Jen necelých sedm a půl kilometru od Františkových Lázní leží ojedinělé území, které jinde v Evropě nenajdete. Národní přírodní rezervace SooS je krajina plná mokřadů, rašelinišť a slanisek, kde jsou ve vzduchu cítit plyny unikající ze zemské kůry a vůně minerálních solí. Jejich krystalky pokrývají zem a společně s černou rašelinou vytváří barevné přírodní úkazy.
Důkazem vulkanické činnosti jsou pak mofety. Vypadají jako kaluže bublající vroucí vody, ale ve skutečnosti se jedná o výrony suchého oxidu uhličitého o teplotě nižší než 100 °C (nejčastěji 20–30 °C). Tento plyn má původ až v zemském plášti a k povrchu překonal vzdálenost třiceti kilometrů. Pozůstatky sopečné aktivity potvrzují i horké minerální prameny.
 |
Nejvydatnějším je Císařský pramen, jež byl v devatenáctém století prohlášen jako léčivý. Pramen jímá vrt hluboký kolem deseti metrů a jeho teplota kolísá mezi 14–18 °C, což z něj činí nejteplejší přírodní vývěr v Chebské pánvi. Kyselka, v níž probublává oxid uhličitý, obsahuje velké množství minerálních látek (6,5g/ l), především železo, léčivou Glauberovu sůl a síran železnatý.
Nejchutnější z minerálních vod v okolí Františkových Lázní se dát pít jen na místě vývěru. Pro transport není vhodná, protože po naplnění do lahve dojde během několika minut k vysrážení solí a k chuťové degradaci.
Pramen Věra není pitný, tvoří se v něm mohutné výrony oxidu uhličitého doprovázené bílou pěnou.
Druhý pramen, který na území SooS vyvěrá, se jmenuje Věra. Je však znečištěn humáty (zbytky organických látek) a zaplaven vodou z rašelinového jezírka, proto není pitný. Často se v něm tvoří mohutné výrony oxidu uhličitého doprovázené obláčky bílé pěny. Okolí českého Yellowstonu je stále seismicky aktivní a občas tady pocítíte zemětřesení. Děje se tak díky uvolnění velkého množství oxidu uhličitého a posunu horninových mas podél tektonických zlomů.
Neškodný vulkán
Při toulání krajinou v okolí Františkových Lázní si zřejmě nevšimnete, že jdete kolem jedné z nejmladších sopek na území naší republiky. Nenápadná Komorní hůrka je stará víc jak čtyři sta padesát tisíc let a kdysi chrlila lávu. Vznikla erupční aktivitou ve čtvrtohorách na dně vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v dnešní Chebské a Sokolovské pánvi. Dnes tu doznívající vulkanickou činnost připomíná jen oxid uhličitý, který probublává na zlomových liniích.
Rezervací prochází naučná stezka po povalových chodnících, která vede i kolem mofet a horkých minerálních pramenů.
Komorní hůrka patří k nejprobádanějším sopkám v Evropě a patrně i na světě. Její výzkumy probíhaly hlavně kvůli sporům mezi neptunisty a plutonisty na přelomu osmnáctého a devatenáctého století, kteří se přeli o původu návrší Komorní hůrky. Neptunisté si mysleli, že vzniklo ve vodě, plutonisté přičítali jeho vznik „vnitrozemskému ohni“ uvnitř Země. V té době Komorní Hůrku navštívili a zkoumali přední světoví odborníci.
Sopka zajímala také básníka Johanna Wolfganga Goetheho, jež byl zároveň vášnivým přírodovědcem. Sběratel minerálů navrhl Kašparu Šternberkovi, aby dal ve vnitřku kopce razit štolu. Hrabě tak učinil a nechal zbudovat tři sta metrů dlouhou důlní chodbu, která přinesla nezvratný důkaz, že se jedná o sopku. Ta vznikla jediným výbuchem a vyvrhla lávu, po jejímž ztuhnutí vznikl čedič. Dělníci jej pak lámali jako stavební kámen. Ve středověku dobývali také sopečný tuf, z něhož vznikla Černá věž chebského hradu. Sopečný popel se zase těžil na udržování parkových cest ve Františkových Lázních. Těžební činnost byla ukončena až v roce 1951, kdy byla tato oblast vyhlášena státní přírodní rezervací.
