana náměstí je tvořena barokní katedrálou postavenou v  roce 1680 a rovněž zničenou v roce 1773.

Stejně jako Palacio de los Capitanes Generales nebyla ani katedrála obnovena v plném rozsahu. Kdesi v katedrále je pochován i conquistador a zakladatel Antiguy Pedro de Alvarado. Kde přesně, to se s jistotou neví, ale místní průvodci se dušují, že je to právě tam, kam oni ukazují při prohlídkách. Netřeba zdůrazňovat, že každý z nich ukazuje na jiné místo. Na severní a západní straně náměstí stojí domy s podloubím. V jednom z nich je radnice, v ostatních banky a obchody se suvenýry nebo knihami. Polohu Antiguy musel naplánovat nějaký zanícený kartograf. Pravoúhle se křižující ulice vybíhají z náměstí přesně jihoseverním a západovýchodním směrem, což činí orientaci ve městě velmi jednoduchou. Všechny mají pouze čísla a pro snadné rozlišení se těm jihoseverním říká avenida a těm západovýchodním calle. Čísla rostou od severu k jihu a od západu k východu a ulice mají vzhledem ke své poloze vůči náměstí přípony východ (Oriente), západ (Poniente), jih (Sur) nebo sever (Norte). Možná to vypadá složitě, ale v praxi to čerstvě příchozímu cestovateli nesmírně usnadňuje život.

Adresa v Antiguy může vypadat třeba takhle: 4C Poniente 7-33, což znamená 4. ulice západně od Parque Central (náměstí) mezi 7. a 8. avenidou, číslo popisné 33.
Na západním okraji města nalezne cestovatel rozlehlou tržnici, břicho Antiguy. Tam se každý může levně a dobře najíst. V jedné velké hale jsou soustředěny stánky nesoucí roztodivná jména, jejichž majitelé lákají strávníky hlasitým pokřikováním. Všechny nabízejí zhruba to samé jídlo, ale přesto se chutě liší a některé „comedores“ (jídelny) jsou lepší než ty druhé.

Málokde si host může vybrat z jídelního lístku. Většina nabízí menu, kterému se říká „comida corrida“. Sestává se z husté slepičí nebo hovězí polévky, hlavního jídla (kus kuřete nebo hovězího masa, rýže a fazole) a skleničky přírodní ovocné šťávy. K tomu všemu se přikusují kvanta tortill. Tortilla je na plotně upečená placka z kukuřičné mouky rozmíchané s vodou. Porce jsou poměrně malé, avšak na tortillách se nešetří. Takový oběd vyjde přibližně na jeden dolar. Chutnou krmi je možné zakousnout ovocem, zeleninou nebo burskými oříšky, které se prodávají v okolních stáncích.

Na prašném prostranství za tržištěm se rozkládá autobusové nádraží. Cestování autobusem po Guatemale je samo o sobě zážitek. Převážná většina vozidel jsou vysloužilé školní autobusy ze Spojených států stavěné pro přepravu dětí. Guatemalci nejsou o mnoho vyšší než americké děti, takže pro ně cesta není tak nepohodlná jako pro dvoumetrového Čecha. Autobusy bývají vyšperkované různými samolepkami s náboženskými nebo lehce erotickými motivy a nejdůležitější výbavou každého vozidla je houkačka. Ta musí mít hluboký a daleko slyšitelný tón, protože řidiči houkají při každé příležitosti: na potencionální pasažéry, na protijedoucí autobusy, na pasoucí se krávy, před nepřehlednými křižovatkami, na hezká děvčata a k mému velkému překvapení tak zdraví i policisty řídící provoz na ulicích. Osádku každého autobusu tvoří řidič a průvodčí. Řidič se kromě houkání věnuje i řízení a to s velkým zaujetím. Vypadá to, že v každém guatemalském autobusákovi dřímá pilot formule 1 a je neuvěřitelné, jakých rychlostí jejich stroje dosahují na příšerných guatemalských silnicích.

