Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Albánské děti si na zamořené půdě hrají se smrtí

  14:59aktualizováno  14:59
V ruinách staré továrny si hrají děti, zatímco krávy spásají býlí vyrážející z hromad rumu. Výkopem mezi budovou továrny a rodinným domkem přebudovaným z bývalého skladiště pesticidů proudí žlutavá voda. Za tím vším je 20.000 tun chemických látek, skrývajících se pod tenkou vrstvou půdy. Tohle místo - bývalá chemička v největším albánském přístavním městě Drač - je podle nedávno zveřejněné zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) jedním z pěti nejkontaminovanějších "horkých míst" v zemi.

Výsledky tohoto vůbec prvního hodnocení stavu albánského životního prostředí
šokovalo dokonce i některé z expertů bezprostředně se podílejících na vypracování studie.
   

Odborníci dospěli k závěru, že všech 80 rodin žijících právě v těchto místech riskuje denně své životy. Jednou z nich je rodina 51letého Flutorima Janiho, jehož dvě vnoučata ve věku šest a dva roky si hrají v zaneřáděné chátrající továrně. Žijí v
bývalém skladišti pesticidu Lindan a za horkých dnů musejí opouštět dům, aby se nezalkli výpary ze zbytků tohoto produktu.
   

V půdě, na které si rodina založila zeleninovou zahrádku, je koncentrace Lindanu až 500krát vyšší než úroveň, kterou by v Británii označili za vysoce nebezpečnou. Mléko od jejich krav obsahuje podle studie 100krát více škodlivin, než je bezpečnostní limit EU. Kontaminovaná je i studniční voda, kterou rodina používá na vaření. V reakci na upozornění, že žít tady je nezákonné, paní Janiová jen pokrčí rameny. "Já to vím. Vím, že to tady strašně páchne, ale kam máme jít? Nemáme na vybranou," říká. "Za bydlení tu nemusíme platit. Občas se nám podaří sehnat
nějakou příležitostnou práci v Drači ve stavebnictví."
   

Vypráví, jak její rodina opustila domovskou vesnici Dibra na makedonských hranicích, protože hladověli. Nakonec narazili na opuštěnou tovární budovu a nastěhovali se do ní. "Aspoň máme víc peněz na jídlo než doma, tam jsme neměli nic," uzavírá. Připouští, že všechny čtyři rodiny žijící v bývalém skladišti Lindanu trpí nevysvětlitelnými chorobami, zvláště děti. Rádi by se prý přestěhovali, ale nemají kam.
   

Lindan a chróm VI, další nebezpečná chemikálie, která se tu nachází, způsobují selhání jater a ledvin a jejich rakovinu. Chemické látky, které se kdysi skladovaly v novém domově Janiových, byly převezeny do jiného skladiště poblíž mořského
pobřeží, ale střecha je tu děravá a chemikálie rozpouští déšť. Plíce ničí zápach. Vdechování výparů by mohlo být skutečně osudné, ale nikde poblíž tu nestojí žádné domy.
   

Pesticidy z kontaminované oblasti jsou společně s městskými kanalizačními splašky vypouštěny do moře, neplatí tu však žádný zákaz prodeje místních humrů a krabů. Starosta Drače Miri Hoti se mezi uprchlíky netěší příliš velkým sympatiím. "Nemají právo tam bydlet," rozčiluje se. "Lidé stavějí všude po celé zakázané oblasti. Většinou jsou to uprchlíci. Jak jim v tom máme zabránit? Máme stavební pozemky v
čistých oblastech, ale nemáme peníze. Co můžeme dělat?"
   

Mezi oficiálními činiteli je to časté téma. Albánie se teprve začala vzpamatovávat z padesáti let represivního komunistického režimu, po nichž následovalo deset let skutečné anarchie, kolaps ekonomiky po skandálu kolem takzvaných pyramidových her v roce 1997 a válka v sousedním Kosovu, před níž uteklo do Albánie půl
miliónu běženců. V jiném "horkém místě" - v jihoalbánském letovisku Vlora
-, kde se do roku 1993 vyrábělo denně 15 tun PVC, přesahuje míra rtuti v půdě a na plážích 1000krát přípustnou úroveň. Výpary poškozují mozek, ledviny a plíce. Stejně jako v Drači se sem nastěhovala více než stovka uprchlických rodin a využívá služeb bývalé továrny k ilegálnímu odběru elektřiny a vody.
   

Po nedávné návštěvě novinářů a týmu OSN tamní starosta Niko Veiza slíbil zabránit místním stavbařům v krádežích vysoce kontaminovaného písku z továrního pozemku, využívaného k výstavbě domů a hotelů. Zavázal se k tomu poté, co ho vědci varovali, že také tito lidé se mohou nevědomky stát oběťmi otravy. Mezi dalšími "horkými místy", o nichž se zmiňuje zpráva OSN, jsou nepřetržitě hořící hlavní skládka odpadků u Tirany, která na hlavní město neustále chrlí dioxiny, dále ropné pole Marize, kde tvoří unikající ropa celá jezera, a špatně udržovaná ropná
rafinérie poblíž města Balsh na jihu země. Všechna tato místa potřebují k nápravě situace milióny dolarů - peníze, které Albánie nemá.

Autor:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...

Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Další z rubriky

Chcete vidět Černobyl na vlastní oči? Máme návod k použití

Před opuštěním zóny absolvují návštěvníci dozimetrickou kontrolu.

Pozůstatek černobylské tragédie dnes ukazuje následky společenského selhání i panenskou přírodu. Proč stojí za to...

Bioplynka na Everestu. Nový projekt má odstranit tuny horolezeckých výkalů

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Mount Everest je výzva. Tisíce vášnivých horolezců se každým rokem snaží pokořit vrchol nejvyšší hory světa, ale jen...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Najdete na iDNES.cz