Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Afghánistán: ztracený svět s anténou na střeše

  16:23aktualizováno  16:23
Podává nám ruku z jiného světa. I s početnou rodinou svobodně kočuje po travnatých pahorcích severního Afghánistánu a nepotřebuje víc než bibličtí hrdinové. Několik dek, stanových plachet a léty prověřené koberce. Smečku různě domestikovaných zvířat, která mu poskytnou vše, co potřebuje. Tlupu rozesmátých, rozcuchaných dětí pro budoucnost.

Afghánským kočovníkům k životu stačí stan a stádo. | foto: David NeffMF DNES

Kýčovité? Stačí uhnout očima, které se brzy zarazí o líně se povalující, pestrobarevné umělohmotné nádoby. Pravděpodobně vyrobené v Číně. Nepříliš vkusné, ale velice praktické. A děti prý také byly na očkování: zdravotníci přijeli sami, tak co.

Blíží se poledne, je horko. Spolu s povykujícími honáky a žíznivými zvířaty scházíme k řece Daraj-suf, ze které pijí i lidé. Voda je tu stále vzácností. Lidé proto z řeky nejen pijí: je jim odjakživa nejen studnou, ale i vanou a toaletou. Voda vždy život dávala i brala.

Afghánistán
* Kočovníci putují za vodou. Ta je v Afghánistánu zabijákem stejně krutým jako války a nevybuchlé miny. Průjmová onemocnění jsou nejčastější příčinou smrti v případě dětí mladších pěti let.

Nicméně, nevládní organizace, i ty české, v tomto kraji stavějí desítky studní s nezávadnou vodou. Daří se jim tak snížit počet především dětských úmrtí, mnohdy způsobených nemocemi z vody. „Je třeba změnit návyky lidí. Tedy, alespoň to zkusit,“ říká nám Vahíd, náš průvodce a místní manažer organizace Člověk v tísni.

Zdá se, že tak je to v Afghánistánu se vším. Jedna z nejméně rozvinutých zemí této planety se mění a přitom průběžně bojuje. Sama se sebou i s cizinci, s drogami i chudobou, nevzdělaností i špatnou vodou.

Afghánistán
* Smutná učitelka z venkovské školy cizincům z daleké země důvěřuje jen pramálo. Focení jí není po chuti a neskrývá to. 

Afghánistán
* Hlídač z konce světa. Postel slouží k dennímu odpočinku, který se zdá být - bez urážky - nekonečný.

Pánem země je Bollywood

Blíží se večer a na cestě vedoucí do města Mau, záre Šaríf potkáváme svatbu. Vesničané na vozech hrají i zpívají: zvlášť cestují zahalené ženy a okaté dívky, jiný valník přepravuje slavnostně vyhlížející muže.

O kus dále, na venkovském hřbitově, promlouval mulla k pozůstalým, rozesetým mezi nenápadnými muslimskými náhrobky. Na polích nedaleko cesty se ve větru zmítají ochranná znamení proti uhranutí: co kdyby někdo majiteli jeho úrodu záviděl?

Afghánistán
* Komerce vtrhla i do Kábulu. Kazety, cédéčka, satelity - to je žádané zboží. Je to logické, po tak dlouhé cenzuře je po showbyznysu hlad.

Moderní doba však vtrhla i na afghánský venkov. Především nekonečné indické telenovely si získaly oblibu mnohonásobně větší než předtím vládnoucí ultrakonzervativci z hnutí Taliban, kteří televizi rovnou zakázali. Stánky s kopírovanými audiokazetami a DVD nyní okupují afghánskou ulici. Bollywoodské seriály prý konkurují povinné muslimské modlitbě: ve večerním čase, kdy místní stanice vysílaly obzvláště důležitý seriálový příběh, údajně zívaly mešity poloprázdnotou.

Rozhodně si nemohou stěžovat ani obchody se satelitními anténami a telekomunikační firmy již mají naplánováno, jak zemi obestřou signálem a následně zahltí mobilními telefony, v Kábulu již nyní nesmírně populárními. 

V hlavním městě je vůbec o zábavu postaráno, a to i v noci. Existuje tu pár barů, kde se nalévá alkohol, i když jsou čas od času oficiálně uzavřeny. Nočním Kábulem jezdí několik žigulíků, které na telefonické zavolání přivezou pivo i vodku, kam libo. Třetinka piva z automobilového kufru stojí dva dolary, více než gram heroinu, který se v Afghánistánu hojně vyrábí. A který na kábulských ulicích zdomácněl tak rychle jako satelity na střechách.

Afghánistán
* Bitvu orebic, spíše smířeně než bojovně vyhlížejících ptáků, sledovaly v kábulském parku desítky mužů. Jiní Afghánci kolem kroužili na atletickém oválu či hráli kopanou.

