Ubytování na dovolené jinak. U albergo diffuso je hotelem celé město

Liší se počtem hvězdiček, kvalitou pokojů, služeb. Jinak jsou však prakticky totožné. Hotely jsou asi tou nejfádnější součástí dovolené. V severoitalském Furlánsku na to jdou jinak. V 80. letech se tu zrodil model, který kombinuje pohostinské služby a ubytování se zážitky a památkovou ochranou.

Hned po příjezdu do hotelu se zastavit na recepci a vyřešit nezbytnou administrativu – zapsat se k pobytu a převzít si klíče od pokoje. Možná vám pak s kufry pomůže až do apartmánu hotelová služba anebo si svůj batůžek odnesete sami. Jinak se však v této počáteční fázi skoro každé dovolené nic mimořádného neodehraje.

To pohostinský koncept s názvem albergo diffuso do zaběhlého režimu ubytovávání turistů vnáší nový rozměr. S vyzvednutými klíči totiž z recepce neodcházíte do pronajatého pokoje, ale rovnou do domu. Který bude nejprve třeba někde v okolní zástavbě najít. Klidně s pomocí přiložené mapky. Vaším hotelem je totiž v tomto případě celé okolní městečko.

Bydlet budete možná ve staré kovárně, bývalé radnici, pekárně nebo mlýně. Velmi pravděpodobně v budově s mnohasetletou historií. Zahradou vám bude někdejší park a za terasu k posezení můžete mít třeba celé náměstí. Budete tam totiž skoro sami. O klid a soukromí tedy rozhodně nouzi mít nebudete. Stejně jako o atmosféru bohatou na zážitky.

I tak může vypadat recepce, když je hotelem celé město. Santo Stefano di Sessanio už není tak opuštěnou vesnicí.

Albergo diffuso, volně přeloženo rozptýlený či roztříštěný hotel, je totiž ubytováním a turistickou atrakcí současně. Tento nezvyklý model je sice doma v Itálii, ale v současnosti zažívá velký boom i ve Švýcarsku, Albánii, Japonsku, Německu a na Korsice.

Zní to fantasticky. O to větším překvapením je, že za touto senzací stojí přírodní katastrofa.

Region bez budoucnosti

Přesněji Terremoto del Friuli, zemětřesení, který v roce 1976 ničivě zasáhlo severoitalské Furlánsko. Otřesy půdy tehdy nepřežilo 990 lidí a dalších 157 tisíc se ocitlo bez střechy nad hlavou. Zasaženy tehdy byly tucty sídel, poškozeny tisíce staveb.

Kouzlo italského dědictví

V Itálii se dnes nachází více než 140 alberghi diffusi, a každý z nich trochu po svém odráží rozmanitost italského dědictví.

V Apulii můžete spát v kuželovitém trullu v kouzelném městečku Alberobello.

Nedaleko Říma se můžete vyspat na středověkém hradě.

Romantiku zašlých staveb křísí například dříve opuštěná vesnice Santo Stefano di Sessanio v hornatém regionu Abruzzo.

Dobrodruhy potěší jeskynní obydlí ukrytá v Sassi di Matera.

Tragédii pak do dalších let dokreslovaly smutné obrazy vybydlených vesnic a městeček celého regionu. Už před zemětřesením se poměrně neúspěšně potýkaly s úbytkem obyvatel, odchodem mladých lidí z venkova, kteří tu nenacházeli zaměstnání.

Po zemětřesení tu zůstala už jen hrstka starousedlíků. I když se s nemalou vládní pomocí postarali o vyspravení památkově chráněných domů a malebných náměstíček, život se do jejich sídel nenavracel.

Vypadalo to, že celé Furlánsko už nemá budoucnost. A tehdy se do věci vložil Giancarlo Dall’Ara.

Žádný rytíř na bílém koni, ale čerstvý absolvent studií marketingu. Který měl pro region na zakázku vypracovat novou strategii cestovního ruchu.

Říká se, že fungující cestovní ruch do značné míry stojí na ubytovacích kapacitách v místě pobytu. A v oblasti, kterou dostal Dall’Ara na starost, tenkrát skutečně mnoho hotelů nestálo.

