Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

aktualizováno 
Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové skály dobře užít? Je to jednoduché, místo auta přijeďte vlakem. A podívejte se také do blízkého okolí, které je stejně krásné, ale panuje zde mnohem volnější atmosféra.

Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály, vyhlášená již v roce 1933, je z přírodního hlediska jednotná – jde o poměrně rozlehlou oblast bizarních pískovcových skal protkaných atraktivními útvary a hlubokými kaňony.

Optikou návštěvnického provozu jde ovšem o dvě oblasti, Adršpašské skály a Teplické skály, z nichž každá má svůj zvláštní vstup a režim. Odděleny jsou tzv. Vlčí roklí, kterou dnes prochází žlutá turistická značka.

Adršpach

Ačkoli jde jen o jedno z mnoha tzv. skalních měst na českém území, rezervace je mimořádně atraktivní.

Skalní stěny zde totiž dosahují mimořádné výšky až 90 metrů (tedy o dost více než např. v Českém ráji) a oblast je také poměrně rozlehlá.

Skalní útvary jako Milenci či Starosta a starostová se staly symboly českých pískovců.

Bohužel, výsledkem také jsou, zejména v letní sezoně o víkendech, nekončící davy návštěvníků. Naposledy zažila oblast kolem Adršpachu nápor na začátku tohoto týdne. Přečtěte si: Auta znovu zaplavila Adršpach i Teplice, Poláci využili sváteční den.

Kudy a jak?

Je to opravdu jednoduché. Nechte auto doma nebo alespoň zaparkujte o kus dál. Jen málo přírodních atrakcí v Česku je totiž tak příhodně napojeno na veřejnou dopravu jako právě Adršpašsko-teplické skály.

V těsné blízkosti vstupu jak do Adršpašských, tak i do Teplických skal se totiž nacházejí železniční stanice. Ta v Adršpachu je od pokladny dokonce blíž než parkoviště pro auta. Jde o stejnou trať spojující Trutnov s Teplicemi nad Metují (Náchodem).

Příjezd vlakem má ještě jeden nezanedbatelný bonus: nemusíte se vracet k autu, ale z Adršpachu lze pokračovat Vlčí roklí, případně modře značenou spojkou, přímo do Teplických skal. Teplické skály pak můžete opustit buď hlavním vchodem nebo naopak směrem k západu a kolem Zvětralého vrchu dojít na železniční zastávku Janovice u Trutnova (na stejné trati).

Vedle vlaků spojují obě lokality také autobusy, spojení je přibližně jednou za hodinu. Železniční či autobusová doprava vám ušetří nejen parkovací poplatky (dohromady 150 Kč), ale také nervy s hledáním místa. A podle konkrétního itineráře nejspíš ušetříte i vstupné do jedněch či druhých skal.

Zatopená pískovna v Adršpachu je považována za jedno z nejkrásnějších skalních...

Zatopená pískovna v Adršpachu je považována za jedno z nejkrásnějších skalních jezer v republice.

Pokud v oblasti pobýváte více dní, naplánujte si návštěvu skal mimo víkend. A zkuste se přemoci a vyražte buď brzy ráno (v osm tam budete sami) nebo naopak večer. Za západu slunce, bez lidí, mají skály docela jiné kouzlo. Pokud přijdete do Teplických skal po 18. hodině, tak už nemusíte platit vstupné.

Pokud se víkendu nemůžete vyhnout a nepřinutíte se včas vstát, není třeba zoufat. V okolí Adršpašsko-teplických skal se nachází několik typově podobných, byť ne tak rozsáhlých oblastí pískovcových skalních měst. Na Ostaši či v Broumovských stěnách se navíc vyhnete lunaparku, který dnes zejména vstupní okrsek do Adršpašských skal připomíná.

Ostaš a Kočičí skály

První alternativa k Adršpašsko-teplickým skalám se jmenuje Ostaš a je vzdálená jen pár kilometrů jihovýchodním směrem. Jde o stejný typ reliéfu jako v Adršpachu, tedy o erodované kvádrové pískovce. Skalní oblast na Ostaši není tak rozsáhlá a má formu rozpukané stolové hory s nejvyšší kótou 700 m n. m. Ze severního okraje skal se otevírají pěkné vyhlídky, označeny jsou jako Krtičkova a Frýdlantská vyhlídka.

