Prakticky všechny hotely a restaurace v Damašku a dalších velkých metropolích jako Káhira nabízejí zvláštní noční snídaně a hostiny, které kromě kuchyně a cukrovinek typických pro toto období zahrnují také hudební a divadelní představení. "Jídlo, rodinná setkání, solidarita a pomoc chudým jsou doposud významné zvyky ramadánu, ovšem spíše z tradice než z náboženského úmyslu," vysvětluje Radván Sálim, profesor islámských studií na universitě v Damašku. "Avšak v posledních dvou desetiletích se zvyky iftáru pozměnily: nyní se staly zdůrazňovaným společenským aktem, při němž je konzumováno enormní množství jídla a pití," zdůrazňuje profesor.
Slovo ramadán je založeno na gramatickém kořenu znamenajícím "spálit", což odkazuje na symbolické očištění od hříchů. Je devátým měsícem islámského lunárního kalendáře a připomíná zjevení posvátné knihy koránu Muhammadovi, jedinému muslimskému prorokovi. "Je neoddiskutovatelné, že iftár se stává spíše oslavou než náboženským aktem," stěžuje si Abúl Núr Chursíd, šajch mešity Kanavat v Damašku. "Původně ramadán znamenal příležitost pro dosažení náboženské očisty. Byl to čas modliteb a střídmosti. Nyní si myslíme, že je to společenská událost, v níž převládá ovzduší oslav nad náboženskou slavnostností," dodal.
Od zrození islámu před více než 1400 lety je ramadán definován jako měsíc askeze, jehož cílem je očištění věřícího prostřednictvím abstinence, modliteb a milodarů.
První muslimové v období proroka Muhammada zavedli tradici, že půst je přerušen požitím pouze misky mléka a hrsti datlí. "Snídaně v hotelích a restauracích mají podnítit sociální solidaritu jako ctnost, jejich oslavy, laický tanec a hudba nemají však s ramadánem nic společného. Je to pouhý obchod a výmluva, proč pořádat slavnosti," upozorňuje významný syrský historik Samir Ghaní.
Ulemové a imámové z mešit tyto Ghaního obavy sdílejí a ačkoliv se přímo proti oslavám nestavějí, neustále připomínají věřícím kořeny a význam postního měsíce. "Spíše než v modlitbách a soustředění se na očistu od hříchů se lidé předhánějí v tom, kdo se zúčastní té nejlepší slavnosti, kde kouří vodní dýmky a hrají karty, což naprosto protiřečí náboženskému duchu půstu," zdůrazňuje Chursíd.
Syrský šajch nicméně připouští, že proměna ve zvycích ramadánu je "přirozený jev přizpůsobení se nové době". "Dobrou novinkou je, že ramadán je oblíbenější než v předchozích obdobích. Účast se zvýšila a lze říci, že půst drží více než 60
procent muslimů." Pro věřící, jako je nedávno obrácený podnikatel Alí Amin, představuje ramadán jedno z nejlepších období roku, protože "se mohu bavit se svými přáteli a cítit se fyzicky i mentálně lépe díky disciplíně půstu".
"Možná je to taky důsledek globalizace a krize světové identity. Muslim chce dokázat, že je muslim, stejně jako je křesťan hrdý na to, že je křesťan," říká Chursíd. Pro mnohé další je to prostě otázka tradice. "Postím se, protože mě k tomu nutí moje náboženství. Nevzpomínám si, kdy jsem s tím začal. Je to součást mého života," krčí rameny 25letý damašský taxikář Hasan Turabilsí.
 |
