Čtenáři cestují: Zákaz vstupu na každém kroku. Batůžkáře na Maltě nevítají

Někteří cestovatelé preferují samotu a opuštěnou přírodu, jiní si vychutnávají polehávání na pláži, další se hrnou za dobrodružstvím nebo se seznamují s místními obyvateli a jejich odlišnými zvyky. Čtenář iDNES.cz Adam Konvalinka vyrazil na Maltu na pěší výlety, zkušenost to však pro něj nebyla vůbec příjemná.
Malta je bezesporu krásná země, ale pokud plánujete delší turistické výlety,...

Malta je bezesporu krásná země, ale pokud plánujete delší turistické výlety, buďte obezřetní. | foto: Adam Konvalinka

Na konci ledna jsem spolu se svým dobrým kamarádem Adamem nastoupil do letadla společnosti Ryanair směřujícího na maltské letiště Luqa. Vydali jsme se na nejjižnější území Evropské unie hlavně s touhou vidět památky a zkusit si prochodit panenskou přírodu, která z fotek působila jako ráj u moře. Spojení historie a přírody – co může být pro turistu lepšího? Navíc když se jedná o ostrov, kde si ani nemusíme půjčovat auto…

Naše původní plány na týdenní pobyt byly smělé: nabízel se například přechod celého ostrova – čtyřicet kilometrů pěšky za jeden den; nebo souboj o přejití ostrova na šířku.

Města jsou na Maltě krásná

Malta však není taková, jak tvrdí její „turistické oddělení“. A dokonce není ani taková, jak všude tvrdí turisté, kteří se k památkám přiblíží co nejvíc autem a pak dojdou několik stovek metrů k cíli a jsou ohromeni. Tento článek není varování pro ně. Tento článek je varováním pro všechny, kteří si rádi vyjdou na jakoukoli delší túru nad deset kilometrů a očekávají od toho krásný zážitek.

Maltská automobilová turistika

Po úvodním aklimatizačním dnu a druhém dnu, kdy jsme prozkoumali převážně historické jádro hlavního města Valetty, přišel čas na ty pořádné chlapské výlety. Plni elánu a nadšení jsme si přivstali, rychle se nasnídali a vyrazili autobusem k tři tisíce let starým ruinám monolitického chrámu Hagar Qim v jihozápadní části ostrova. Odtud jsme se chtěli vydat směrem na sever a dojít až k nejzazšímu cípu ostrova, odkud bychom se autobusem zase vrátili. Celkem na nás čekalo třicet kilometrů putování.

Prohlídku chrámu jsme zavrhli, protože deset eur je přece jen deset eur, a spokojili jsme se s tím, že z dálky vypadají ruiny taky moc krásně. Místo toho jsme rovnou začali slézat z kopce směrem k pobřeží, kde jsme se usadili na ostrých kamenech a chvíli jen poslouchali hukot moře. Celý ohromení jsme ztratili přehled o čase a hned od začátku jsme museli dohánět velké zpoždění.

Na pobřeží nám bylo krásně, o vnitrozemí už to ale říct nemůžeme.

O dva kilometry dál jsme zahlédli malé turistické středisko. Kdybychom tušili, co nás čeká, asi bychom na tomto místě zůstali. Nezkušení a plní odhodlání jsme ovšem nezastavili. Už po pár metrech na asfaltové cestě přišlo zajímavé zjištění – cesta, která byla vyznačena na mapovém prohlížeči (který nebudu z důvodů reklamy jmenovat), vedla přes podivná políčka ohraničená zdí. To bychom však nebyli Češi, abychom zeď nepřelezli a nepokračovali dál.

Za malou chvíli jsme se opět vydali po oficiálně značené trase. Toto je pro celý příběh obzvlášť důležité – celou dobu jsme se pohybovali po trase, která byla na mapě vyznačena jako turistická stezka, a to přímo Malťany.

Cesta nás zavedla mezi béžové domečky, kolem nichž na zahradách seděli místní, kteří vypadali jako drogoví dealeři. Pěšina se poté zcela ztratila v kopřivách, ostnatých keřích a soukromých pozemcích. Oficiální trasu jsme znovu našli a vcelku rychlým tempem jsme se dostali k jednomu z maltských známých bodů, útesům Dingli. Tady místní provozovali svůj oblíbený zvyk – dojet k pobřeží autem, pustit si v něm rádio, rozbalit noviny a takhle strávit i několik hodin.

Tudy ne. A tudy taky ne

Po útesech Dingli už nebyl téměř žádný úsek cesty, který by proběhl bez problémů. Okamžitě po útesech se před námi objevila první z mnoha cedulí s nápisem „Private property“ a „No entry“. Dle map se to dalo obejít, tak co si s tím lámat hlavu. Obchůzka měla dva kilometry, jenže na jejím konci byla kamenná zídka s nápisem „No entry“ a lebkou. A pak následovaly dvě další odbočky zablokované závorami se slovy „Private property“. Tak půjdeme po asfaltce, to je přece jistota… Silnici si nikdo soukromým pozemkem přehradit nemůže. Jaký byl náš šok, když uprostřed pokračující cesty stál rodinný dům a silnice vedla do jeho garáže! Celá rodina samozřejmě zrovna obědvala a byla obklopena třemi velmi bojovně naladěnými psy.