Na skále na Komorní hůrce byl vytesán reliéf Goethovy hlavy s nápisem, který připomíná básníkovu návštěvu.
Uvnitř sopky je malý kruhový prostor, odkud je vidět na povrch.
Dnes je Komorní hůrka zařazena mezi národní přírodní památky a stala se součástí česko – bavorského geoparku Egeria. Cesta na zalesněný, pět set tři metrů vysoký kopec tvořený vulkanickým materiálem, není nikterak náročná.
Sopku si prohlédnete pouze z venku, ale plánuje se zpřístupnění jejích vnitřních prostor. Čeští seismologové a vulkanologové chtějí totiž otevřít dvě stě let starou štolu, která návštěvníkům ukáže vyhaslou přívodní dráhu magmatu. Třicet metrů dlouhá chodba povede do hloubky sedmnácti metrů a nejspíš se zde objeví i přístroje na měření teploty, magnetismu nebo na gravimetrická měření, která zjišťují změnu tíhového pole Země.
Po stopách seismologů
Informace získané v terénu si ověříte a doplníte v jediném seismologickém muzeu v České republice. To se nachází jen deset kilometrů od Komorní hůrky, ve Skalné. Muzeum vzniklo díky Geofyzikálnímu ústavu v Praze, městu Skalná a manželům Noppersovým, kteří poskytli prostory statku ze šestnáctého století.
Starší typ jednosložkového seismometru pro měření vertikálního pohybu
Širokopásmový seismometr zaznamenává seismické signály v širokém frekvenčním pásmu.
V interaktivní expozici proniknete do tajů zemětřesení. Uvidíte různé přístroje (včetně seismometrů) a zařízení, přičemž funkci některých z nich si můžete osobně vyzkoušet.
Na seismickém monitoru pak máte šanci sledovat mapu se všemi probíhajícími zemětřeseními na světě. Data z Národního informačního centra pro zemětřesení popisují čas, místo a velikost seismických událostí. Lokální seismická síť WEBNET zase monitoruje zemětřesné aktivity v západních Čechách. Jedná se převážně o zemětřesné roje, o seismické otřesy v sériích, které trvají několik dní až týdnů a pro Chebsko jsou typické. V srpnu 2021 například způsobily zemětřesení o velikosti 2,86 magnituda.
V expozici jsou i světelné seismické barografy, jež pomocí diod ukazují sílu otřesu při dupnutí, zemětřesné desky (znázorňují reakci staveb na zemětřesení) či zařízení vydávající zvuk, který se objevuje při zemětřesení. Atraktivní zážitek pak umocní návštěva středověké štoly pod hradem Vildštejn, kde se nachází měřící stanice sítě WEBNET.
Měřící stanice sítě WEBNET se nachází v žulovém masivu hradu Vildštejn.
Chodba původně sloužila jako chladná spižírna, v níž obyvatelé hradu skladovali víno a potraviny. Od roku 1994 však poskytuje zázemí měřící stanici, která má v žulovém masivu vynikající podmínky (stabilní teplotu a pevné usazení).
Přístroje zaznamenávají data a posílají je do Prahy do Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Tam údaje porovnávají s dalšími stanicemi a vyhodnocují. Na základě výsledků pak mají odborníci přesný přehled o tom, co se děje hluboko pod zemí.
Může se hoditVe vstupním prostorách rezervace SooS je nainstalovaný seismometr, který slouží k pozorování měření intenzity zemětřesení. Návštěvníci tak uvidí, jaká zemětřesení proběhla jak v ČR, tak i ve světě. SooS, Komorní hůrka i Skalná jsou dobře dostupná místa pro cyklisty (cesta vede zejména po silnicích). Těsně pod kopcem Komorní hůrky však budete muset sesednout, zamknout kolo v obci a na vrchol dojít pěšky. V okolí Komorní hůrky vede krátká, zhruba jeden kilometr dlouhá naučná stezka, zaměřená na geologii a historii sopky. Kromě auta a kola se dostanete do Skalné také autobusem, který jede z Františkových Lázní. Na návštěvu seismologického muzea včetně měřící stanice ve Skalné se objednejte předem na e-mailu: muzeumskalna@ig.cas.cz |
