Na palubě

Na palubě | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Poslední místo na Zemi s panenskou přírodou. Týden v ledové Antarktidě

  • 14
Ještě před deseti až patnácti lety byla ledová Antarktida pro cestovatele destinací z říše snů. Dnes je situace jiná, nejlevnější lodní zájezd plus letenku z Prahy do Ushuaie můžete sehnat už od 130 tisíc. Návštěva jednoho z posledních míst na Zemi, které si uchovalo nádhernou panenskou přírodu, stojí za to.

Kontinent superlativů

Když 27. ledna 1820 mořeplavec Fabian Gottlieb von Bellingshausen spatřil jako první člověk břehy Antarktidy, ukončil tím stovky let dlouhé hledání jižního superkontinentu. Kvůli ledovému krunýři obklopujícímu pobřeží však trvalo ještě dalších 75 let, než na jižní pevninu poprvé vstoupila lidská noha.

Dnes, po více než sto letech od této události, představuje Antarktida stále jednu z nejméně probádaných oblastí a jedno z posledních míst na Zemi, kde najdeme skutečně panenskou přírodu zcela prostou lidské civilizace. Je to kontinent superlativů: nejen nejstudenější, ale také největrnější, nejsušší a s nejvyšší průměrnou nadmořskou výškou.

Obrovské plovoucí ledovce, hory zvedající se přímo z moře, velryby, nebojácní tučňáci, lvouni a tuleni, vědecké polární stanice i historické základny polárních objevitelů, to vše vytváří neskutečnou atmosféru, kterou můžete zažít jenom tady. Návštěva tohoto křehkého ekosystému vám také poskytne přímou konfrontaci s některými tématy, jako jsou například globální změny klimatu nebo ochrana velryb. Cesta na Antarktidu tak představuje unikátní zážitek i poučení zároveň.

Přestože každý zájezd na Antarktidu je pečlivě kontrolován z hlediska ochrany přírody, expedice na šestý kontinent už není výprava "z říše snů", jako tomu bylo ještě před několika desítkami let.

Nejvyšší hora Grahamovy země, 2 600 m vysoká Mt. Francis

Cesta začíná na konci světa

Cestu na Antarktidu můžete zahájit na Novém Zélandu, v Austrálii nebo v Jižní Africe, naprostá většina lodí však vyplouvá z argentinského města Ushuaia. Hlavní výhodou tohoto přístavu je relativní blízkost Antarktidy, plavba přes Drakeovu úžinu k Antarktickému poloostrovu odtud trvá v průměru jen dva dny.

Ushuaia se také pyšní přívlastkem Fin del Mundo, což ve španělštině znamená konec světa. A skutečně, při pohledu na mapu zjistíte, že tady obrazně končí jihoamerická pevnina a dál se rozprostírá jen ledový Jižní oceán.

Těsně před vyplutím: Ushuaia z paluby lodě

Město Ushuaia a jeho okolí je populární destinací nejen pro návštěvníky Antarktidy, ale také pro spoustu cestovatelů, kteří zatím nemají návštěvu ledového kontinentu v plánu. Najdeme tady nádherné a pusté hory s ledovci, jezery a stále zelenými stromy lenga, národní parky nebo divoké mořské pobřeží. Kdo se chystá na plavbu, měl by si tedy vyhradit nejméně dva dny na prozkoumání města i jeho okolí.

Z výletů a aktivit lze doporučit například návštěvu národního parku Tierra del Fuego (20 km od města), ledovec Martial (přímo nad městem) a za špatného počasí třeba návštěvu muzea Museo Marítimo de Ushuaia (Čtěte: Kde končí svět a začíná brána do Antarktidy).

Pobřeží v NP Tierra del Fuego

Tahle fotografie byla pořízena z ulice v Ushuaie, věřili byste tomu?

Přes nejširší průliv světa

Loď zvedá kotvy a po zhruba čtyřech hodinách plavby v poklidném průlivu Beagle Channel otáčí na jih, do často rozbouřených vod Drakeova průlivu. Před námi je nyní téměř 1 000 km široký průliv oddělující Jižní Ameriku od Antarktidy, nejširší průliv světa a místo nahánějící strach všem námořníkům. Časté bouře zde nejsou výjimkou a cesta k Antarktidě tak může být vykoupena mořskou nemocí.