Albergo diffuso osloví hlavně ty cestovatele, kteří radši než kilometry treků vstřebávají zážitky a nevšední atmosféru.

Nicméně mu nedávalo smysl stavět nové hotely ve vybydlených vesnicích. Viděl, že dostupné ubytovací kapacity tu formálně zastoupené byly, v podobě oněch neobydlených domů. Stačilo jen požádat o svolení někdejší majitele a Furlánsko se najednou mohlo pochlubit tucty „roztříštěných“ hotelů. Bylo to netradiční, originální. A proto se to rychle šířilo celou Itálií.

Malebné italské údolí vám poodhalí těžký osud německé menšiny

Návrat naděje a života

„Je to model pohostinství, který je z poloviny konvenčním hotelem, a z poloviny malou vesnicí nebo městečkem,“ vysvětluje Dall’Ara. „Dočasným bydlením, turistickým využitím, se obnovuje síť opuštěných obydlí. Sídlo nekončí v ruinách, není konzervováno na účet daňových poplatníků. Vydělá si samo na sebe. A turisté tím získávají velmi bezprostřední, hluboký zážitek.“

Albergo diffuso ve světě

Nejnovějším přírůstkem do rodiny rozvolněných hotelů je švýcarská vesnička Corippo, skrytá na konci údolí Verzasca. Netradiční model ubytování se však neomezuje jen na Evropu.

Od roku 2018 můžete poptávat nocleh v japonské Jakage-ja. Je proslulá svými termálními prameny. A v řešení je i albergo difusso na ostrůvku Nkombo ve Rwandě.

Podobně jako agroturistika nabízí výletníkům ubytování na farmě, albergo diffuso jim servíruje historii, kulturu a autentickou atmosféru starého sídla. Ve vesnici nebo městečku, která je hotelem, funguje stálá recepce i restaurace zajišťující stravu. Nechybí tu žádné služby moderního hotelu.

Jen tu prostě nocleh nezajišťují jednotlivé pokoje, ale celé domy a vily. Z úzkých uliček se stávají chodby a náměstí jsou obývací pokoje svérázných apartmánů.

Giancarlo Dall’Ara definoval v osmdesátých letech základní rysy albergo diffuso, které vlastně po celém světě platí dodnes. Nejde o žádnou novou výstavbu, budování hotelových resortů, takže bydlení v prázdných nemovitostech je pořád historicky relevantní. A přitom též ekologické, udržitelné, odpovědné.

V Labro nebyla práce, mladí tu neviděli budoucnost. Ale to se teď díky albergo diffuso zvolna mění.

Funguje tu silné napojení na místní komunitu, skrze recepci a restauraci, případně nějaké dílny s lokálními produkty. Místní tím získávají příležitost k zaměstnání, živobytí. A do sídel, které před sedmačtyřiceti lety postihla katastrofa, se tím zvolna navrací život. Mladí už totiž nemusí odcházet za prací do měst, protože jejich vlastní vesnice jim nabízí zaměstnání ve velmi netradičním hotelu.

„Je to jako hotel, který sice perfektně funguje, ale nikdo ho nemusel postavit,“ říká Dall’Ara. „Prostě je to starý dům s novým využitím. A proto je to tak udržitelný model.“

Mohlo by se hodit

• Informace o certifikovaných italských rozptýlených hotelech poskytuje na svých stránkách například ADi, italská asociace alberghi diffusi. Prezentuje jak jednotlivá stavení, tak i celé vesnice a regionální sdružení.

• Ceny za ubytování – jednu noc – strávenou v albergo difusso, se mezi jednotlivými hotely radikálně liší. Ubytování monocalo, tedy ve vesnickém domku můžete sehnat za osm stovek, ale zabydlet se na starém hradě, ve stylu palazzo, už jde do vyšších tisíců.

• Alberghi diffusi zažívají boom, protože se s nimi pojí reputace udržitelné a k přírodě i lidem šetrné turistiky. Devadesát procent italských rozvolněných hotelů zůstává otevřeno po celý rok, což je míra obsazenosti, kterou většina tradičních hotelů jen těžko splňuje. Ubytování určitě rezervujte v předstihu.