Je to jako mor a rychle se to šíří: kdo chce být dnes mezi cestovateli »in«, měl by se co nejdříve vypravit do Afriky na pravé safari. Jedině tak bude ve společnosti platit za světáka.
Zbraně, kterými se přitom m usí vybavit, se přitom pořizují snadno. Proberme si je nyní zevrubněji.
Výbava: Batoh vyrobený podle těch zaručeně nejnovějších vědeckých poznatků je samozřejmostí. Aby se naznačila dobrodružná povaha výpravy,správný drsňák na něj viditelně upevní ruličky spacího pytle a karimatky. Co na tom, že rozbalovat spacák na cestě může na řadě míst jenom bloud nebo sebevrah, a turisté spí stejně v luxusnějších kempech, kde mají postele (a za stanem zděnou koupelnu s teplou sprchou). Důležité jsou i takové maličkosti, jako hodinky. Žádají se vodotěsné, nárazuvzdorné, mají-li zabudovaný kompas, tím lépe. Taktéž nůž pro přežití nelze podceňovat. Měl by mít tolik funkcí, že k dokonalosti m u bude chybět snad už jen vestavěná mikrovlnná trouba.
Oblečení: Otázka, co na sebe,má klíčovou důležitost. Drsňák putující za dobrodružstvím přes polovinu světa, se přece nemůže v Africe objevit v oblečení tuctového turisty? Takže bude užitečné navštívit nějaký arm y shop a pořídit si přinejmenším kalhoty s maskovacím vzorem »kongo«. Zejména při návštěvě západních částí Afriky to má jednu výhodu: člověk je k nerozeznání od žoldnéřů a členů místních navzájem znepřátelených bojůvek... Pokud maskáče nejsou zrovna k mání, hodí se alespoň khaki oblečení od hlavy až k patě. Včetně tropického klobouku.
Slovníček : Zdání zkušeného afrického harcovníka však člověk nevzbuzuje jen vnějšími atributy. Důležité je i to, jak se cestovatel vyjadřuje. K tomu může napomoci krátký slovníček, který je během vlastního safari třeba používat. Výrazy ze zkracované angličtiny se hodí například při pozorování zvěře. Takže při zahlédnutí hrocha vykřikujeme »hippo«, krokodýla »croco« (čti kroko) a nosorožce »rhino« (čti rajno). Zvláštními názvy pro zkušené se označují i některé africké země. Ostřílený borec proto nebyl na safari v Zambii, ale v »Zami«, nikoli v Zimbabwe, nýbrž v »Zim« a také nebyl v Namibii, ale v »Nami«. A pokud šplhal na nejvyšší horu Afriky, téměř šestitisícové Kilimandžáro, ledabyle utrousí, že byl na »Kili«.
Doprava: Pokud jede správný africký drsňák s cestovní kanceláří a má předplacenu i plnou penzi, ze zřejmých důvodů o tom pomlčí. Vypraví-li se na vlastní pěst a hodlá v Africe sám řídit, měl by nyní zpozornět: běžná auta v půjčovnách jsou pro kočku, i když například v Jihoafrické republice hladce splní svoji funkci. O tom jediném správném vozítku však nelze pochybovat: ten největší, nejpochromovanější džíp, jaký je v daném místě vůbec k dispozici (přirozeně s koženými sedadly a klimatizací). A v přední přihrádce je třeba vozit podrobnou mapu. To aby člověk nesjel někde ze silnice na polní cestu a příliš se nezašpinil. Všechno jste si zapsali a zapamatovali? Pak jste na safari dobře připraveni. Jedině tak totiž máte šanci, že se o vás v africkém buši bude ještě dlouho vyprávět.
Zbraně, kterými se přitom m usí vybavit, se přitom pořizují snadno. Proberme si je nyní zevrubněji.
Výbava: Batoh vyrobený podle těch zaručeně nejnovějších vědeckých poznatků je samozřejmostí. Aby se naznačila dobrodružná povaha výpravy,správný drsňák na něj viditelně upevní ruličky spacího pytle a karimatky. Co na tom, že rozbalovat spacák na cestě může na řadě míst jenom bloud nebo sebevrah, a turisté spí stejně v luxusnějších kempech, kde mají postele (a za stanem zděnou koupelnu s teplou sprchou). Důležité jsou i takové maličkosti, jako hodinky. Žádají se vodotěsné, nárazuvzdorné, mají-li zabudovaný kompas, tím lépe. Taktéž nůž pro přežití nelze podceňovat. Měl by mít tolik funkcí, že k dokonalosti m u bude chybět snad už jen vestavěná mikrovlnná trouba.
Oblečení: Otázka, co na sebe,má klíčovou důležitost. Drsňák putující za dobrodružstvím přes polovinu světa, se přece nemůže v Africe objevit v oblečení tuctového turisty? Takže bude užitečné navštívit nějaký arm y shop a pořídit si přinejmenším kalhoty s maskovacím vzorem »kongo«. Zejména při návštěvě západních částí Afriky to má jednu výhodu: člověk je k nerozeznání od žoldnéřů a členů místních navzájem znepřátelených bojůvek... Pokud maskáče nejsou zrovna k mání, hodí se alespoň khaki oblečení od hlavy až k patě. Včetně tropického klobouku.
Slovníček : Zdání zkušeného afrického harcovníka však člověk nevzbuzuje jen vnějšími atributy. Důležité je i to, jak se cestovatel vyjadřuje. K tomu může napomoci krátký slovníček, který je během vlastního safari třeba používat. Výrazy ze zkracované angličtiny se hodí například při pozorování zvěře. Takže při zahlédnutí hrocha vykřikujeme »hippo«, krokodýla »croco« (čti kroko) a nosorožce »rhino« (čti rajno). Zvláštními názvy pro zkušené se označují i některé africké země. Ostřílený borec proto nebyl na safari v Zambii, ale v »Zami«, nikoli v Zimbabwe, nýbrž v »Zim« a také nebyl v Namibii, ale v »Nami«. A pokud šplhal na nejvyšší horu Afriky, téměř šestitisícové Kilimandžáro, ledabyle utrousí, že byl na »Kili«.
Doprava: Pokud jede správný africký drsňák s cestovní kanceláří a má předplacenu i plnou penzi, ze zřejmých důvodů o tom pomlčí. Vypraví-li se na vlastní pěst a hodlá v Africe sám řídit, měl by nyní zpozornět: běžná auta v půjčovnách jsou pro kočku, i když například v Jihoafrické republice hladce splní svoji funkci. O tom jediném správném vozítku však nelze pochybovat: ten největší, nejpochromovanější džíp, jaký je v daném místě vůbec k dispozici (přirozeně s koženými sedadly a klimatizací). A v přední přihrádce je třeba vozit podrobnou mapu. To aby člověk nesjel někde ze silnice na polní cestu a příliš se nezašpinil. Všechno jste si zapsali a zapamatovali? Pak jste na safari dobře připraveni. Jedině tak totiž máte šanci, že se o vás v africkém buši bude ještě dlouho vyprávět.
