Národní park Band-e-Amir byl založen v roce 2009 a měl do Afghánistánu...

Národní park Band-e-Amir byl založen v roce 2009 a měl do Afghánistánu přitáhnout turisty. | foto: ČTK

Místo nudy si zvolili nebezpečí. Cestovky vozí klienty i do válek

  • 10
Jet na dovolenou do klasické destinace s batohem na zádech je nudné a nic nového to nepřinese, tvrdí Jonny Blair ze Severního Irska. Přednost dává turistice v Iráku nebo Afghánistánu a doporučuje to i ostatním. Riziko, které to přináší, se vyplatí, řekl agentuře AFP.

Jakou poezii může přinášet bojová linie, zaminovaná cesta a zbloudilé střely na nejistých trasách vyznačených kontrolními hlídkami? Přesto existuje několik cestovních agentur, které vozí klienty právě do těchto míst s příslibem silného zážitku.

Patří k nimi britská Hinterland Travel. Vyjela s asi dvanáctičlennou skupinou Evropanů a Američanů do Afghánistánu a na silnici v Herátu se dostala do raketové palby Talibanu. Šest cizinců včetně šéfa agentury Geoffa Hanna bylo v palbě lehce zraněno. Sotva dorazili do Kábulu a stačili o svém dobrodružství informovat, ozvali se na Facebooku další zájemci o podobný adrenalin. „Mám chuť jet s nimi taky,“ napsal k podniku zkušeného 78letého cestovatele Geoffa Hanna zájemce David Stanley.

Pro někoho jde o nezdravou zvědavost, pro někoho naopak o touhu překonat sám sebe nebo jednoduše hledání silných prožitků. Roku 2013 se například vydal japonský turista Tošifumi Fudžimoto na dovolenou do syrského Halabu, přičemž měl za sebou už cestu do rovněž syrského Homsu, do boji zmítaného Jemenu i do Káhiry v době, kdy tam právě svrhli prezidenta Husního Mubaraka.

Turisté se vydali i do bojujícího Sarajeva, loni v létě „odchytilo“ francouzské velvyslanectví v Kábulu dva cestovatele v sandálech, kteří projížděli Afghánistán stopem a přespávat chtěli u místních obyvatel.

Užít si zemi bez filtrů

James Willcox z kanceláře Untamed Borders (Divoké hranice) ze západní Británie říká, že motiv klientů vydat se do nebezpečí je různý. Jeho agentura nedávno vyvezla skupinu odvážlivců s kajaky na sjetí řeky Pandžšír v severním Afghánistánu. „Může to být touha setkat se s jinou kulturou, snaha lépe pochopit složitou geopolitickou situaci, důvodů je nekonečné množství,“ řekl o motivech klientů Willcox.

Právě s ním se na cestu vydal Blair. „Fotbalový zápas s dětmi u buddhistického kláštera v Samanganu nebo noc probděná v diskusi a s vodní dýmkou v Mazáre Šarífu“ jsou jeho nejlepší vzpomínky z Afghánistánu. „Byl jsem i v Iráku, v Číně, Venezuele, Palestině a Severní Koreji. Každá země má něco, proč stojí za to ji vidět,“ napsal v mailu z Kaliningradu, kde se mu právě podařilo získat několikadenní vízum.

Vůbec první národní park Band-e-Amir v Afghánistánu tvoří celkem šest auzorových jezer.

Šestačtyřicetiletý Američan John Milton je také toho názoru, že člověka nejvíc obohatí výlet po nevydlážděných stezkách. „Setkáváte se s kulturami a společnostmi bez jakéhokoli filtru. Mým heslem je nezestárnout bez jizev,“ sdělil Milton. V minulosti pracoval jako investiční bankéř, avšak po časném odchodu do důchodu se věnuje „objevování krás světa“. Proto v červnu navštívil Afghánistán.

Obohatit se takto odjel i do Pákistánu, Somálska a Severní Koreje, kde byl ve společnosti amerického basketbalisty Dennise Rodmana při oslavách narozenin vůdce Kim Čong-una. „To je zkušenost, která se vám v západním světě nenabídne. Ano, může to být nebezpečné, ale riziko lze mít pod kontrolou a odměna stojí za to,“ tvrdí Milton.

Afghánistán může turistům nabídnout četné přírodní i archeologické krásy. Loni ho navštívilo 20 000 turistů a incident z Herátu, i když nebyl tragický, je pro něj špatnou zprávou. „Teď už se u nás útočí i na zahraniční turisty, jaká hanba,“ uvedl na twitteru Hamíd Zahzíb z Kábulu.