Zdánlivě nudné dva dny přinášejí zajímavé zážitky a utečou jako voda. Na palubě pozorujeme spoustu ptactva, mezi jinými kolem nás krouží dvoumetroví albatrosi a buřňáci obrovští i o něco menší buřňáci černobílí, občas zahlédneme delfína nebo vzdálenou ploutev velryby. Můžeme také navštívit kapitánský můstek, zkontrolovat kurz, prohlédnout námořní mapy a poklábosit s kormidelníkem.

Na kapitánském můstku

První plovoucí kry oznamují blízkost Antarktidy. Na této se usídlila kolonie tučňáků.

Druhý den proplouváme tzv. Antarktickou konvergencí, jakousi hranicí mezi Atlantikem a studenými vodami Jižního oceánu. Jsme tedy konečně na geografickém území Antarktidy.

Uvnitř lodě se také stále něco děje. Posádka sestávající mimo jiné z profesionálních biologů nebo bývalých pracovníků antarktických vědeckých stanic se s námi dělí o své poznatky, ať už je to na téma globální oteplování, kroužkování tučňáků nebo historie velrybářství. Zároveň dostáváme informace k jednotlivým aktivitám, které nás na pevnině čekají.

Volné chvíle si někteří cestující krátí v lodní knihovně, posílají se první
e-mailové zprávy domů, píšou deníčky, popíjí se u baru...

Plovoucí kra modrého ledu. Vzácná forma ledu s minimem vzduchových bublinek vznikla za obrovského tlaku.

Konečně země!

Třetí den navečer se před námi objevují první ostrovy, Jižní Shetlandy. Souostroví tvoří asi 500 km dlouhý řetězec ostrovů, od kterých je Antarktický poloostrov vzdálený ještě asi 100 km. Vítá nás hejno sněžných buřňáků a symbolicky také velryba keporkak, která nádherně ukazuje svoje dlouhé prsní ploutve. Jižní Shetlandy patří mezi oblíbené zastávky většiny expedic, kotví se většinou u ostrovů Half Moon a Deception Island, který je aktivní sopkou.

Čeká nás tady první vylodění na souš ve člunech Zodiac. Po desetičlenných skupinkách tak poprvé šlápneme na antarktickou půdu. Většina vylodění se odehrává v blízkosti kolonií tučňáků, proto jsme poučeni, jak se mezi zvířaty chovat. Základním pravidlem je nepřibližovat se blíže než pět metrů ke zvířatům. Tučňáci jsou ovšem zvědaví a často tak není vůbec jasné, kdo koho si to vlastně přišel prohlédnout… Všeobecná absence plachosti antarktických zvířat umocňuje zážitek ze setkání s nimi na maximum.

Dramatickou oblohou nás vítají Jižní Shetlandy.

Pobyt na souši také podléhá přísným regulacím. Například maximální počet je 100 lidí, před vyloděním se myjí boty v dezinfekčním roztoku, na pevnině se nesmí nic jíst a pít a nesmíte si tu ani odskočit na záchod. To vše kvůli křehkému ekosystému Antarktidy a jako prevence před zavlečením cizích druhů rostlin.

Jakmile se ocitnete na souši, máte pokaždé přibližně tři hodiny na průzkum pobřeží a okolí. Můžete pozorovat a fotit zvířata, vystoupat na přilehlý kopec nebo se jen tak oddávat absolutnímu tichu. Zajímavým zpestřením jsou návštěvy polárních stanic. Většinou velmi přátelský personál vám umožní nahlédnout pod pokličku života polárníka, můžete koupit unikátní suvenýry, prohlédnout si malé muzeum a někde dokonce i poslat pohled.

Připraveni na výsadek...

Pádlování mezi krami a táboření s tučňáky

Každá plavební společnost a její loď vytváří svou individuální atmosféru, což je dáno nejen trasou plavby, možnostmi doplňkového programu, ale také kvalitou posádky, velikostí lodě nebo celkovým nastavením komfortu expedice. Vybrat si tu správnou plavbu je tedy klíčové pro každého, kdo o návštěvě Antarktidy uvažuje.

Kromě pobytu na pevnině, fotografování zvířat a plaveb ve člunech Zodiac nabízejí některé antarktické expedice řadu dalších aktivit. Většinou jsou to plavby na mořských kajacích, výlety na sněžnicích, horské výstupy, lyžování, ledové lezení, potápění, táboření (přespání na pevnině) nebo fotografický workshop.

