Sloni v NP Matusadona, Zimbabwe | foto: Profimedia.cz

Afrika bude za 10 let bez slonů. Vybíjejí je asijští pytláci kvůli slonovině

  • 14
Před 80 lety žilo v Africe pět milionů slonů. Nyní jich je pouhých 690 tisíc. Může za to hlavně lačnost po slonovině ve východoasijských zemích, která žene ceny vzhůru a povzbuzuje pytláky k dalšímu zabíjení. Pokud se vybíjení slonů nezastaví, mohou do 10 let z Afriky zmizet, varují někteří experti.

Sošky ze slonoviny, píšťalky, filigránské šperky, však to znáte. Zvláště Asiaté jsou na podobné skvosty vysazení. Že cena materiálu je krvavá? Že hlad po slonovině ohrožuje přežití největších suchozemských savců na planetě? No a co.

"Dejte pozor, je to jmění!" Čínský obchodník se slonovinou opatrně vytáhl sloní kel, zabalený do bublinek a ukrytý v pytli s moukou. Jeho cena: 17 000 amerických dolarů. "Máte vůbec představu, jak dlouho bych bručel ve vězení, kdyby to u mě našli?" říkal zpravodaji agentury AP dealer, který se představil jako Čen.

Ve východní Asii poptávka po slonovině neustále stoupá. Je tak motorem nelegálních a také pořádně lukrativních kšeftů s tímto materiálem, pocházejícím zejména z Afriky. Za posledních osm let vzrostla cena za kilogram slonoviny ze 100 dolarů na téměř 1 800. To je přece nějaký stimulant pro černý trh.

Za 10 let může být Afrika bez slonů

Experti stále hlasitěji varují, že pokud se nepodaří obchod rychle utnout, sloní populace dramaticky poklesne. Podle některých aktivistů do deseti let chobotnatci z černého kontinentu téměř vymizejí.

"Sierra Leone přišla o svého posledního slona loni v prosinci, v Senegalu jich zbývá méně než deset," uvedl americký zoolog Samuel Wasser. "Dopad ztráty tohoto klíčového druhu na ekosystém si dovedeme jen těžko představit," dodal.

I tito sloni v národním parku Čobe v Botswaně jsou ohroženi pytláky. A to přesto, že mezinárodní společenství podniká řadu kroků k jejich ochraně. JIž přes dvacet let je třeba zakázán mezinárodní obchod se slonovinou.

I tito sloni v národním parku Čobe v Botswaně jsou ohroženi pytláky. A to přesto, že mezinárodní společenství podniká řadu kroků k jejich ochraně. JIž přes dvacet let je třeba zakázán mezinárodní obchod se slonovinou.

Pytláci nemají slitování

chtějí kly slonů i rohy nosorožců

Podle Světového fondu na ochranu přírody dosáhlo loni pytláctví spojené s lovem nosorožců patnáctiletého maxima. O něco méně vzrostl i hlad po slonovině. Kdysi mnohamilionová populace slonů v subsaharské Africe (ve třicátých letech minulého století se jejich počet odhadoval na pět milionů) klesla na
690 000.
Každý rok tam padne za oběť pytlákům kolem
20 000 chobotnatců. Nosorožců zbývá na černém kontinentě pouze 18 000.

Slonovina nejčastěji slouží k výrobě okrasných předmětů a módních doplňků. Rohy nosorožců jsou žádaným artiklem především v Asii, kde jsou výtažky z nich používány v tradiční medicíně mimo jiné jako ceněné afrodiziakum.

Experti odhadují, že ilegální kšefty převyšují ty povolené zhruba stokrát. Celkově se za posledních deset let jedná o sumu kolem 300 milionů dolarů. Za takový peníz se už leckomu vyplatí riskovat.

Hladová po slonovině je především Čína. Jakýmsi hlavním městem tamějšího obchodu je město Pu-ťien, které leží hned naproti Tchaj-wanu. Řadu dílen tam vlastní tchajwanští podnikatelé, o nichž se říká, že za slonovinu dobře platí.

Čen koupil sloní kel od prostředníka v Africe. Jeho zdroj prý nezná. "Na tohle se mě neptejte," říká.

Čenovy zdroje působí hluboko v buši afrických národních parků. Nelítostní pytláci, kteří vnímají jen zisk. Dobrý slon je mrtvý slon. Mají samopaly, rezavé železné pasti i otrávené šípy. Smutné je, že většina pytláků pochází z místních kmenů.

Jen v samotné Keni prý loni zastřelili nejméně 271 slonů. Uřezali kly a zbytek nechali hyenám. "Vědí, že za tyhle trofeje dostanou zatraceně rychlé prachy," uvedl pro britský list Daily Telegraph Jusúf Adan, šéf strážců v keňském národním parku Tsavo.

Za loňský rok lapili v Nairobi deset Číňanů, kteří se snažili slonovinu propašovat do Asie.

Při takovém hladu po slonovině není divu, že chobotnatci z afrických plání tak rychle mizí. Je to především kvůli pytláctví. Ochránci přírody si stěžují, že řádění zabijáků slonů narostlo zejména po roce 2004. Spolu s hladem asijských konzumentů po slonovině a rozšířenou korupcí ve většině zemí černého kontinentu to pro tamní slony představuje vražednou kombinaci. Proč právě po roce 2004? Zhruba od té doby se do Afriky přestěhovaly statisíce čínských dělníků. Někteří z nich nakupují slonovinu na černém trhu a ve spojení s čínskými zločineckými syndikáty ji pak většinou po moři pašují do Číny.

"Značné množství hotovosti umožňuje gangům podloudně převážet velké zásilky, často několik tun najednou v hodnotě milionů dolarů," uvedl Wasser. Podle něho se podaří zadržet jen jedno procento takového kontrabandu.

Najatí nosiči na kresbě z 19. století přenášejí sloní kly k pobřeží dnešní Jihoafrické republiky.

Najatí nosiči na kresbě z 19. století přenášejí sloní kly k pobřeží dnešní Jihoafrické republiky.

Kly směřují hlavně do Japonska, Číny a Thajska (to už své volně žijící slony vybilo). Především "říše středu" se navzdory snaze tamních úřadů zastavit černý obchod se slonovinou stala světovým centrem těchto kšeftů.

Pro policii je velice obtížné tok slonoviny kontrolovat. Když letos v únoru začala s vlnou zátahů v Pu-ťienu, Čen prodej "siang-ja" (čínský výraz pro slonovinu) zastavil. Ne však na dlouho. "Počátkem června už jsem zase prodával," řekl agentuře AP.