Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Albánské děti si na zamořené půdě hrají se smrtí

  14:59aktualizováno  14:59
V ruinách staré továrny si hrají děti, zatímco krávy spásají býlí vyrážející z hromad rumu. Výkopem mezi budovou továrny a rodinným domkem přebudovaným z bývalého skladiště pesticidů proudí žlutavá voda. Za tím vším je 20.000 tun chemických látek, skrývajících se pod tenkou vrstvou půdy. Tohle místo - bývalá chemička v největším albánském přístavním městě Drač - je podle nedávno zveřejněné zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) jedním z pěti nejkontaminovanějších "horkých míst" v zemi.

Výsledky tohoto vůbec prvního hodnocení stavu albánského životního prostředí
šokovalo dokonce i některé z expertů bezprostředně se podílejících na vypracování studie.
   

Odborníci dospěli k závěru, že všech 80 rodin žijících právě v těchto místech riskuje denně své životy. Jednou z nich je rodina 51letého Flutorima Janiho, jehož dvě vnoučata ve věku šest a dva roky si hrají v zaneřáděné chátrající továrně. Žijí v
bývalém skladišti pesticidu Lindan a za horkých dnů musejí opouštět dům, aby se nezalkli výpary ze zbytků tohoto produktu.
   

V půdě, na které si rodina založila zeleninovou zahrádku, je koncentrace Lindanu až 500krát vyšší než úroveň, kterou by v Británii označili za vysoce nebezpečnou. Mléko od jejich krav obsahuje podle studie 100krát více škodlivin, než je bezpečnostní limit EU. Kontaminovaná je i studniční voda, kterou rodina používá na vaření. V reakci na upozornění, že žít tady je nezákonné, paní Janiová jen pokrčí rameny. "Já to vím. Vím, že to tady strašně páchne, ale kam máme jít? Nemáme na vybranou," říká. "Za bydlení tu nemusíme platit. Občas se nám podaří sehnat
nějakou příležitostnou práci v Drači ve stavebnictví."
   

Vypráví, jak její rodina opustila domovskou vesnici Dibra na makedonských hranicích, protože hladověli. Nakonec narazili na opuštěnou tovární budovu a nastěhovali se do ní. "Aspoň máme víc peněz na jídlo než doma, tam jsme neměli nic," uzavírá. Připouští, že všechny čtyři rodiny žijící v bývalém skladišti Lindanu trpí nevysvětlitelnými chorobami, zvláště děti. Rádi by se prý přestěhovali, ale nemají kam.
   

Lindan a chróm VI, další nebezpečná chemikálie, která se tu nachází, způsobují selhání jater a ledvin a jejich rakovinu. Chemické látky, které se kdysi skladovaly v novém domově Janiových, byly převezeny do jiného skladiště poblíž mořského
pobřeží, ale střecha je tu děravá a chemikálie rozpouští déšť. Plíce ničí zápach. Vdechování výparů by mohlo být skutečně osudné, ale nikde poblíž tu nestojí žádné domy.
   

Pesticidy z kontaminované oblasti jsou společně s městskými kanalizačními splašky vypouštěny do moře, neplatí tu však žádný zákaz prodeje místních humrů a krabů. Starosta Drače Miri Hoti se mezi uprchlíky netěší příliš velkým sympatiím. "Nemají právo tam bydlet," rozčiluje se. "Lidé stavějí všude po celé zakázané oblasti. Většinou jsou to uprchlíci. Jak jim v tom máme zabránit? Máme stavební pozemky v
čistých oblastech, ale nemáme peníze. Co můžeme dělat?"
   

Mezi oficiálními činiteli je to časté téma. Albánie se teprve začala vzpamatovávat z padesáti let represivního komunistického režimu, po nichž následovalo deset let skutečné anarchie, kolaps ekonomiky po skandálu kolem takzvaných pyramidových her v roce 1997 a válka v sousedním Kosovu, před níž uteklo do Albánie půl
miliónu běženců. V jiném "horkém místě" - v jihoalbánském letovisku Vlora
-, kde se do roku 1993 vyrábělo denně 15 tun PVC, přesahuje míra rtuti v půdě a na plážích 1000krát přípustnou úroveň. Výpary poškozují mozek, ledviny a plíce. Stejně jako v Drači se sem nastěhovala více než stovka uprchlických rodin a využívá služeb bývalé továrny k ilegálnímu odběru elektřiny a vody.
   

Po nedávné návštěvě novinářů a týmu OSN tamní starosta Niko Veiza slíbil zabránit místním stavbařům v krádežích vysoce kontaminovaného písku z továrního pozemku, využívaného k výstavbě domů a hotelů. Zavázal se k tomu poté, co ho vědci varovali, že také tito lidé se mohou nevědomky stát oběťmi otravy. Mezi dalšími "horkými místy", o nichž se zmiňuje zpráva OSN, jsou nepřetržitě hořící hlavní skládka odpadků u Tirany, která na hlavní město neustále chrlí dioxiny, dále ropné pole Marize, kde tvoří unikající ropa celá jezera, a špatně udržovaná ropná
rafinérie poblíž města Balsh na jihu země. Všechna tato místa potřebují k nápravě situace milióny dolarů - peníze, které Albánie nemá.

Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.