Amazonský deštný prales by mohl za pár let zmizet

  • 1
O neodvratitelném zničení amazonského deštného pralesa by podle Jamese Alcocka z Pennsylvánské státní univerzity mohlo rozhodnout příštích deset let. Americký vědec odhaduje, že tropický les by mohl úplně zaniknout během padesáti let. Nebezpečí spatřuje zejména ve zpětných vazbách. Většina vědců předpovídá mnohem pomalejší zánik amazonského pralesa. Brazilské ministerstvo pro vědu a techniku přesto označilo dřívější výzkumy, které udávají pro rok 2020 asi 42procentní odlesnění Amazonie, za nespolehlivé a futuristické.

Alcockova předpověď je založena na matematických modelech ubývání pralesa působením lidské činnosti a je mnohem naléhavější. Vědec totiž tvrdí, že bez okamžitých a účinných opatření na změnu současných zemědělských, těžebních a důlních aktivit se situace během deseti až 15 let dostane do bodu, kdy již obnova pralesa nebude možná. K naprostému zničení amazonských lesů by pak mohlo dojít během pouhých 40-50 let místo 75-100 let, jak odhadují ostatní vědci.
   

Alcockova metoda je prý užitečná pro předpovídání vývoje také v dalších ohrožených oblastech světa, například v jihovýchodní Asii a v povodí africké řeky Kongo. Plocha lesů v povodí Amazonky je podle Alcocka v současné době menší asi o 25 procent. Vědec vidí nebezpečí v takzvaném procesu evapotranspirace, což je dýchání lesa, při němž dochází k vypařování srážek do atmosféry. Tento přirozený proces narušuje kácení stromů, což dále přispívá k nestabilitě celého pralesního
společenství.
   

"Tropický prales jako celek je závislý na stromech, které navracejí vodu do ovzduší. Tato vzájemná závislost klimatu a pralesa znamená riziko, které může být mnohem blíže, než čekáme. Je to velmi složitý problém z několika hledisek. Nestačí například říct zdejším lidem, kteří žijí ve velké chudobě, aby opustili prales" vysvětluje Alcock.
   

Plány na zachování malých ploch lesa považuje za nefunkční, protože poškození celkového systému logicky omezí dešťové srážky a tím i schopnost přežití rezervací. Pokles srážek bude mít za následek také zvýšené riziko lesních požárů.
   

Dalším následkem bude vyhynutí mnoha druhů zvířat a rostlin, které žijí v deštném lese. "V současné době existuje velký počet druhů, které jsou ohroženy, protože je ohrožen sám prales. Možná budeme schopni zachovat několik živočichů v zoologických zahradách, ale zajisté ztratíme mnoho obojživelníků, plazů a hmyzu."
   

Philip Stott, odborník na biogeografii z londýnské univerzity, považuje Alcockův varovný model za poněkud zjednodušený, pokud jde o politické, hospodářské a ekologické důsledky. "Mnoho vědců soudí, že odhady deforestace jsou většinou
přehnané. V Amazonii může být dosud nedotčeno 87 procent lesů, snad i více. Při jakémkoliv modelování se musí vzít do úvahy také druhotná obnova pralesa," upozornil vědec.


Témata: Brazílie, chudoba, Kongo, Zoo