Pokusný provoz šesti týdnů má prověřit počítačovou a audiovizuální technologii, oddělení svazků ve slepeckém písmu, studovny a konferenční sály. S oficiálním otevřením instituce se počítá ve Světový den knihy, tedy 23. dubna.
Zatím největším problémem knihovny, která má kapacitu čtyř miliónů svazků, je malý počet knih. Dosud se jich nepodařilo shromáždit víc než 200 000. Historik Mustafá Abbadí, který se o vybudování knihovny zmínil jako první, říká, že žádná mezinárodní knihovna si nemůže dovolit fungovat s míň než miliónem svazků.
Původní velká alexandrijská knihovna vznikla kolem roku 295 před naším letopočtem na půdě královského paláce Ptolemaiose I. Sótéra. Byla to největší knihovna starověku a 250 let sloužila zemím kolem Středozemního moře jako středisko vědění. Uchovávala půl miliónu svitků včetně originálů děl Eurípida, Aischyla a Sofokla. Ptolemaios III. měl ve zvyku vypůjčovat svitky od jiných
panovníků a nechával z nich pořizovat kopie.
V současné alexandrijské knihovně budou mimo jiné kopie starých arabských rukopisů, které věnovalo Španělsko, velká kolekce starých rukopisů z někdejších alexandrijských knihoven a významná sbírka vědeckých prací z 10. až 18. století.
