Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tvPodnikatel v papírenství Ignác Spiro koupil v roce 1867 Pečkovský mlýn nad Českým Krumlovem u Větřní a vybudoval z něj největší papírnu v Rakousku-Uhersku. Musel ale vymyslet, jak úzkým vltavským údolím dopravovat suroviny a vyvážet hotové výrobky.
Rok poté, co se rozjely vlaky mezi Českými Budějovicemi a Kájovem, tedy v roce 1892, si firma Ignác Spiro a synové požádala o povolení přípravných prací ke stavbě úzkorozchodné vlečky. Nakonec však bylo rozhodnuto postavit vlečku normálněrozchodnou. Překládání nákladu z jednoho rozchodu na druhý by se totiž prodražilo.
Terén byl ovšem velmi náročný, na krátkém úseku vlaky čekalo dvojí prudké stoupání. Uvažovalo se dokonce o stavbě tunelu. Nakonec zřejmě z finančního hlediska zvítězila běžná adhezní železnice, ovšem se sklonem místy až 46 promile.
V sedle nad Kájovem byla vybudována úvraťová stanice. Byl tak zajištěn požadavek, aby lokomotiva do kopce vagony pokaždé sunula. Původní dvoukolejné uspořádání nahradilo v šedesátých letech 20. století kolejí pět.
Vlečka byla zprovozněna v roce 1896. Zprvu vozily náklad až do papírny státní dráhy, později se vagony předávaly už na Úvrati. Koleje ve Větřní byly v roce 1910 zatrolejovány a v továrně jezdily elektrické lokomotivy, a to i na trati o rozchodu 760 mm.
V 60. letech 20. století byla elektřina nahrazena naftou. Po listopadu 1989 se papírna potýkala s problémy, několikrát utlumovala a opět obnovovala výrobu. Ale finanční problémy se jí nevyhnuly, dnes je firma v insolvenci.
Nákladní doprava na vlečce do Kájova se udržela zhruba až do roku 2010. Od té doby je opuštěná a koleje pohlcuje příroda. Dlouho jsme se rozmýšleli, zda vlečku do Větřní do seriálu Zaniklé tratě zařadit – je nesjízdná, ale víceméně kompletní. Na začátku roku 2022 se k nám dostala informace, že se na vlečce kácí náletové křoviny, a tak jsme raději do terénu vyjeli, kdyby se trať likvidovala definitivně.
Vzhůru na úvrať
Naše pátrání začínáme ve stanici Kájov. Je vidět, že po trati dlouhá léta nic nejelo. Čím více se blížíme k úvrati, tím je vlečka opuštěnější. Před stanicí Úvrať potkáváme první světelné návěstidlo a po chvíli zarostlé koleje z Větřní. Budova ústředního stavědla je vybydlená, okna jsou zatlučená. Výhybky jsou už také většinou nefunkční.
Vydáváme se až na konec výtažné koleje, cestou potkáváme kilometrovník s hodnotou 1,9. Je to záhada, jak se k tomuto číslu projektanti dostali. Z Kájova to jsou dva kilometry a 400 metrů, do Větřní tři kilometry.
Stejné místo v areálu papíren s odstupem desítek let. Vzadu je vidět původní remíza elektrických lokomotiv
S kamerou jsme se dostali i do areálu papíren. V reportáži vám ukážeme, jaké lokomotivy tam ještě zůstaly, najdeme zbytky úzkorozchodné tratě a od správce vlečky se dozvíme spoustu zajímavostí z dob jejího provozu.
Vlečka z Kájova do papíren ve Větřní se dá považovat za zaniklou trať, vlaky po ní neprojely už řadu let a nevypadá, že se tento stav kdy změní. Nicméně papírny v insolvenci směřují k prodeji a je otázka, co s tratí udělá případný nový majitel.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
Náš mail je zanikletrate@idnes.cz |