náhledy
Recyklace se globálně dočká méně než pětina ze dvou miliard tun ročně vyprodukovaného odpadu. Zbytek je ukládán na masivních skládkách. Pro lidi v okolí znamenají hrozbu, ale často také jedinou možnost obživy. Zabírají desítky hektarů, vytvářejí malá pohoří. Které skládky patří k těm největším na světě? Na snímku skládka Agbogbloshie, Accra, Ghana.
Autor: Profimedia.cz
Apex Landfill, Clark County, Nevada. Na severním okraji „hříšného“ Las Vegas, u městečka Arrolime, se nachází největší skládka odpadů USA, jež současně aspiruje na titul nejrozlehlejší skládky světa. V současnosti pokrývá plochu 890 hektarů. Od roku 1993, kdy byla založena, pojímá až 15 tisíc tun odpadu denně.
Autor: Profimedia.cz
S další metropolií – Mexico City – těsně sousedí i největší skládka Latinské Ameriky. Bordo Poniente měla 375 hektarů. K prosinci 2011 byla sice oficiálně uzavřena, ale 70 milionů tun odpadů nastřádaných za 26 let provozu tu zůstalo. Plyny unikající z hald dnes částečně vytápějí město.
Autor: Profimedia.cz
V 70. letech tu vznikala černá skládka, která se v roce 1984 stala legální. Až do léta 2013 pak byla římská Malagrotta, s rozlohou 275 hektarů, největší skládkou v Evropě. A také nejtoxičtější. V místě ji sice nahradily třídírny odpadů, ale ty nápor až 5 tisíc tun odpadů denně nezvládají.
Autor: ČTK
Ghazipúr je jednou z pěti skládek Nového Dillí. Od roku 1984, kdy byla založena, v sobě nastřádala 140 milionů tun odpadů a vytvořila haldu vysokou 65 metrů. Oficiálně má rozlohu „jen“ 30 hektarů, ale tempem 9 tisíc tun odpadů denně už dávno pohlcuje okolní město.
Autor: Getty Images
O tom, že se určité složky odpadu mohou znovu stát surovinou, v Indii nepochybují. Jenže odpadu je mnoho a moderní separační linky jsou tu zatím spíše vzácností. Za ručně přetříděný pětitunový kontejner směsného odpadu, zbavený PET lahví, dostane sběrač v přepočtu 9–12 Kč.
Autor: Mumtahina Rahman, Creative Commons
Skládka Bantar Gebang u indonéského města Bekasi funguje už 33 let, a denně se plní 7 tisíci tunami odpadů. Místy dosahuje až 40 metrů výšky, pokrývá plochu 80 hektarů. Přímo na jejím území trvale žije 3 tisíce rodin, zhruba 20 tisíc lidí, kteří si přivydělávají tříděním a přehazováním odpadků.
Autor: Profimedia.cz
Brazilská skládka Estrutural, založená v roce 1958, měla být tou nejmodernější skládkou Jižní Ameriky. Poměrně záhy ale přestala stačit přílivu odpadů, které sem proudily z nového hlavního města Brazílie. Namísto techniky sem nastoupilo 40 tisíc sběračů, kteří ho třídili manuálně.
Autor: Profimedia.cz
Hledáním nápojových plechovek a kusů hliníku na brazilské skládce Estrutural se živili i Deoclides Nascimento Brito a Valdineide dos Santos Teixeira. Celý život. Proto si na této dnes již uzavřené skládce řekli své ano. Pod nohama mají 70 milionů tun odpadu.
Autor: Profimedia.cz
Společným problémem jihoamerických skládek je minimální protříděnost ukládaného odpadu. Pětadvacetihektarové skládka Goiania se v roce 1987 smutně zapsala do historie poté, co na ní byla uložena ukradená medicínská technika. Radioaktivní. Nemoc z ozáření postihla více než 250 lidí.
Autor: Profimedia.cz
Skládka Jiangcun názorně demonstruje velikost problému, který má rozvíjející se a bohatnoucí Čína s odpady. Areál s rozlohou 70 hektarů měl postačit k jejich ukládání do roku 2044, ale v roce 2019 už byl bezezbytku přeplněn. Vrstvy hald jsou tu vysoké až 150 metrů.
Autor: Profimedia.cz
Skládka Jiangcun byla proto v roce 2020 částečně uzavřena. Místo původně očekávaných 2 tisíc tun denně sem mířilo okolo 12 500 tun odpadů. Řešením pro budoucnost mají být lepší systémy třídění odpadů a masivní spalovny.
Autor: Profimedia.cz
Čtvrtmilionové kantonské Guiyu v Číně je skládkou, městem i separační linkou. Na 150 tisíc zdejších obyvatel, mužů, žen i dětí, pracuje v jedné z 5 000 zdejších dílen na manuální recyklaci elektroodpadu. S pokročilou průmyslovou ekologií to má společného jen pramálo, je to spíš toxická robotárna.
Autor: ČTK
Přepočtená průměrná odměna za den práce v dílnách Guiyu činí 36 korun. Všichni zaměstnanci, včetně žen a dětí, na sebe přitom berou nemalá rizika: koncentrace olova a mědi jsou tu až třistakrát vyšší než bezpečné zdravotní limity.
Autor: Profimedia.cz
Vyspělá Evropa se ovšem také nemá čím chlubit. Nemalá část vyprodukovaného elektronického odpadu – domácích elektrospotřebičů, počítačů, telefonů – je přeprodána jako druhotně zužitkovatelná surovina do afrických zemí. Například v Ghaně zrecyklují 400 tisíc tun našich odpadů ročně.
Autor: Getty Images
Centrem ghanské recyklace elektroodpadu jsou slumy na předměstí Akkry, zejména pak Agbogbloshie. Metoda je prostá: rozbít, spálit a z popela sesbírat zužitkovatelné kovy. O toxickém kouři, který třídiče pomalu a vytrvale zabíjí, se tu pochopitelně nemluví.
Autor: Shutterstock
Centrem ghanské recyklace elektroodpadu jsou slumy na předměstí Akkry, zejména pak Agbogbloshie. Metoda je prostá: rozbít, spálit a z popela sesbírat zužitkovatelné kovy. O toxickém kouři, který třídiče pomalu a vytrvale zabíjí, se tu pochopitelně nemluví.
Autor: Shutterstock