Zodiaky mezi krami

Na tučňáky si teleobjektiv brát nemusíte…

Jeden z vrcholných dnů naší plavby přichází v zátoce zvané Paradise Bay. Už z názvu vyplývá, že místo je to vskutku úchvatné, kde nad labyrintem zátok a ostrůvků trčí kilometr vysoké útesy, do moře padají splazy ledovců a na hladině plují kry nejrůznějších tvarů. Dopoledne se v malé osmičlenné skupince vydáváme na vrchol jedné z hor. Stoupáme po ledovci v mačkách navázáni na lano až na vyhlídku, odkud naše loď vypadá mezi ledovými horami jako malá hračka. Odpoledne vyrážíme na mořských kajacích prozkoumávat zátoky na opačné straně Paradise Bay. Cestou rozrážíme plovoucí kry, fotíme lenošící tuleně i zvědavé tučňáky.

Vezeme se na ledu: všimněte si dvou malých teček vlevo na kře.

Dobrý den! Je někdo doma? Tučňáci oslí nakukují do polární stanice...

Protože počasí nám přeje, roztápí následující večer kuchař pod roštem dřevěné uhlí a na venkovní palubě probíhá grilovací party. Zapadající sluníčko se opírá do skleniček s malbecem z Mendozy (netřeba chladit), argentinské steaky naopak chladnou rychle a hladové osazenstvo je tedy konzumuje ještě rychleji.

Po večeři jedeme tábořit na pevninu. Každý fasujeme vak se třemi spacáky, žďárského pytlem a dvěma karimatkami. Takovou izolaci by nám Amundsen rozhodně záviděl a dokonce i tučňáci, kteří s námi bivakují ve stejné zátoce, zvědavostí nevydrželi a přišli se podívat na ty podivné bytosti zachumlané v balíku izolačních materiálů. Nejvyšší horu Grahamovy země, 2 600 metrů vysokou Mt. Francis, osvětluje ještě po desáté večer sytě oranžové světlo a vytváří tak neskutečnou kulisu našeho polárního táboření.

Britský Port Lockroy je jednou z nejnavštěvovanějších polárních základen.

Chilská základna v Paradise Bay

Setkávání se zvířaty

Může se hodit

Počasí a kdy jet
Počasí je během antarktického léta v oblasti Antarktického poloostrova překvapivě mírné a příjemné. Teploty se pohybují kolem nuly a mohou vystoupat až ke 14 °C. Prší tu minimálně, spíše zasněží a výjimkou nejsou řady slunečných dnů. Většinu léta panují dlouhé dny, kdy v noci nenastává úplná tma.

Sezona trvá od konce října do března, každé období je skvělé pro návštěvu a přitom trochu jiné:

  • Říjen–listopad: množství plovoucího ledu, tučňáci se páří a stavějí hnízda
  • Prosinec–leden: dlouhé dny jsou skvělé pro fotografování, postupně se klubou mláďata tučňáků, připlouvají velryby
  • Únor–březen: nejlepší čas pro pozorování velryb, množství lachtanů, tučňáci opouštějí kolonie, dny se rychle zkracují.

Doprava na místo
Letecky až do Ushuaie s přestupem v Buenos Aires.

Jsme na 65. stupni jižní šířky, sluníčko tu zapadá jen na pár hodin a obloha je i o půlnoci temně modrá. U ostrova Peterman Island dosahujeme nejjižnějšího bodu naší plavby a pozorujeme kolonii tučňáků oslích a kroužkových. Podle biologa výpravy tu v posledních letech klesá počet kdysi hojných tučňáků kroužkových na úkor o něco větších tučňáků oslích. I tak se projevuje oteplování v Antarktidě, neboť tučňák kroužkový potřebuje k reprodukci zamrzlé moře a led. Třetím druhem tučňáka, který běžně hnízdí na Antarktickém poloostrově, je tučňák uzdičkový.

Velmi častými a vděčnými objekty fotografů jsou tuleni. Tito ploutvonožci většinou lenoší na plovoucích krách a nenechají se vyvést z míry ani když do jejich plovoucí postele drcne náš ledoborec. Jeden obrovský tuleň Weddelův si zase ustlal na pláži přímo u místa našeho vylodění a jeho půl tuny živé váhy jsme raději obcházeli velkým obloukem. 