O komerční stránku jízdy se stará průvodčí, který se dokáže s opičí mrštností prosoukat v osmdesátikilometrové rychlosti z jednoho konce autobusu na druhý přeskakuje při tom rozměrné balíky v uličce a vybíraje jízdné. Zavazadla, která se do autobusu nevejdou, ukládá na zahrádku na střeše. Při průjezdu městy a vesnicemi stojí vykloněný z otevřených dveří a vykřikuje cíl cesty. Vzhledem k tomu, že spousta guatemalských měst má velmi dlouhá jména, průvodčí je zkracují na pouhé dvě slabiky. Na guatemalských autobusových zastávkách tak lze slyšet pokřiky jako: „Guate! Guate!“, „Chichi! Chichi!“, „Momo! Momo!“, „Huehue! Huehue!“, „Pana! Pana!“, „Xela! Xela!“ a k tomu ještě: „Hay lugares! Hay lugares!“, což znamená: „Ještě máme místa!“

Cestovat je možné nejen v autobuse, ale i na něm. Sám jsem to zkusil a téměř čtyřhodinovou cestu z Huehuetenanga do Todo Santos Cuchumatán absolvoval ve společnosti balíků s kuřaty, rýží a fazolemi. Výhledy na okolní hory stály za to, ale celkově jsem cestu odnesl mírným nachlazením a pořádně naklepaným zadkem.
Antigua Guatemala mi tak trochu připomínala Prahu. Ne rozlohou, ne architekturou, nýbrž přístupem k turistům. Za návštěvu muzeí a zřícenin klášterů nebo kostelů zaplatí Guatemalec 2 quetzales, zatímco cizinec 10 quetzales. Jen jednou se mi vstupné podařilo usmlouvat na 5 quetzales, to když jsem se razantně oháněl studentskou legitkou ISIC. V době mého pobytu odpovídal 1 quetzal pěti českým korunám. Od té doby mívám občas pochybnosti patří – li naše země do Evropy nebo je – li součástí rozvojového světa.

Překvapení v ulici Alameda Santa Lucía, stará škoda 120.

Nejlepší výhled do okolí poskytuje cesta na střeše autobusu.

Původní hlavní město založené Pedrem de Alvarado, dnes Ciudad Vieja. Místní kostel založený roku 1534 je jedním z nejstarších ve Střední Americe. Všimněte si mohutných silných zdí, které musí odolat občasným zemětřesením.

Guatemalci rádi slaví. Průvod mířící ke kostelu La Merced.

Katedrála, která je od roku 1773 částečně v troskách, uzavírá východní stranu náměstí.

Katedrála, která je od roku 1773 částečně v troskách, uzavírá východní stranu náměstí

Kostel a klášter La Merced je jeden z mála, který se zachoval do dnešních dnů.

Náměstí před zříceným konventem Santa Clara. Žlutá budova v popředí není lázeňská kolonáda, nýbrž veřejná prádelna

Již pro 50 centavos mají v Guatemale bankovku. Je to vzpomínka na doby, kdy byl quetzal v páru s americkým dolarem a kdy se za něj dalo hodně koupit.

Již pro 50 centavos mají v Guatemale bankovku. Je to vzpomínka na doby, kdy byl quetzal v páru s americkým dolarem a kdy se za něj dalo hodně koupit.

Guatemalská měna své jméno odvozuje od quetzala, posvátného ptáka – boha Mayů a Aztéků. Je vyobrazen vlevo nahoře.

Druhá strana téže bankovky

Justo Rufino Barrios ač diktátor je v zemi poměrně oblíben, protože zavedl bezplatnou laickou povinnou základní školní docházku. V roce 1885 se pokusil sjednotit Střední Ameriku silou a v Salvadoru v Chalchuapa padl.

Pohled na Antiguu z Křížového vrchu (Cerro de la Cruz) se sopkou El Agua v pozadí.

Podrobnější pohled na město sestávající převážně z přízemních domků. Siluetu přečnívají pouze zříceniny kostelů a Palacio de los Capitanes Generales.

5 Avenida Norte s obloukem Santa Catalina a kostelem La Merced v pozadí

Náměstí před zříceným konventem Santa Clara je také využíváno jako tržiště

2 Avenida Norte. V ulicích Antiguy je třeba dávat si pozor na překvapivě rychlé plně naložené autobusy.

4 Calle Oriente. Některé domy jsou ozdobeny krásně tepanými okenními mřížemi a vyřezávanými balkóny

Autor:




Nejčtenější

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Další z rubriky

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Baťůžkář v Maroku
Z fabriky do světa. Šampón a lunchmeat jsem hned zahodil, říká cestovatel

Jsou to dva roky, co tehdy jednadvacetiletý Vojtěch Kadera z Touškova na Plzeňsku seděl v kuřárně pro zaměstnance firmy, kde pracoval, a koukal přes plot. „Tam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.