Nástupních míst k výšlapu za poutavým svědkem dávného vulkanismu se naskytne více. My necháváme auto na rozlehlém parkovišti u poslední benzinky vedle hlavního tahu, zhruba pět kilometrů od Hory Svatého Šebestiána. Na protější straně potoka již začíná Sasko.
Podél naší části hranice zde vede modrá značka, která se dá využít jako přístupová trasa. My ji ale necháváme být a přecházíme do Německa. Na druhé straně silnice sestupujeme z nízkého náspu, kde po místní komunikaci vede okolo domků osady Reissigmühle německé modré značení – kultovní trasa Kammweg. Páteřní hřebenovka německé půle Krušných hor a stará dálková turistická magistrála provázala turisty po horách od Halštrova nedaleko Aše až do Jeseníků.
Nejprve míjíme bokem schovaný jednoduchý památník Antona Günthera, rodáka z našeho Božího Daru, lidového básníka a písničkáře. Günther disponoval výtvarným talentem, přičichl k tiskařskému řemeslu a obě své dovednosti šikovně skloubil dohromady. Proslavil se dobovými pohlednicemi s lehce kýčovitými obrázky krajiny Krušných hor, které sám maloval, a doplnil je texty s notovým zápisem svých písní.
Odtud to máme ke kamenným varhanám zhruba čtyři kilometry pohodlné chůze. Stezka vede po lesních cestách, jen je třeba si občas hlídat značku. Cesta určitě potěší i cyklisty, tedy až na závěrečný krátké stoupání, kdy stezka během necelého kilometru překoná stometrové převýšení.
Fantazii se meze nekladou
Trasa Kammweg vede v tomto úseku po celou dobu souvislými lesy. V samém závěru stoupání vyústí cesta do otevřených travnatých plání pod vrcholem Hirtsteinu, kde se ukrývá jáma opuštěného lomu. A postupně se před vámi objeví kamenný útvar, který zařadil Hirtstein mezi nejvíce atraktivní výletní cíle Krušných hor.
Všechny informační prameny pro cestovatele ho výstižně nazývají „palmový vějíř“. Vymodelovaly ho čedičové sloupy, stejně jako naši Panskou skálu u Kamenického Šenova. I zdejší kamenné varhany vznikly obdobně. Z nitra planety se drala vzhůru žhavá láva, která ovšem nedosáhla klasického výlevu, ale začala se postupně ochlazovat ještě kousek pod zemským povrchem.
To nejlepší z hor Česka: bez těchto míst nikdy nepoznáte Krušné hory |
Právě během pomalého tuhnutí magmatu zmenšuje svůj objem a smršťuje se. Uvnitř tuhnoucího magmatu pak vznikají pravidelné trhliny, které vytváří půvabné sloupcovité odlučnosti horniny.
Lomem obnažený útvar přitáhl pozornost milovníků přírody a již koncem předminulého století se dočkal alespoň základní ochrany. Při pohledu na vějířovitě uspořádané sloupce čediče si každý dle své vlastní fantazie najde vhodné přirovnání. Někomu se skutečně vybaví palmový list, další objeví v temné skále zapadající slunce a někdo jiný zase obrovský kamenný květ. Nejkrásnější pohled na útvar je určitě z vyhlídek podél horní hrany lomu, odkud si můžete tento čedičový skvost dokonale prohlédnout z ptačí perspektivy.
Krušné hory na dlani
Největší pozornost turistů samozřejmě přitahuje kamenný vějíř, najdete tu ovšem i další krásné útvary. Například blízkou boční stěnu zdobí gigantické schodiště z protáhlých vodorovných sloupů čediče, přes podobné stupně se návštěvníci dostanou i k vyhlídce na horní hraně. Zajímavé jsou i rulové balvany, které najdete na vrcholové plošině Hirtsteinu, která se tyčí pár desítek metrů od opuštěného lomu.
Prostor mezi oběma místy odděluje stylová horská chata s výletní restaurací. Další příležitost k občerstvení najdete v sousedním areálu, kde se nachází i jednoduché bungalovy.
Kromě neživé přírody můžete na Hirtsteinu obdivovat i krušnohorskou květenu. A Hirtstein vás okouzlí i hezkými výhledy z krušnohorského hřebene. Z otevřených partií například zahlédnete dva nejvyšší vrcholy celého pohoří – Klínovec a Fichtelberg.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditVýprava na Hirtstein je vhodná pro pěší i cyklisty. Mapa rovněž nabízí okružní trasu s východiskem na parkovišti za Horou Svatého Šebestiána. Ta nejprve vede po trase Kammweg k Hirtsteinu. Odtud by podle map mělo být možné pokračovat po cyklotrase přes Satzung k naší hranici, kde se spojí s modrou značkou, která pak směřuje k východisku s parkovištěm. Krutá legenda Český překlad názvu Hirtstein přibližně odpovídá výrazu Pastýřův kámen. Podle pověsti tu kdysi dávno žil pastevec se stádečkem koz. Jednoho večera do jeho přístřešku vstoupila zvláštní žena, která před pastevce položila malého chlapce a prohlásila, že pastevec smí dítě přijmout za své a vychovat ho. Ale dala si i podmínku: chlapec nikdy nesměl přijít mezi ostatní lidi a spatřit svět s jeho hříchy a nepravostmi. Pokud by ji pastýř nesplnil, tak by oba stihl trest. Pastevec se dítka ujal. Chlapec postupně rostl, dozrával a svému novému otci působil jen samou radost. Jakmile dospěl, nechával ho pastýř na Hirtsteinu i několik dnů samotného, zatímco po městech v podhůří prodával léčivé horské byliny. Jednoho dne se chlapec sám vydal do okolních vsí. A zjistil, že svět je úplně jiný, než jak mu vyprávěl pastýř. A to mnohem krásnější. Ve vísce Satzung mu kroky zkřížila nádherná dívka. Oba se do sebe zamilovali a už se radostně chystala veselka. Náhle se ovšem objevila ona záhadná žena, která v záchvatu vzteku pastýře i chlapce proklela. Ti se pak proměnily v balvany na vrcholu Hirtsteinu. A bezejmenný kopec získal díky tomuto příběhu svůj název. |