Ajódhja - místo konfliktů již od 19. století

Indické poutní místo Ajódhja, jehož název paradoxně znamená "místo, kde se neválčí", je hromosvodem náboženské řevnivosti mezi hinduisty a muslimy nejméně už od poloviny 19. století. Od roku 1992, kdy dav tisíců hinduistických fanatiků rozbořil více než 400 let starou mešitu, srážky zesílily a jen letos si vyžádaly přes 700 obětí.

Letošní násilí vyprovokovaly přípravy radikálních hinduistů zahájit na troskách mešity výstavbu chrámu, s níž hodlali začít již tento pátek. Jejich modlitební ceremonii chystanou na týž den však indický Nejvyšší soud zakázal. Správcem sporného místa, které leží u města Faizábád ve státě Uttarpradéš, je zatím ústřední vláda. Nejvyšší soud vyhlásil v roce 1994 status quo, který musí být dodržován do doby než bude stanoveno, komu místo náleží.
   

Na sporu o Ajódhju, která je jedním ze sedmi posvátných míst hinduistů, ale jako posvátné ho uctívají i muslimové, si mimo jiné vybudovala pozice Indická lidová strana (BJP), známá hinduistickým fundamentalismem a tvrdým postojem proti muslimské menšině. Prosazováním výstavby hinduistického chrámu na místě mešity získala v 8O. a 90. letech postupně podporu voličů a v roce 1996 zvítězila v parlamentních volbách. Své postoje poté takticky zmírnila a od roku 1998 je vůdčí silou koaliční vlády v čele s premiérem Atalem Bihárím Vádžpéjím.
   

V Ajódhje se podle pověstí v letech 1000 až 700 před Kristem narodil legendární hrdina princ Ráma, který je považován za sedmé vtělení hinduistického boha Višnua a který se těší všeobecné úctě jako ztělesnění odvahy, oddanosti a smyslu pro povinnost. Stal se ideálem věrného manžela, chrabrého vůdce a spravedlivého krále.
   

Na místě, kde již v 11. století stál chrám připomínající rodiště Rámy, dal vládce mughalské říše Bábur v roce 1528 postavit muslimskou mešitu. První srážky v novodobých dějinách s oběťmi na životech vypukly v roce 1855, o dva roky později hinduistický kněz převzal na vnější terase Báburovy mešity část místa a vybudoval zde malý Rámův oltář. Britské úřady pak v roce 1859 kolem mešity vybudovaly zeď a bylo dosaženo vzájemné dohody, podle které se náboženské obřady obou komunit konaly v různém čase. Na základě námitek muslimů však později odmítly povolit
stavbu hinduistického chrámu.
   

Báburovu mešitu poprvé hinduisté poničili za nepokojů v roce 1934. V prosinci 1949 umístilo několik Hindů v muslimské svatyni Rámův obraz. Indická vláda prohlásila, že místo je spornou oblastí a mešitu uzavřela. V příštím roce muslimské i hinduistické skupiny podaly u soudu žádost o vlastnictví mešity, soud však usoudil, že předání jedné straně by vedlo k nepokojům a stavba zůstala v držení soudu. Světová hinduistická rada (Višva hindú parišad, hinduističtí fundamentalisté s volnou vazbou na Indickou lidovou stranu) v roce 1986 dosáhla zpřístupnění svatyně pouze hinduistům. Muslimové se svým Akčním výborem Báburovy mešity reagovali celostátním smutkem.
   

Spor nabyl nových rozměrů na podzim 1990, kdy předseda BJP Lál Kišínčand Advání zahájil cestu napříč Indií s cílem položit základní kámen hinduistického chrámu v Ajódhji a získat podporu své straně. Na pokyn tehdejšího premiéra V. P. Singha (Lidová strana, Džanta dal) byl však zatčen a BJP v odvetu přestala podporovat Singhovu menšinovou vládu, která poté v listopadu přišla v parlamentě o důvěru.
   

Po dvou letech snah hinduistů o zahájení výstavby chrámu a náboženského násilí sněm 5000 hinduistických svatých mužů v říjnu 1992 rozhodl, že stavba chrámu bude obnovena. Za přihlížení policie však rozvášněný dav mešitu strhl a stavbu Ráma mandir přerušily náboženské pogromy nejen v Indii, ale i v okolních státech. Podle odhadů zahynuly asi 3000 lidí.