Větší skály a toalety zdarma. Proč Poláci milují Adršpach a co s tím

  13:41aktualizováno  13:41
Po Českém Krumlově se i Adršpašské skály potýkají s davy turistů. Objevili je Poláci a díky nim teď musí místní úřady řešit, jak se s davy návštěvníků vypořádat.

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků (3. 5. 2018). | foto: Martin Veselý, MAFRA

U nás můžete platit zlotůvkami, láká turistu stánkařka, která jako „suvenýr“ prodává Polákům i studentskou pečeť. „My jsme Češi a máme koruny,“ ohrazuje se nesměle pán. Typická scéna z Adršpašských skal, kde se platí zlotými stejně jako korunami.

Agentura Czechtourism pořádala kampaň „Česko, země příběhů“, aby nalákala turisty i mimo Prahu. V Adršpašsko-teplických skalách se jeden „příběh“ podařil nad očekávání. Před kasou se táhla na začátku května dlouhá fronta lidí, policie dokonce musela uzavřít hraniční přechod s Polskem.

Fotogalerie

Jenže tuto sobotu byl ve skalách až moc velký klid. Prodavačka suvenýrů musela dokonce sama aktivně oslovovat kolemjdoucí, aby si u ní něco koupili. Novinové články o uzavřeném hraničním přechodu a dlouhých frontách lidi totiž odradily.

„Adršpašské skály jsou v Polsku nesmírně populární, šedesát až sedmdesát procent návštěvníků je od nás. V Polsku máme skály také, ale tyhle jsou prostě větší. Také tu najdeme parkoviště zdarma a toalety zdarma. Zorganizované je to tu dobře,“ říká polský průvodce Simon z Lázní Chudoba (Kudowa-Zdrój), zhruba desetitisícového polského městečka. „Fronty na začátku května tu byly proto, že nám dobře vyšly svátky a víkend a lidé si brali delší volno,“ dodává Simon.

Vlastně je to obrovská šance. Česko má turistickou zajímavost, která je za hranicemi výjimečně žádaná a zatím neokoukaná. Stačilo by turisty nasměrovat na volnější termíny nebo do okolních skalních měst.

Řešení? Nejdřív bude studie

Ročně do Adršpašsko-teplických skal zamíří 300 tisíc platících návštěvníků, hlavně Poláků. Jsou dokonce nejnavštěvovanější přírodní památkou v Česku. Stopatnáctitisícový Valbřich je pouhých 30 kilometrů daleko, kdežto z českého pohledu leží Broumovsko dál od „civilizace“. Skály patří státu, ale obec je má pronajaté, provozuje návštěvnické centrum a vybírá vstupné.

Zatopená pískovna v Adršpachu je považována za jedno z nejkrásnějších skalních...

Zatopená pískovna v Adršpachu je považována za jedno z nejkrásnějších skalních jezer v republice.

Bývalá pískovna v Adršpachu

Bývalá pískovna v Adršpachu.

Asi kilometr od vstupu do skalního města má chalupu s číslem popisným 101 Jiří Kolář, který se sem na penzi přestěhoval z Prahy. Jeho rodina sedí na verandě.

Kolářovi mají perfektní přehled o tom, jak se obec za posledních pět let proměnila a co je mezi turisty v módě. „Pivo desítka stojí 27 korun, ceny jsou tu nasazené pro Pražáky,“ začíná vyprávět Kolář. Jeho příbuzná poznamenává, že obec je už dlouho bohatá, ale teprve nedávno opravila chodník u jejich chalupy. Chybějí prý pořádné stezky pro cyklisty, kteří se pletou mezi auty.

Jak vyzrát na Adršpach

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové skály dobře užít? Je to jednoduché, místo auta přijeďte vlakem. A podívejte se také do blízkého okolí, které je stejně krásné, ale panuje zde mnohem volnější atmosféra.

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.

Kolářovi se shodují, že radnice by se měla naučit s turisty pracovat. Vyprávějí, že když zahltila ulice auta i lidé, tak radnice jen zrušila poplatek za parkování a zvýšila vstupné. Teď už stojí vstupenka pro dospělého 120 korun.

Ze dne na den se těžko něco změní. Ochránci přírody z CHKO Broumovsko po dohodě s obcemi požádali Královéhradecký kraj o vypracování studie, jak turistiku ve skalách dále rozvíjet. „Chceme to řešit na krajské úrovni, protože samy obce to nezvládnou,“ potvrzuje starosta Adršpachu Bohuslav Urban.

Uvažuje se o rezervačním systému na lístky, který funguje třeba v Punkevních jeskyních. Správci by tak dali návštěvníkům snadno vědět, kdy bude ve skalách volno.

