Větší skály a toalety zdarma. Proč Poláci milují Adršpach a co s tím

  13:41aktualizováno  13:41
Po Českém Krumlově se i Adršpašské skály potýkají s davy turistů. Objevili je Poláci a díky nim teď musí místní úřady řešit, jak se s davy návštěvníků vypořádat.

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků (3. 5. 2018). | foto: Martin Veselý, MAFRA

U nás můžete platit zlotůvkami, láká turistu stánkařka, která jako „suvenýr“ prodává Polákům i studentskou pečeť. „My jsme Češi a máme koruny,“ ohrazuje se nesměle pán. Typická scéna z Adršpašských skal, kde se platí zlotými stejně jako korunami.

Agentura Czechtourism pořádala kampaň „Česko, země příběhů“, aby nalákala turisty i mimo Prahu. V Adršpašsko-teplických skalách se jeden „příběh“ podařil nad očekávání. Před kasou se táhla na začátku května dlouhá fronta lidí, policie dokonce musela uzavřít hraniční přechod s Polskem.

Fotogalerie

Jenže tuto sobotu byl ve skalách až moc velký klid. Prodavačka suvenýrů musela dokonce sama aktivně oslovovat kolemjdoucí, aby si u ní něco koupili. Novinové články o uzavřeném hraničním přechodu a dlouhých frontách lidi totiž odradily.

„Adršpašské skály jsou v Polsku nesmírně populární, šedesát až sedmdesát procent návštěvníků je od nás. V Polsku máme skály také, ale tyhle jsou prostě větší. Také tu najdeme parkoviště zdarma a toalety zdarma. Zorganizované je to tu dobře,“ říká polský průvodce Simon z Lázní Chudoba (Kudowa-Zdrój), zhruba desetitisícového polského městečka. „Fronty na začátku května tu byly proto, že nám dobře vyšly svátky a víkend a lidé si brali delší volno,“ dodává Simon.

Vlastně je to obrovská šance. Česko má turistickou zajímavost, která je za hranicemi výjimečně žádaná a zatím neokoukaná. Stačilo by turisty nasměrovat na volnější termíny nebo do okolních skalních měst.

Řešení? Nejdřív bude studie

Ročně do Adršpašsko-teplických skal zamíří 300 tisíc platících návštěvníků, hlavně Poláků. Jsou dokonce nejnavštěvovanější přírodní památkou v Česku. Stopatnáctitisícový Valbřich je pouhých 30 kilometrů daleko, kdežto z českého pohledu leží Broumovsko dál od „civilizace“. Skály patří státu, ale obec je má pronajaté, provozuje návštěvnické centrum a vybírá vstupné.

Zatopená pískovna v Adršpachu je považována za jedno z nejkrásnějších skalních...

Zatopená pískovna v Adršpachu je považována za jedno z nejkrásnějších skalních jezer v republice.

Bývalá pískovna v Adršpachu

Bývalá pískovna v Adršpachu.

Asi kilometr od vstupu do skalního města má chalupu s číslem popisným 101 Jiří Kolář, který se sem na penzi přestěhoval z Prahy. Jeho rodina sedí na verandě.

Kolářovi mají perfektní přehled o tom, jak se obec za posledních pět let proměnila a co je mezi turisty v módě. „Pivo desítka stojí 27 korun, ceny jsou tu nasazené pro Pražáky,“ začíná vyprávět Kolář. Jeho příbuzná poznamenává, že obec je už dlouho bohatá, ale teprve nedávno opravila chodník u jejich chalupy. Chybějí prý pořádné stezky pro cyklisty, kteří se pletou mezi auty.

Jak vyzrát na Adršpach

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové skály dobře užít? Je to jednoduché, místo auta přijeďte vlakem. A podívejte se také do blízkého okolí, které je stejně krásné, ale panuje zde mnohem volnější atmosféra.

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.

