Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vyhlídky pod kopcem i na hnůj. Tak se u nás staví rozhledny z peněz EU

aktualizováno 
Výstavba rozhleden nabrala v Česku již před lety prapodivný kurz, jehož absurdita se dále prohlubuje. Svědčí o tom šest nových vyhlídkových objektů, které pod zaklínadlem "rozvoj turistického ruchu" vznikly za evropské peníze v oblasti Bílých Karpat. Spíše než rozhledny totiž připomínají památníky politiků.

Nivnice: výhled na hnojiště | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Příznivci rozhleden jásají, člověk se špetkou kritického myšlení nevěřícně zírá. Šest sousedních obcí v podhůří Bílých Karpat si na svých katastrech postavilo šest k nerozeznání stejných a podle jednoho mustru sériově vyrobených dřevěných rozhleden. Pochopitelně převážně za evropské peníze...

Fotogalerie

Bezduchost a uniformita těchto dřevěných "odlitků" je tím víc zarážející, že každá z obcí Vlčnov, Bánov, Suchá Loz, Korytná, Nivnice a Bystřice pod Lopeníkem si pečlivě udržuje a chrání svou vlastní a originální duchovní kulturu v podobě bohatého a živého folkloru.

Rozhledny navíc stojí na velmi pochybných místech, a to z jednoho prostého důvodu - lepší se totiž v okolí najít nedají. Výsledkem jsou proto vyhlídky, které ve většině případů nadchnou jen velmi zapálené místní patrioty. V konečném důsledku tyto stavby přispívají k celkové degradaci pojmu rozhledna.

Vyhlídka na hnůj

Rozhledna U Trojice nad Nivnicí má tak jako všechny ostatní výšku 13 metrů a tři patra, z nichž nejvyšší vyhlídkové se nachází ve výšce deset metrů. Stojí na návrší nedaleko stejnojmenné kaple a slavnostně byla otevřena spolu s ostatními pěti rozhlednami 30. prosince 2011. Je celoročně volně přístupná a lze k ní dojet autem. To je dnes pro většinu nově budovaných vyhlídkových věží téměř samozřejmá nutnost.

Dominantním krajinným motivem jsou nepříliš romantické lány obhospodařovaných polí, na nichž se realizuje intenzivní zemědělská velkovýroba. Dobře je vidět Nivnice a na opačné straně dole pod věží velká skládka hnoje. Minimálně 50 procent panoramatu zakrývají buď úplně, nebo částečně vzrostlé stromy.

Kromě obvyklých infotabulí jsou tu i směrovky k dalším rozhlednám, jejichž propojení má turistům přinést trasu v délce 50 km. Značky však zatím žádné vidět nejsou.

Nivnice: výhled do korun stromů

Nivnice: výhled do korun stromů

Čtěte také

Ideální myslivecký posed

K další rozhledně U křížku se vydáváme do katastru obce Suchá Loz. Má stát na rozvodním hřebeni Bílých Karpat kousek od křižovatky Březová - Strání - Nivnice, a slibuje proto podstatně zajímavější rozhled. Zvláště pak když z luk na hřebeni vidíme nejen Suchou Loz dole pod námi, ale taky téměř půlku Moravy od Buchlovských kopců až po Beskydy, ozdobenou bílou hradbou zasněžených Jeseníků. Stavitelé ovšem rozhodli jinak a rozhlednu umístili na zcela absurdním místě za pásem lesa, jenž stavbu o několik metrů převyšuje. Výhled na půlku Moravy se proto nekoná!

Totéž, co je vidět z vyhlídkové plošiny rozhledny (především tedy masiv Velkého Lopeníku a obec Březová), lze pozorovat i od paty rozhledny. Deset metrů výšky je proto v podstatě k ničemu. Vnucuje se tedy myšlenka, že naprosto stejnou funkci by vykonal třeba docela obyčejný a podstatně levnější myslivecký posed. K tomuto účelu se patrně bude rozhledna v nočních a brzkých ranních hodinách občas i využívat.

Suchá Loz, výhled

Suchá Loz, výhled na půlku Moravy z rozhledny

Rarita na úpatí kopce

Jako posed by se mohla využívat velmi dobře též rozhledna Nad Vojanskú, stojí však příliš blízko Bystřice pod Lopeníkem a hlavní silnice E-50 (Uherské Hradiště - Trenčín). Tato stavba asi brzy získá značný věhlas, a to svou polohou. Zde se asi zcela rezignovalo na hledání nějakého vhodného místa a rozhledna se prostě a jednoduše vztyčila za humny vesnice k okraji lesa na úpatí kopce. Koneckonců proč se drápat k rozhledně až někam na kopec, když může stát pod kopcem? Jistou originalitu tomuto netradičnímu řešení rozhodně nelze upřít.

Stejně tak originální a netradiční může být i prohlídka této věže: stačí se podívat z auta na E-50 a uvidíte na jedné straně jak rozhlednu, tak na druhé straně rozhled z ní. Cesta k rozhledně je v podstatě ztrátou času.