„Ta krize nebyla nečekaná. Máme vytipované dny, kdy Adršpach turisty nepobere. Jsme rádi, že mají zájem, jen je potřeba lépe organizovat, kdy přijedou,“ vysvětluje vedoucí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Hana Heinzelová.

Překvapivé je, že ochránci přírody podle Heinzelové zatím příliš nestojí o to, aby turisté „objevili“ sousední Broumovské stěny. Snad až v budoucnosti. V Adršpachu jsou totiž na okruhu „pod dohledem“, takže neničí přírodu a uklízí se po nich.

Jedno společné má Adršpach s Českým Krumlovem. Je to omezený prostor, do nějž se musí turisté někam vměstnat. Loni v červenci měli zastupitelé Krumlova na stole strategii, jak regulovat turistický ruch. Zpoplatnění vstupu do historického jádra radnice zatím odmítla.

V Adršpachu na vstupu vydělávají ročně miliony korun. Čím dál častěji však turisté stojí ve skalní průrvě v „koloně“. Ve čtvrtek slaví Polsko další významný svátek. Adršpach to určitě pocítí.

Přeplněné skály

- Obec udává, že Adršpašské skály přivítají asi 300 tisíc návštěvníků ročně. Se sousedními Teplickými skalami by to bylo dokonce o 70 tisíc víc.

- Adršpach je díky Polákům nejnavštěvovanější přírodní památkou v Česku. Podobných čísel dosahují všechny jeskyně Moravského krasu dohromady. Na Pravčickou bránu v Českém Švýcarsku přijde 200 tisíc lidí ročně, na Prachovské skály nedaleko Jičína 150 tisíc. Skalní město za sebou nechává v návštěvnosti i Hlubokou nebo Karlštejn.

- V Česku drží rekord v návštěvnosti Pražský hrad se dvěma miliony lidí ročně, do pražské zoologické zahrady každoročně zavítá 1,5 milionu návštěvníků a zámek Český Krumlov navštíví necelých půl milionu lidí.

Nejčtenější

Otužilci se vydali na Sněžku ve spodním prádle, dolů je snášeli záchranáři

Sněžka (ilustrační snímek)

Sedm lidí, kteří se rozhodli zdolat Sněžku jen ve spodním prádle, snesli zpět dolů polští záchranáři. Otužilci se na...

Lidé zámek nechtěli, obec ale odolala milionům z prodeje a vítá turisty

Obyvatelé Police zámek nejdříve v majetku obce nechtěli. Památka se však...

Referendum v polovině 90. let dopadlo v Polici na Třebíčsku jasně. Více než osmdesát procent obyvatel obce rozhodlo,...

Jeskyně i podzemní továrny. Výlet do zapomenutého Moravského Švýcarska

Františčina huť v Josefově

Nejenom nejhlubší, ale zřejmě i nejhezčí v celém Moravském krasu je údolí mezi Křtinami a Adamovem. Krása zdejší...

Zaniklé tratě v Česku. Dráha pod Lysou horou nedostala šanci na přežití

Poslední vlak projíždí kolem nádraží Ostravice Řečice 11. ledna...

Ve 14. dílu Zaniklých tratí se vydáme mezi strmé svahy Beskyd. Podíváme se na dráhu, která musela ustoupit přehradě s...

Od Kanárských ostrovů po Kuvajt. Prověřené tipy na zimní dovolenou u moře

Pláž Pearl Beach v centru izraelského Ejlatu

Podzimní plískanice a chladné prosincové dny vybízejí k „útěkům“ do teplejších krajin. Přinášíme prověřené tipy, kde...

Další z rubriky

Přes Sněžník až za medvědy. Krásný výlet v Tiských stěnách pro tuláky

Jižní hrana Tiských stěn

Děčínský Sněžník patří k nejvýraznějším českým kopcům, jehož zdolání si dříve či později nemůže nechat ujít žádný...

S balonem do oblak. Nejkrásnější místa, která se vyplatí vidět z nadhledu

Hrad Křivoklát z horkovzdušného balonu

V osmém díle seriálu S balonem do oblak se podíváme na nejkrásnější místa, kde se dá u nás i v cizině létat. Pilot...

Český výletník: Neznámý budovatel a veselí kosmonauti jako umění v metru

Sousoší veselých kosmonautů u dnešní konečné stanice červené trasy C Háje

Všichni je míjíme bez povšimnutí. Přitom soubor sochařských plastik u stanic pražského metra patří mezi pozoruhodné...

Najdete na iDNES.cz