Sype ze sebe vzpomínky, příběhy a data, která vy byste složitě hledali v ročenkách nebo na internetu. Je mu čerstvě pětašedesát.
„Jen si najdi, jak jsem dal gól Brazilcům. Honza Berger mi to ze středu posunul, já ťuk, ťuk a bum pravačkou. Střela skoro z pětadvaceti metrů pinkla o tyč a odrazila se do sítě. Počkám, až si to zkontroluješ. Hledej. Zatím objednáme pivo,“ poví rozšafně někdejší fotbalová hvězda, která nastřílela 109 ligových gólů.
Nic kontrolovat nemusíme, protože všechno proběhlo přesně, jak Janečka se svým výrazným zlínským dialektem vylíčil. V poslední minutě přáteláku vyrovnával na 1:1, což zcela umlčelo vyprodaný Estádio do Morumbi v Sao Paulu: „Měl jsem doma výstřižky z novin a na jednom stálo: Janečka šokoval 107 tisíc diváků.“
Tři měsíce před mistrovstvím světa 1982 se Čechoslováci díky Janečkovi přihlásili o pozornost, jenže na šampionátu zvadli. „Pan Vengloš nás přetrénoval. Normálně nás utavil,“ poví Janečka, upraví si límeček u košile, napije se piva a típne první cigaretu.
Jen upozornění pro konzervativní povahy: není to úplně obyčejný rozhovor. Má v sobě drsnou upřímnost, určitě ne žádost o litování.
