Proslavilo vás pěší putování po světě, o kterém přednášíte a píšete knížky. Jestlipak se někdy vracíte na stejná místa?
Někdo nevidí smysl v tom se někam vracet. Já se řadím k lidem, kteří – pokud si něco oblíbí – tam chtějí znovu. Takhle to mám s Nepálem, kde jsem byl dvakrát a nemůžu se dočkat, až vyjedu potřetí. Můžete tak sledovat proměnu místa i proměnu sebe samého. Mou první cestou po maturitě byla pouť do Santiaga de Compostela. Po tradiční trase jsem za třicet dnů ušel 900 kilometrů a předbíhal ty pomalejší. V osmnácti jsem to bral jako velké dobrodružství, poprvé jsem vycestoval sám. Když jsem se tam vydal loni na podzim podruhé, v mnohem to bylo jiné.
A tak jsem stopaře vytvářel. Nabíral jsem lidi na autobusových zastávkách a nevadilo mi ani to, že třeba potřebovali jet opačným směrem.