Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Adventní putování do Moravského Betlému

  19:49aktualizováno  19:49
Moravský Betlém. Tak se přezdívá moravskému městečku Štramberk kvůli jeho titěrné malebnosti. Při pohledu z nedaleké hory Kotouč jako bychom opravdu shlíželi na vánoční papírový betlém prostého lidového umělce, který do krajiny nad betlémský chlév nastavěl dřevěné chalupy. Moravský Betlém, to je ideální místo na adventní výlet. Co jsou to štramberské uši se dozvíte v článku.

Advent ve Štramberku je jiný. Za hranice městské památkové rezervace jako by nepronikala předvánoční konzumní horečka s takovou vervou, s jakou útočí na jiná města v okolí.

Dřevěné uličky
V ostře lomených uličkách v prudkých svazích na vápencové skále, které vévodí věž středověkého hradu Trúba, mají dosud dřevěnice početní převahu nad domy kamennými či cihlovými.

Hlavně bezprostředně pod hradem a mimo středověké hradby Štramberku v ulicích s historickými názvy Horní a Dolní Bašta. Tam všude se sklánějí před návštěvníky města karpatské dřevěnice, ty nejstarší až dvě stě padesát let staré.



Typická dřevěnice ve Štramberku

Světlé kamenné podezdívky kontrastují s tmavými trámovými stěnami a na střechách září nové ručně vyráběné šindele, které na většině chalup postupně nahrazují lepenkové střechy, jež do města před více než sto lety přinesl pokrok průmyslové revoluce.

Čím starší dům, tím hruběji otesané trámoví, a někde je dokonce dům sestaven jen z loupaných klád. Jinde zase lidový tesař jen velmi nahrubo otesal mohutné bukové klády, zatímco na některých nově postavených dřevěnicích je až příliš patrný stín strojového opracování přírodního masivu.

Nechceme mrtvý skanzen
"Nejde nám o to, předvádět turistům mrtvý skanzen, městečko musí žít," prohlašuje už léta štramberský starosta Jan Socha, čímž se občas dostává do konfliktu i s památkáři.


Pohled na Štramberk od trúby

Do desítek dřevěnic se od počátku svého starostování v roce 1990 především snaží vrátit život i za cenu zbourání těch nejzchátralejších, na jejichž místech vyrůstají dřevěnice nové.

Do ospalého města důchodců láká jako kdysi jeho středověcí předchůdci mladé novoosídlence, kteří do Štramberku budou umět přilákat turisty z celé země.

Ten sen se starostovi už do jisté míry naplnil a město netrpí nedostatkem ubytovacích kapacit ani dobrých restaurací. I když stále platí, že Moravský Betlém je na pomyslné mapě turistických atrakcí třeba pro obyvatele Prahy či Plzně ještě hodně skrytým městem.



Štramberská trúba

 

Život v roubence
V dřevěnici se narodil, v dřevěnici míní i umřít. Pro třiaosmdesátiletého Ludvíka Dostála je život v karpatské dřevěnici samozřejmost, mnozí jeho mladší sousedé se to teprve musí učit. Jenže zatímco Dostál vyrůstal v roubence s mohutnou pecí "pekarčákem", mnozí jeho sousedé si vystačí už jen se sporákem.

Volně položenou závoru na dveřích, které ve Štramberku říkali "klučka", vystřídaly bezpečnostní fabky a ruční mlýnky na obilí "žerna" či dřevěné truhly na mouku "súsky" se proměnily v pouhé dekorace.

Ludvík Dostál si v roce 1957 postavil dřevěnici ještě vlastními silami. Dříve uměl ve Štramberku postavit dřevěnici každý chlap a navíc ho "nestála moc," kroutí Dostál hlavou nad cenami nových štramberských dřevěnic, které vysoko překračují milion korun.

Smyšlenka o Tatarech a uřezaných uších
Místopisné publikace popisují legendu o boji Štramberáků s Tatary z roku 1241. Ačkoli historikové pravdivost legendy neprokázali, ve Štramberku se dodnes vypráví o tlupách divokých Tatarů, a jejich morbidní libůstce. Kdo se nezachránil, toho Tataři zabili a uřezali mu uši, které naložené v soli sloužily jako vybraná tatarská pochoutka.

Boj s Tatary nakonec  rozhodl podle legendy zázrak. Jednou v noci se z nebe spustil mohutný příval vody, který zatopil tatarské ležení. Štramberáci ukrytí na blízké hoře Kotouč navíc v noci tajně prokopali hráze rybníka. Po opadnutí vod zbylo v tatarském táboře jen pár na útěku ztracených zbraní a několik pytlů s nasolenýma ušima. Ty si podnes Štramberáci připomínají pečením perníkové pochoutky s názvem Štramberské uši.

Biblická procházka
Město založil roku 1359 markrabě moravský Jan, bratr Karla IV. Na rozdíl od smyšleného tatarského vpádu další válečná neštěstí z historie Štramberku už potvrzuje řada písemných pramenů. Mimo jiné bylo město za třicetileté války vypáleno polskými pluky, které táhly na pomoc rakouskému císaři, a ve stejném čase tudy prošli i Dánové a Švédové.

Z období protireformace zůstala navíc Štramberku zvláštní vzpomínka na místní horu Kotouč. Hora byla jezuitskými misionáři přejmenována na horu Olivetskou a pod ní tekoucí potok na Cedron. A tak i adventní procházku Moravským Betlémem symbolicky vykonáme v krajině biblické.

UŽITEČNÉ INFORMACE

Ve směru od Brna a Prahy je Štramberk nejpřístupnější přes Olomouc, Nový Jičín či Příbor.

Muzeum Zdeňka Buriana s aktuální výstavou štramberských betlémů je otevřeno od úterý do neděle od 9 do 17 hodin.

Štramberské Městské muzeum je otevřeno po domluvě na tel. č. 556 852 606.

Hrad Trúba nad městem je o víkendech otevřen od 9 do 17 hodin i v zimním období.

Jeskyně Šipka, známá nálezem kosterních pozůstatků klasického člověka neandrtálského z doby asi 40 000 let před n. l., je volně přístupná stejně jako takzvaný Národní sad.

Stanislav Socha upravuje figurky v Betlému, který sám vyřezal

Štramberk - pohled na město od jeskyně Šipka

Štramberk

Štramberská trúba

Štramberk - pohled na město od trúby

Autoři: ,




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

Hřbitov sovětských zajatců
Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde nevedou žádné hlavní silnice ani...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Gepardí paterčata ve svém výběhu v pražské zoo (26. srpna 2017)
Pátá nejlepší zahrada světa. Pražská zoo boduje v žebříčku TripAdvisor

Zoo Praha se v konkurenci stovek špičkových zoologických zahrad celého světa umístila na pátém místě. Jde o hodnocení globálního cestovatelského portálu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.