Skalním městem na Ostaši prochází modrá značka začínající ve stejnojmenné osadě. V horní části skal vytváří okruh, na prohlídku oblasti vám v ležérním tempu bude stačit půldruhé hodiny. Pokud se vám tu zalíbilo, můžete si projít i sousedící skalní oblast zvanou Kočičí skály, které jsou dobře vidět z vyhlídek ve vrcholové části Ostaše. Dostanete se tam po zelené značce z osady Ostaš a pro cestu tam a zpět přidejte dalších 90 minut.

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.

Vedle nesporné přírodní hodnoty jsou nesnadno přístupné skalní labyrinty na Ostaši a v Kočičích skalách také historicky zajímavé. V dobách zlých totiž skály v minulosti sloužily jako úkryt pro obyvatele okolních vesnic. Tato funkce je dokázána již za husitských válek; do Kočičích skal se stáhli na začátku 17. století čeští bratři. O tom svědčí i název jejich skrýše, Sluj českých bratří.

Ke skalnímu městu na Ostaši se dostanete po turistických značkách od železničních zastávek Dědov či Česká Metuje (vždy asi 3 km). Autem lze přijet až přímo pod skály do osady Ostaš.

Broumovské stěny

Výrazný terénní hřbet táhnoucí se zhruba severojižním směrem východně od Police nad Metují, zvaný Broumovské stěny, představuje další alternativu k Adršpašsko-teplickým skalám. Jde o asymetrický útvar, tzv. kuestu, která se od západu zvedá povlovně, zato její východní svahy směrem do Broumovské kotliny jsou velmi strmé.

Broumovské stěny jsou posety stovkami skalních útvarů a vy si je můžete nejlépe užít při přechodu od kaple Hvězda do obce Machov. Jde o delší, asi patnáctikilometrovou túru, na které nepotkáte žádnou možnost občerstvení a jen minimum lidí. Důvodem je vedle délky jistě i nesnadná dopravní dostupnost.

Kratší alternativu k přechodu celých Broumovských stěn představuje okruh z Machova. Od turistického rozcestí Pánův kříž na hřebeni vychází žlutý okruh kolem mnoha bizarních skalních útvarů, otevírají se odtud i pěkné výhledy do Broumovské kotliny.

Do konce prázdnin jezdí o víkendech mezi Machovem a Hvězdou autobusová linka, která je pro návštěvu Broumovských stěn ideální. V jiných časech je to se spojením horší a dobře si ho zjistěte předem. Možností je použít dvě auta, případně můžete vyrazit na pěší okružní trasu jižní částí Broumovských stěn z Machova.

Na konci světa

Oblast za Broumovskými stěnami, tzv. Broumovský výběžek, je obklopená ze tří stran polskou hranicí a jeví se jako bohem zapomenutý kraj. Tomuto pocitu svědčí vedle zeměpisné polohy i řídké osídlení, řada zchátralých či opuštěných usedlostí i nevyhnutelný odér vykořeněnosti historicky německé oblasti.

Nebylo tomu tak ale vždy a minimálně Broumovský klášter je dost dobrým důvodem, abyste si sem při návštěvě pískovcových skal odskočili. Ostatně do Broumova to máte z Adršpachu jen 20 kilometrů.

Historický pohled na Broumovský klášter v době kolem roku 1850

Historický pohled na Broumovský klášter v době kolem roku 1850

Vstupní trakt do Broumovského kláštera

Vstupní trakt do Broumovského kláštera

Budovy mohutného kláštera, založeného ve 14. století, patří jakožto dílo Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových k nejvýznamnějším barokním architekturám k zemi. Objekt se po staletí řadil mezi důležitá centra kultury a vzdělanosti, současně je však symbolem historických peripetií 20. století.

Po roce 1945 byli odtud totiž němečtí mniši vyhnáni (stejně jako většina obyvatel města Broumova a okolních vesnic) a po následném uchvácení moci komunisty klášter sloužil jako internační klášter pro řeholníky (čti: jako koncentrační tábor pro církevní odpůrce režimu) s nasazením nucené práce v nehumánních podmínkách.