Kolářovi se shodují, že radnice by se měla naučit s turisty pracovat. Vyprávějí, že když zahltila ulice auta i lidé, tak radnice jen zrušila poplatek za parkování a zvýšila vstupné. Teď už stojí vstupenka pro dospělého 120 korun.

Ze dne na den se těžko něco změní. Ochránci přírody z CHKO Broumovsko po dohodě s obcemi požádali Královéhradecký kraj o vypracování studie, jak turistiku ve skalách dále rozvíjet. „Chceme to řešit na krajské úrovni, protože samy obce to nezvládnou,“ potvrzuje starosta Adršpachu Bohuslav Urban.

Uvažuje se o rezervačním systému na lístky, který funguje třeba v Punkevních jeskyních. Správci by tak dali návštěvníkům snadno vědět, kdy bude ve skalách volno.

„Ta krize nebyla nečekaná. Máme vytipované dny, kdy Adršpach turisty nepobere. Jsme rádi, že mají zájem, jen je potřeba lépe organizovat, kdy přijedou,“ vysvětluje vedoucí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Hana Heinzelová.

Překvapivé je, že ochránci přírody podle Heinzelové zatím příliš nestojí o to, aby turisté „objevili“ sousední Broumovské stěny. Snad až v budoucnosti. V Adršpachu jsou totiž na okruhu „pod dohledem“, takže neničí přírodu a uklízí se po nich.

Jedno společné má Adršpach s Českým Krumlovem. Je to omezený prostor, do nějž se musí turisté někam vměstnat. Loni v červenci měli zastupitelé Krumlova na stole strategii, jak regulovat turistický ruch. Zpoplatnění vstupu do historického jádra radnice zatím odmítla.

V Adršpachu na vstupu vydělávají ročně miliony korun. Čím dál častěji však turisté stojí ve skalní průrvě v „koloně“. Ve čtvrtek slaví Polsko další významný svátek. Adršpach to určitě pocítí.

Přeplněné skály

- Obec udává, že Adršpašské skály přivítají asi 300 tisíc návštěvníků ročně. Se sousedními Teplickými skalami by to bylo dokonce o 70 tisíc víc.

- Adršpach je díky Polákům nejnavštěvovanější přírodní památkou v Česku. Podobných čísel dosahují všechny jeskyně Moravského krasu dohromady. Na Pravčickou bránu v Českém Švýcarsku přijde 200 tisíc lidí ročně, na Prachovské skály nedaleko Jičína 150 tisíc. Skalní město za sebou nechává v návštěvnosti i Hlubokou nebo Karlštejn.

- V Česku drží rekord v návštěvnosti Pražský hrad se dvěma miliony lidí ročně, do pražské zoologické zahrady každoročně zavítá 1,5 milionu návštěvníků a zámek Český Krumlov navštíví necelých půl milionu lidí.



Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...



Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Trendy nejlepších restaurací světa. Co objevili čeští kuchaři na cestách?

Kachní prsa s kachními játry foie gras v La Verandě – inspirace ze Singapuru

Návštěva nejlepších restaurací světa je zážitek, na který se nezapomíná. Co všechno v nich hosty čeká, prozradí...

Další z rubriky

Zaniklé tratě v Česku. Podkováňka se proplétala hlubokým údolím

Lokomotiva BS 200 při zkouškách na trati Skalsko - Chotětov. 50.4008883N,...

Ve dvanáctém díle seriálu Zaniklé tratě zamíříme na sever středních Čech, do okolí Mladé Boleslavi. Podíváme se na...

Po stopách železné opony. Výlet do zapovězené oblasti u hranic s Rakouskem

Obec Litschau v rakouském příhraničí

Měří přes deset tisíc kilometrů. Dálková cyklotrasa Eurovelo 13 sleduje dlouhý pás bývalé železné opony z Norska až do...

VIDEO: Procházka centrem Prahy je pomalu za trest. Kvůli turistům

Praha je přeplněná turisty

Návštěvnost Prahy pravidelně stoupá již několik let a z centra města se v některých dnech stává téměř neprostupná...



Najdete na iDNES.cz