Důkazy o krajinném stavitelství pomohou vysvětlit, jak oblast s neúrodnou půdou a střídáním extrémního sucha a tropických dešťů mohla kdysi uživit mnohem větší populaci, než jaká tu žije v současné době. Na zaniklém území o rozloze 780 kilometrů čtverečných v bolivijské oblasti Bares, která hraničí s Brazílií a je omývána přítoky Amazonky, našel Erickson systém vodních nádrží a klikatících se kanálů. V ohybech kanálů objevil malé trychtýřovité otvory, které údajně sloužily jako hráze nebo pasti na chytání ryb.
Erickson v posledním vydání odborného časopisu Nature uvádí, že domorodí obyvatelé v oblasti provozovali intenzivní vodní hospodářství po stovky let, dávno před příchodem španělských kolonistů. Přeměnu zatopené roviny na rozlehlou farmu na chov ryb považuje vědec za "příklad vytvoření a aktivního řízení antropogenické krajiny přírodním národem". Hráze pocházejí podle Ericksona nejméně ze 16. století a možná jsou ještě starší. Španělé ovládli oblast Baures až v roce 1708.
Komplexní síť rybníků a kanálů byla zřejmě navržena tak, aby využívala každoročních záplav v období dešťů. Rozlehlé louky a pastviny tehdy pokryla voda až do výše jednoho metru a ryby se na toto území přesouvaly ke tření. Když voda ustupovala, většina ryb pravděpodobně uvízla v početných umělých nádržích o průměru asi 30 metrů. V úniku jim zabránily klikaté kanály a hráze. "Hráze a
rybníky poskytovaly bohatý, uskladnitelný a nejlepší zdroj živočišných bílkovin," říká Erickson. "Tak byli schopni uživit hustou populaci v prostředí, které by mnozí mohli považovat za nerentabilní."
Podle archeologa Warwicka Braye z londýnské univerzity důkazy o založení polí a rybných farem "potvrzují obrovskou rozmanitost hospodářských praktik v předkolumbovské Americe".
Antropologové se původně domnívali, že první obyvatelé Jižní Ameriky byli lovci a sběrači, kteří žili v nevlídných podmínkách a nikdy nevytvořili velké, ucelené kultury. Primitivní životní podmínky mnoha lidí v odlehlých amazonských oblastech tyto názory jen posilovaly. Jediné ucelené prehistorické kultury žily podle vědců v příznivějším podnebí v Mexiku a v Andách. Erickson míní, že nejnovější objevy svědčí o tom, že povodí Amazonky nebylo naprostou divočinou, ale "krajinou, kterou v uplynulých 12.000 letech utvářeli lidé".