Chladný Jižní oceán je bohatý na živiny, a proto tu najdeme také velryby, největší mořské savce. Tisíce kytovců se sem stahují na krátké antarktické léto, aby hodovaly na hojnosti krilu a dalších mořských dobrotách. Velryby vidíme v podstatě každý den, ale na závěr naší plavby jsme mohli pozorovat hejno asi osmi velryb keporkaků těsně u naší lodě. Kapitán vypnul motory a my jsme mohli v tichosti pozorovat hru ploutví těchto obrů oceánu. Byla to ta nejhezčí tečka za týdnem stráveným v Antarktidě.

Na mořském kajaku pod ledovci

Trasy plaveb

Většina návštěvníků Antarktidy vyplouvá z argentinského města Ushuaia a volí klasický zájezd v délce 11–12 dnů. Při tomto programu strávíte celkem zhruba pět dnů plavbou v oceánu a zhruba 5–6 dnů vám zbude na vlastní průzkum pobřeží a pevniny Antarktického poloostrova a k tomu se ještě pravděpodobně zastavíte na přilehlém souostroví Jižní Shetlandy.

Delší plavby navíc zahrnují do itineráře ostrovy Jižní Georgie, Jižní Orkneje a Falklandy. Tyto plavby trvají většinou 18–20 dní a hlavním bonusem jsou obrovské kolonie tučňáků královských. Některé společnosti dopravují návštěvníky na Antarktidu letecky, tato varianta je však dražší a velmi závislá na počasí. Plavby z Nového Zélandu trvají přibližně 30 dní a navštívíte Rossovo moře, Rossův šelf a několik subantarktických ostrovů.

Bivakujeme mezi tučňáky.

Na sněžnicích se můžete toulat po zasněžených pláních i svazích.

Jak vybrat tu správnou plavbu

Tipy na promítání

V únoru můžete v Praze a Brně navštívit cestovatelské promítání v těchto termínech lokalitách:

Zajímavé odkazy

  • Smlouva o Antarktidě (Antarctic Treaty) – zajišťuje mírovou vědeckou spolupráci, zákaz vojenského využití a pozastavení všech nároků na suverenitu nad kteroukoliv částí Antarktidy (Zdroj: Wikipedie)
  • Eco Nelson – stránky české polární stanice na ostrově Nelson

Zvolit správný zájezd na Antarktidu je alfou a omegou úspěšné cesty a nezapomenutelných vzpomínek. Ne vždy se vyplatí šetřit za každou cenu: cena každé plavby tu má vždy svou hodnotu (nabízené aktivity, počet dní a počet vylodění, velikost a kvalita lodi a posádky, atd.). Každý má také jiné priority, někdo ocení komfort, jiný zase chce strávit co nejvíce času na pobřeží, apod.

Ročně navštíví Antarktidu řádově 40 000 turistů, vybírat je možno z nabídky asi 50 společností. V České republice nemá kancelář žádný z těchto tour-operátorů. Řešením je buďto hledat na internetu nebo si nechat poradit od některé specializované kanceláře, která vybere zájezd přesně pro vás a zajistí veškerý další servis (letenky, pojištění, doplňkový program, atd.), jednou z nich je například CK Inspira.

Ceny plaveb

Ceny za klasický lodní zájezd do Antarktidy se pohybují přibližně v rozmezí
5 000–22 000 USD (od 94 000 do 412 tisíc korun). Záleží zejména na typu kajuty, standardu plavby (existují i pětihvězdičkové all-inclusive plavby) a nabízených aktivitách. K tomu je třeba přičíst leteckou dopravu (z Prahy cca
30 000 Kč), pojištění a případně ubytování a program v Ushuaie. Na lodi je většinou vše hrazené (ubytování, plná penze, výlety na pobřeží), někdy se doplácí za nápoje, internetové připojení, apod. Zájezdy do Antarktidy bývají vyprodány dlouho dopředu.

Z argentinského města Ushuaia (modrá značka) k břehům Antarktidy (červená značka - Petermann Island) doplujete asi za dva dny.

Z argentinského města Ushuaia (modrá značka) k břehům Antarktidy (červená značka - Petermann Island) doplujete asi za dva dny.

, pro iDNES.cz