Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Antarktida - chráněné území

  10:09aktualizováno  10:09
Antarktida je nejstudenější a nejhornatější kontinent s nejvyšší průměrnou výškou. Má velké zásoby nerostných zdrojů a jedinečnou floru a faunu včetně vzácných velryb, což jsou lákadla, po kterých toužila celá řada států. Nakonec se tahanice o Antarktidu vyřešily v červnu roku 1961, kdy byla podepsána Smlouva o Antarktidě, která tak chrání už čtyřicet let její území před zneužíváním. V současnosti smlouvou respektuje 42 zemí, z nich 26 s plnoprávným členstvím. Bývalé Československo přistoupilo k mezinárodní smlouvě v roce 1962, Česká republika v roce 1993.

Podle washingtonské smlouvy je Antarktida neutrálním a demilitarizovaným pásmem, na kterém je zakázána jakákoli vojenská činnost, jakékoli jaderné zkoušky a pokusy se všemi ostatními druhy zbraní. Smlouva stanovila svobodu výzkumu a využívání Antarktidy výlučně pro mírové účely a předpokládá co nejširší
spolupráci mezi státy, spojenou s výměnou informací a vědeckého personálu. Kontrolu zajišťuje právem volného přístupu do všech oblastí a ke všem zařízením. Smlouva o Antarktidě nepotvrdila žádné územní nároky z minulosti, šanci nemají ani případné budoucí nároky.

Postupně smlouvu doplnilo asi 170 dalších dokumentů, například opatření na ochranu antarktické fauny a flóry (1964) a úmluva o zachování antarktických tuleňů a velryb (1972). Úmluva o zachování mořských živých zdrojů Antarktidy z roku 1980 platí za vzorovou mezinárodněprávní úpravu ekologické problematiky.

Washingtonská smlouva nepředpokládá těžbu nerostného bohatství vzhledem k mimořádně extrémním klimatickým podmínkám. V centrální absolutní poušti se průměrné roční teploty pohybují řádově kolem mínus 50 stupňů Celsia, v oblasti oceánu téměř neustále řádí bouře. Geologický průzkum na dvou procentech
rozlohy území, jediného bez ledového příkrovu, mohl zjistit pouze výskyt nerostů, nikoliv však ložiska. Na většině území neustálý pohyb ledovců znemožňuje průzkumné vrty či hloubení štol.

Přesto začátkem 80. let požadovaly země třetího světa, aby se Antarktida stala společným vlastnictvím lidstva a aby zisky z toužené těžby nerostného bohatství připadly hlavně chudým zemím. Hrozilo nebezpečí nekontrolovaných průzkumných expedic a poškození křehkého ekosystému na pobřeží a v oceánu, jediné oblasti Antarktidy, kde se vyskytují rostlinné a živočišné druhy.

Protokol o komplexní ochraně životního prostředí Antarktidy a na něm závislých a s ním souvisejících ekosystémů přijatý signatáři washingtonské smlouvy 3. října 1991 ve španělském San Lorenzu del Escorial u Madridu však zakazuje v příštích 50 letech jakoukoliv těžbu nerostů na kontinentu. Zavedl přísné režimy pro ochranu přírody a pro nakládání s odpadky, omezil znepokojivě vysoký cestovní ruch. Po ratifikaci šestadvaceti účastnickými státy vstoupil v platnost 14. ledna 1998.

Krajina v Antarktidě.

Autor:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Další z rubriky

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.