Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když se příroda mstí člověku. Nenasytné moře pohlcuje albánské pobřeží

  13:21aktualizováno  13:21
Stoupající hladina moře a eroze albánského pobřeží znepokojuje místní obyvatele. Podle znalců platí Albánie daň za klimatické změny a za divoký urbanismus.

Albánský rybář na pobřeží u města Shëngjin | foto: Profimedia.cz

„Ten jev byl zprvu nenápadný, ale v posledních letech nabyl velkého rozsahu. Moře pohlcuje pobřeží. Mstí se tak člověku za to, že ničí přírodu,“ řekl agentuře AFP Sherif Lushaj, expert na otázky životního prostředí na univerzitě Polis v Tiraně.

Na severu země, nedaleko nového přímořského letoviska Shëngjin, ve vodě hnijí desítky kmenů. Připomínají, že tam byl nedávno les, který odděloval moře od laguny Kune. Ta patrně v blízké době zcela zmizí. Bunkry postavené za komunistické diktatury Envera Hodži a dříve skryté pod dunami se pomalu vynořují. Jiné spolklo moře.

Ze 427 kilometrů albánského pobřeží je 154 kilometrů zasaženo erozí, uvádí ministr životního prostředí Blendi Klosi. Postup moře, který je někdy sotva znatelný, dosahuje místy hrozivé rychlosti 20 metrů za rok. Nedaleko Shëngjinu za posledních 15 let dokonce pohltilo asi 400 metrů půdy, říká ministr.

„Toto místo zmizí, jestliže stát neučiní nezbytná opatření,“ varuje šedesátiletý rybář Osman Demi a vzpomíná na strašlivou noc z 31. prosince 2009, kdy nečekané záplavy zasáhly jeho městečko.

„Tady chytáme mořské okouny, kraby a parmice... Zánik této laguny by byl katastrofou,“ přidává se jeho kolega Albert Pati. Podotýká, že v některých místech dříve bohatých na ryby je dnes už jen mrtvá voda.

Z laguny téměř vymizeli pelikáni. Před rokem jich tam napočítali sedm tisíc, zatímco v 70. letech minulého století jich bylo 50 tisíc. Jestliže se nic neudělá, odejdou i lidé, soudí Jak Gjini, který má na starosti životní prostředí na radnici ve městě Lezha, jíž podléhá Shëngjin. Ohroženo je na dva tisíce obyvatel. „Situace je dramatická,“ zdůrazňuje.

Moři v jeho dobyvatelském úsilí pomáhá všechno. Jsou to samozřejmě klimatické změny se stále zuřivějšími zimními bouřemi, které posouvají moře čím dál blíž. Je to ale i kácení lesů, těžba říčního písku a rovněž nekontrolovaná výstavba na pobřeží.

Turistické letovisko na pobřeží Albánie uprostřed letní sezony. Většina budov...

Turistické letovisko na pobřeží Albánie uprostřed letní sezony. Většina budov je postavena bez povolení.

Shëngjin je v zimě opuštěný, ale v létě tam jezdí na 15 tisíc lidí, kteří se tísní v blocích několikapatrových domů z betonu, postavených na písčitém podloží laguny. Investují tam bossové, říká se záhadným úsměvem jeden z rybářů. Tito bossové stavějí bez povolení. Dostanou je, jakmile je budova postavená, v době voleb nebo za tučné úplatky.

„Lidé se bojí postavit se proti mocným, vládne tady zákon silnějšího. Ty stavby jsou výsledkem tlaku mocných, kteří stavějí bez ohledu na urbanistické plány,“ říká Gjini.

„Všechny nelegální stavby budou srovnány se zemí. Ti, kdo za to nesou zodpovědnost, budou potrestáni,“ slibuje ministr Klosi. To však nestačí, zdůrazňuje Eglantina Bruciová, expertka na klimatické změny při Rozvojovém programu OSN (UNDP) v Tiraně. „Jediným řešením by byla výstavba kamenných struktur podél pobřeží a obnova dun,“ říká.

Takové opatření by však bylo mimořádně finančně náročné, upozorňuje Gjini. Albánie patří k nejchudším zemím Evropy. Pokud se nic nestane, bude země den za dnem zbědovanější a moře bude dále ukrajovat z albánského území, říká.

Autor:



Nejčtenější

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...



Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Svazijsko se přejmenovalo. Pletli si nás se Švýcarskem, tvrdí král

Svazijský král Mswati III. a jeho žena (13. srpna 2012)

Drobné africké Svazijsko slaví 50 let nezávislosti a při té příležitosti změnilo název. Nově se bude jmenovat eSwatini....

Další z rubriky

Přijedu do Česka a jsem nervózní. Na Kubě je pohoda, říká Pedro Kulíšek

Pedro Kulíšek pravidelně cestuje mezi Českem a Kubou.

Na Kubu se poprvé podíval před patnácti lety. Ze začátku nadšený turista se postupně vypracoval v turistického...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Je třeba zabít Hitlera. Výlet do Vlčího doupěte, kde se měl změnit svět

Hitlerův bunkr měl šest metrů silné zdi a osm metrů silný strop.

Věčný stín, vlhko a miliony komárů. Tak působí na první pohled rozlehlý listnatý les, v jehož středu se nacházejí...

Najdete na iDNES.cz