Bystřice pod Lopeníkem, rozhledna na úpatí kopce

Bystřice pod Lopeníkem, rozhledna na úpatí kopce

Polní věže

Zdánlivě nejvydařenější ze šestice rozhleden se jeví věž Králov u Bánova, která je rovněž vidět ze silnice E-50. Stojí na bezlesém, málo výrazném hřbetu uprostřed polí, žel jako na potvoru zrovna mezi dvěma osamocenými stromy, z nichž jeden ji na severní straně přerůstá. A to zrovna v místě, kde je vidět nejvíce do dálky směrem na Vizovické vrchy. Dokud se strom nezazelená, tak to nevadí, v létě je pak řešením sestoupit z rozhledny, obejít strom a výhled si vychutnat ze země. Je totiž stejný jako shora, což znamená, že rozhledna je v tomto místě teoreticky zbytečná. Je ale fakt, že bez ní by se na tohle návrší asi stěží někdo vypravil.

Podobný polní charakter má také rozhledna Hráběcí u Vlčnova, která nabízí velmi podobný výhled jako ta předešlá - hlavně velkokapacitní pole, hřbet Bílých Karpat, Uherský Brod a samozřejmě Vlčnov. Navíc jsou zde k vidění vinohrady pod kopcem Myšinec, na jehož úbočí vyhlídková věž stojí.

Polovina Moravy jako na dlani

Nové "rozhledny"

Více informací o nových rozhlednách v Bílých Karpatech najdete zde.

Nejhezčí výhled ze všech šesti eurověží nabízí Obecnice nad Korytnou, pojmenovaná podle stejnojmenné kóty (597 m) na rozvodním hřebeni Bílých Karpat. I zde je však stavba v podstatě zbytečná, neboť na skvělém rozhledu má zásluhu otevřený svah s loukou, nikoli vyhlídková plošina ve výšce 10 metrů. Vidět je výše zmiňovaná půlka Moravy od Buchlovských kopců po Beskydy a Javorníky, výjimečně i se siluetou Jeseníků. Bohužel na opačné jižní straně roste o mnoho metrů vyšší les. Naprosto stejnou službu by i zde vykonal jakýkoli myslivecký posed.

Nejkratší přístup k Obecnici (cca 500 m) vede po červené značce od hlavní silnice E-54 nad Stráním na vrcholu stoupání u odbočky na Velkou Javořinu. Rozhledna stojí mimo turistickou značku na severním okraji lesa.

Bánov a rozhledna Králov

Bánov a rozhledna Králov

Památníky politiků

Výstavba šesti rozhleden stála 3,3 milionu korun, na každou se spotřebovalo 15 m³ smrkové kulatiny. Stavěla vlčnovská firma Střechostav od června do prosince 2011.

Rozhledny vznikly údajně kvůli rozvoji turistického ruchu. Bylo by proto jistě přínosné a zajímavé nabídnout v blízké budoucnosti veřejnosti exaktně získané informace, nakolik se turistický ruch v šesti zúčastněných obcích skutečně rozvinul. Například kolik zde vzniklo nových pracovních příležitostí a ubytovacích zařízení, o kolik procent vzrostly tržby v restauracích anebo kolikrát víc hektolitrů vína se vypilo ve vlčnovských búdách, u nichž jedna z rozhleden stojí. Prozatím těchto šest nachlup stejných euroobjektů připomíná spíše památníky místních politiků a firem než skutečné rozhledny na podporu turistického ruchu.

Rozhledny na východním Slovácku

Rozhledny na východním Slovácku

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Jezero Onneto na úpatí sopky Meakan
Mlha a medvědi ostrova Hokkaidó. Výlet do snového Japonska bez turistů

Nejodlehlejším místem celého Japonska je poloostrov Širetoko, který vybíhá jako severovýchodní cíp ostrova Hokkaidó do Ochotského moře. Stejnojmenná rezervace...  celý článek

Útočiště zde ovšem najdou i následovníci květinových dětí. Nepotřebují nic. Jen...
Chleba z banánů a radost ze života. Na Havaji jsou naštěstí všichni divní

Rozvalit se na lehátku a nechat o sebe pečovat, to je častá možnost, jak si užít dovolenou na Havaji. Jak se na sopečných ostrovech v Tichém oceánu žije na...  celý článek

Campari na led, v tomto případě na ledovou tříšť. Lehce nahořklé a osvěžující
Módní Aperol slaví úspěch. Recept na skvělý aperitiv je ale starý 100 let

I když je Itálie kolébkou mnoha slavných aperitivů připravených z cinzana, martini, campari a dalších hořkých a kořeněných bitterů, mladí lidé z celé Evropy si...  celý článek

Dvaaosmdesátiletá Nina při tangu s devadesátiletým Oscarem v Buenos Aires (18....
Argentinské tango od srdce. Je jim 172 let a tančí na mistrovství světa

Vášnivé tango tančí už od 40. let minulého století. Devadesátiletý Oscar a dvaaosmdesátiletá Nina se v srpnu společně zúčastnili světového mistrovství v tangu...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.