Afghánistán
* Tato žena nás v Kábulu pravidelně žádala o finanční příspěvek. Dítě, které nesla v náručí, bylo vzhůru. Jiné ženy její profese však potomky raději uspí třeba pomocí malé dávky opia.

Domů se vracím nad ránem, přeskakuji otevřený kanál, míjím nefungující výtah a vcházím do hotelového pokoje. Televize se satelitním programem v něm samozřejmě nechybí.

Jen kopat latríny nestačí

Segolene de Beco Je třeba nejen kopat latríny, ale také měnit hygienické návyky Afghánců, říká Segolene de Beco (29), která v afghánském hlavním městě Kábulu - ale nejen v něm - pracuje ve službách Evropského úřadu pro humanitární pomoc ECHO.

Jak se v Afghánistánu cítíte jako žena a Evropanka?

Za sebe mohu říci, že dobře. Ctím místní pravidla chování. Já si tuto část světa vybrala, jsem zde ráda a nežiju tu první rok. Nicméně, zdejší lidé kladou důraz na jiné hodnoty než Evropané. A, samozřejmě, je co zlepšovat v oblasti ženských, či obecně lidských práv.

Afghánistán také není právě bezpečná země...

Pochopitelně, bezpečnost je v Afghánistánu vážným problémem. ECHO, tedy úřad, který rozděluje unijní peníze mezi ostatní humanitární organizace, má povinnost přímo na místě hovořit s lidmi o tom, jak jsou s projekty spokojeni. A co případně postrádají. Znamená to cestovat i na místa, kde hrozí nebezpečí. Snažíme se ale rizika co nejvíce snižovat.

V Paktii, provincii na hranici s Pákistánem, došlo k řadě násilností. Česká organizace Člověk v tísni tam za peníze získané od vašeho úřadu staví studny, nádrže na vodu, latríny. Je nutné projekt z bezpečnostních důvodů přibrzdit?

Celý Afghánistán má problémy s bezpečností a Paktie prostě je v Afghánistánu. Záleží do značné míry na našich partnerech, zda se cítí na to pracovat třeba v Paktii. My jim pomáháme ve vyhodnocování rizik, poskytujeme informace - bezpečnost mých lidí i našich partnerů je pro mě prioritou. Nicméně, lidé potřebují pomoc právě v místech, kde jsou problémy.

Co vlastně dělají lidé z organizace Člověk v tísni v Paktii? Kopou pro tamní obyvatele studny?

Pracují na tom, aby tamní lidé neumírali na nemoci z vody. Nehloubí jen studny, aby se pak sbalili a odešli. Vždy je třeba postupovat komlpexně, je třeba zajistit nezávadnost vody i do budoucna. Takže staví také latríny a hlavně, učí na ně místní obyvatele také chodit.

Jak kontrolujete partnerské organizace? Jde přece o peníze evropských daňových poplatníků...

...na které dohlížíme ostřížím zrakem. Stále tyto projekty sledujeme. Průběžně kontrolujeme, jak naši partneři utratili peníze, které jsme jim poskytli. Snažíme se zjistit, jak na pomoc reagují nejen místní úřady, ale i lidé. Proto pro ECHO pracují cizinci, kteří jsou méně spjati s konkrétním krajem, a mají tak možnost posuzovat projekty i jejich dopad objektivněji. Věřte mi, že po Afghánistánu cestuji, z jihu na sever a zpět. Pokud bych měla sedět na místě, tuto práci bych nevzala.

Setkala jste se v Afghánistánu s korupcí?

Naším úkolem je poskytovat peníze těm partnerům, které - mimo jiné - považujeme za transparentní. Umím si ale představit, že někteří lidé z těchto organizací mohou být vystaveni korupčnímu tlaku ze strany jednotlivců či komunit. Máme mechanismus, který má velkou šanci odhalit takové jednání, pokud by na něj partneři třeba přistoupili.

Jak mě fotili do občanky. Show pro celou vesnici

V jediné krabici si venkovští fotografové ze severního Afghánistánu nosí celou laboratoř. Výsledkem jsou půvabné snímky, které místní úřady přijímají při výrobě identifikačních průkazů.

Afghánistán

Bavili jsme se všichni: já, afghánský fotograf, jeho český kolega a všichni muži ze severoafghánské obce Daraj-suf. Obtloustlý cizinec s šátkem na hlavě tu před objektivem bizarního, stařičkého aparátu nesedí každý den.

AfghánistánAfghánistán, místní fotografováníAfghánistán, místní fotograf 




K proprání fotografie posloužila voda z potoka, jako tmavé pozadí stařičká deka. Celá operace netrvala ani dvacet minut, vítězem se nakonec stal - jako vždy - místní fotograf.

Afghánistán





Nejčtenější

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
PŘÍMÝ PŘENOS: Originální procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou míříme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty, kterým na tomto...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Další z rubriky

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.