Při obnově demokratických poměrů v roce 1989 se klášter nacházel v žalostném stavebním stavu, od té doby však prodělal pozoruhodnou proměnu. Dnes je většina areálu pěkně opravená a zpřístupněná, slouží běžným návštěvníkům i jako vzdělávací centrum a v upravených bývalých klášterních celách můžete i přenocovat.

Informace
www.skalyadrspach.cz: Webové stránky Adršpašských skal (prohlídkové trasy, otevírací doba, vstupné apod.).
www.teplickeskaly.com: Webové stránky Teplických skal (prohlídkové trasy, otevírací doba, vstupné apod.).
http://broumovsko.ochranaprirody.cz: Internetové stránky CHKO Broumovsko.
www.klasterbroumov.cz: Webové stránky Broumovského kláštera.
http://jizdnirady.idnes.cz: Jízdní řády vlaků a autobusů.

Co to je za skály?
Kvádrové pískovce, které dnes vytvářejí známé skalní útvary kolem Adršpachu a Teplic nad Metují, jsou sedimentární (usazené) horniny, které se ukládaly na dně mělkého moře v období druhohor. Konkrétně v období svrchní křídy, tedy v mladších druhohorách, před 100 až 70 miliony let. Po ústupu moře byly pískovcové masivy vystaveny zvětrávání (zejména působením vody a mrazu) a také tektonickým pohybům, které pískovcové masy místně rozpukaly na menší bloky. Tím vznikla dnešní skalní města.
Z geologického hlediska byla česká křídová pánev největším sedimentačním prostorem dnešního Česka, zaujímá velkou část severních, středních a severovýchodních Čech, celkem asi 15 000 km2. Příroda však samozřejmě nerespektuje lidmi vytyčené hranice, a tak kvádrové pískovce při okraji pánve najdeme i za českými hranicemi: například v Saském Švýcarsku (Sächsische Schweiz) jižně od Drážďan, nebo – v sousedství popisované oblasti – také v Polsku (Hejšovina / Szceliniec).

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Hádanka pro zarputilé lyžaře. Kolikrát za den se dá objet Sella Ronda?

Sasso Lungo

Přiznávám, byla to magořina, ale nádherná. Za necelých sedm hodin jsme ujeli 73 kilometrů sjezdovek po oranžovém...

S dcerkou zažila únos, přesto spolu cestují dál. Dítě boří bariéry, říká

Cestovatelka Ilona Bittnerová navázala v Tanzanii řadu přátelství, zde pózuje s...

Vydat se s malým potomkem do Afriky? Cestovatelka Ilona Bittnerová si nemůže podobné výlety vynachválit - navzdory...



Nová spojení i výhodnější ceny. Kam cestovat železnicí ve střední Evropě

Moc pěkné svezení. Německý Intercity Express třetí generace na rychlotrati...

Železniční cestování nejen po střední Evropě je již několik let na vzestupu. Tratě se postupně zrychlují, objevují se...

Nejlepší hi-tech novinky pro rok 2018. Co nás čeká příští rok na svahu

Sportovní veletrh ISPO 2018 se konal poslední lednový týden v Mnichově.

Speciální stahovací rukavice na běžky, revoluční freeridové boty s možností připnout mačky nebo nepromokavá péřovka...

Trajektům mezi Helsinkami a Tallinnem uleví nejdelší podmořský tunel

Jižní přístav s katedrálou Uspenski ve finských Helsinkách

Finsko a Estonsko plánují železniční tunel pod mořem až za 20 miliard eur, který bude dlouhý 103 kilometrů a povede až...

Další z rubriky

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Za kolejemi pod hladinou Lipna

Nádraží v Želnavě (Nové Peci)

V dnešním díle našeho historického seriálu se vydáme do nitra šumavských hvozdů. Trať směrem na České Budějovice...

VIDEO: Elegantní dáma v letech. Lokomotiva 475.1 jezdila i v KLDR

Parní lokomotiva 475.1 Šlechtična

Krásná a elegantní lokomotiva si přezdívku Šlechtična vysloužila právě díky svým proporcím. Znalci oceňují zejména...

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Železnice pod Čertovou stěnou

Elektrický vůz M 201.003 z vagonky Ringhoffer. Na Lipence sloužil ještě na...

Hladina Lipenské přehrady zatopila hned několik železničních tratí. Jedna z nich procházela místy, kde později vznikla...

Najdete na iDNES.cz