V průběhu dějin byla Malta ovládaná Féničany, Kartágem, Římem, Byzantskou říší, Francouzi a Spojeným královstvím. Nezávislost od Velké Británie získala v roce 1964.

Po hodině a půl bloudění jsme se vrátili k úvodní ceduli „Private property“ a vydali se tentokrát po silnici. Následovaly dvě hodiny motání se mezi zdmi soukromých pozemků, mračících se majitelů a štěkajících psů. U vesnice Bahrija jsme se rozhodli si túru výrazně zkrátit a dorazit pouze k osm kilometrů vzdálené obci L-Imġarr. Bohužel už při cestě do Bahrije nám byla opět naše stezka zatarasena – tentokrát hromadou kamenů tak velkých, že je snad někdo musel tahat jeřábem.

Oficiální cesta vedla extrémně dlouhou oklikou, a proto jsme se rozhodli zariskovat a zvolit zkratku, která by nám mohla ušetřit pět kilometrů. Po sestoupení z Bahrije k úrovni moře jsme narazili na cestu zatarasenou závorou a obrovský kopec ohraničený ostnatým drátem. Jediná cesta, kterou se podle map dalo pokračovat, vedla přímo skrz čtyři rodinné domy, kolem kterých už zdálky trčely cedule „No entry“.

Dva zoufalí Češi, postavení před zkoušku svého osudu, se rozhodli porušit zákony. Dírou v plotě jsme vnikli na pozemek a rychle stoupali do kopce. Přiznám se, nebylo nám příjemné narušovat něčí pozemek, ale na druhou stranu jsme se nechtěli vracet tři kilometry a pak pokračovat další oklikou. Po vystoupání jsme si oba hodně oddychli. Už jen posledních pár kilometrů, sedneme na autobus a hurá na hotel.

Malťané s námi však ještě nebyli hotovi. Na turistickou cestu tentokrát nacpali závoru upevněnou řetězem, na které byly přibity čtyři zákazové cedule. Zcela odevzdaní jsme přelezli závoru a vydali se po cestě dál. To už na nás řvaly dvě maltské rodiny v domorodém jazyce.

Vrcholem byl konec cesty, která ústila přímo do garáže jednoho Malťana, zjevně postavené nedávno. Pán se zrovna koukal na televizi, takže jsme nevzrušeně prošli jeho domem. Než se stihl rozkoukat, byli jsme už pryč.

Pokud máte v srdci a krvi turismus a hledáte dlouhé pěší túry, na Maltu nejezděte.

Po průchodu pláže plné odpadků jsme dorazili do L-Imġarru, kde nám za hodinu přijel autobus a dovezl nás na hotel. Tato odstrašující zkušenost nás skoro přiměla k tomu, abychom nad Maltou z turistického pohledu zlomili hůl. Na další dny už jsem cesty a výpravy plánoval jinak, bez jasného cíle, a podařilo se nám najít způsob, jakým se dá turisticky vyžít minimálně na sousedním ostrově Gozu.

Tímto článkem chci všechny varovat: Pokud máte v srdci a krvi turismus a hledáte dlouhé pěší túry, na Maltu nejezděte. Ten ostrov na to není.

A ještě jeden poznatek na závěr: na Maltě není soukromý pozemek jako soukromý pozemek. Později jsem zjistil, že většina maltské půdy je nelegálně zabrána lovci ptáků či nenasytnými majiteli sousedních pozemků. Nikdo nehlídá, kdo si co zabírá, a situace se nemá zlepšovat. Mohli jsme dopadnout i hůř – internet je plný historek turistů, na které někdo poštval psy nebo dokonce střílel z kulovnice na ptáky!

Města jsou na Maltě krásná, a krátké výlety tu mohou být opravdu hezké, ale pro delší trasy se tento ostrov vůbec nehodí. Z mého pohledu tu tento typ turismu nevzkvétá a při stejném směřování ani vzkvétat nebude.

Autoři:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Mnohem lepší než Thajsko. Kambodža vás okouzlí vstřícností i památkami

21. března 2024

Kambodža byla loni zvolena asijskou vedoucí kulturní destinací. My jsme si její návštěvu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Láska na druhé sousto. Japonská kuchyně je plná nástrah i úžasných chutí

28. března 2024

Seriál Když jede člověk do Japonska, nevezme si s sebou zásobu paštik, to se rozumí tak nějak samo sebou....

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Výlet do thajského ráje. Některé ostrovy tu většina Čechů ještě neobjevila

27. března 2024

Premium Když se řekne dovolená v Thajsku, většina lidí si představí ruch a vřavu největšího z ostrovů...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...