Když se příroda mstí člověku. Nenasytné moře pohlcuje albánské pobřeží

  13:21aktualizováno  13:21
Stoupající hladina moře a eroze albánského pobřeží znepokojuje místní obyvatele. Podle znalců platí Albánie daň za klimatické změny a za divoký urbanismus.

Albánský rybář na pobřeží u města Shëngjin | foto: Profimedia.cz

„Ten jev byl zprvu nenápadný, ale v posledních letech nabyl velkého rozsahu. Moře pohlcuje pobřeží. Mstí se tak člověku za to, že ničí přírodu,“ řekl agentuře AFP Sherif Lushaj, expert na otázky životního prostředí na univerzitě Polis v Tiraně.

Na severu země, nedaleko nového přímořského letoviska Shëngjin, ve vodě hnijí desítky kmenů. Připomínají, že tam byl nedávno les, který odděloval moře od laguny Kune. Ta patrně v blízké době zcela zmizí. Bunkry postavené za komunistické diktatury Envera Hodži a dříve skryté pod dunami se pomalu vynořují. Jiné spolklo moře.

Ze 427 kilometrů albánského pobřeží je 154 kilometrů zasaženo erozí, uvádí ministr životního prostředí Blendi Klosi. Postup moře, který je někdy sotva znatelný, dosahuje místy hrozivé rychlosti 20 metrů za rok. Nedaleko Shëngjinu za posledních 15 let dokonce pohltilo asi 400 metrů půdy, říká ministr.

„Toto místo zmizí, jestliže stát neučiní nezbytná opatření,“ varuje šedesátiletý rybář Osman Demi a vzpomíná na strašlivou noc z 31. prosince 2009, kdy nečekané záplavy zasáhly jeho městečko.

„Tady chytáme mořské okouny, kraby a parmice... Zánik této laguny by byl katastrofou,“ přidává se jeho kolega Albert Pati. Podotýká, že v některých místech dříve bohatých na ryby je dnes už jen mrtvá voda.

Z laguny téměř vymizeli pelikáni. Před rokem jich tam napočítali sedm tisíc, zatímco v 70. letech minulého století jich bylo 50 tisíc. Jestliže se nic neudělá, odejdou i lidé, soudí Jak Gjini, který má na starosti životní prostředí na radnici ve městě Lezha, jíž podléhá Shëngjin. Ohroženo je na dva tisíce obyvatel. „Situace je dramatická,“ zdůrazňuje.

Moři v jeho dobyvatelském úsilí pomáhá všechno. Jsou to samozřejmě klimatické změny se stále zuřivějšími zimními bouřemi, které posouvají moře čím dál blíž. Je to ale i kácení lesů, těžba říčního písku a rovněž nekontrolovaná výstavba na pobřeží.

Turistické letovisko na pobřeží Albánie uprostřed letní sezony. Většina budov...

Turistické letovisko na pobřeží Albánie uprostřed letní sezony. Většina budov je postavena bez povolení.

Shëngjin je v zimě opuštěný, ale v létě tam jezdí na 15 tisíc lidí, kteří se tísní v blocích několikapatrových domů z betonu, postavených na písčitém podloží laguny. Investují tam bossové, říká se záhadným úsměvem jeden z rybářů. Tito bossové stavějí bez povolení. Dostanou je, jakmile je budova postavená, v době voleb nebo za tučné úplatky.

„Lidé se bojí postavit se proti mocným, vládne tady zákon silnějšího. Ty stavby jsou výsledkem tlaku mocných, kteří stavějí bez ohledu na urbanistické plány,“ říká Gjini.

„Všechny nelegální stavby budou srovnány se zemí. Ti, kdo za to nesou zodpovědnost, budou potrestáni,“ slibuje ministr Klosi. To však nestačí, zdůrazňuje Eglantina Bruciová, expertka na klimatické změny při Rozvojovém programu OSN (UNDP) v Tiraně. „Jediným řešením by byla výstavba kamenných struktur podél pobřeží a obnova dun,“ říká.

Takové opatření by však bylo mimořádně finančně náročné, upozorňuje Gjini. Albánie patří k nejchudším zemím Evropy. Pokud se nic nestane, bude země den za dnem zbědovanější a moře bude dále ukrajovat z albánského území, říká.

Autor:


Nejčtenější

Světová hvězda Instagramu fotila na Lipensku. Chce si tu koupit dům

Hvězda Instagramu Christina Tan z Indonésie fotila v okolí Lipna.

Její fotografie mají na sociálních sítích miliony zhlédnutí. Christina Tan z Indonésie patří na Instagramu k...

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Další z rubriky

VIDEO: Okrasné pole v Číně zničili turisté. Kvůli selfie

Růžová tráva v Číně

Jen dva týdny trvalo, než se turistům podařilo zničit políčko s okrasnou pampovou trávou v čínské provincii Če-ťiang. V...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...



Najdete na iDNES.cz