Dnes vám tedy sestavíme vyvážené menu z pestré nabídky zážitků v regionu, který byste na mapě našli uprostřed čtverce Innsbruck, Mnichov, Salcburk, Großglockner. Dějiště světového poháru v alpském lyžování by někteří ultra obrozenci dříve nazývali Kobylí, ale myslím, že název Kitzbühel dodává tomuto tyrolskému městečku a jeho okolí ten správný alpský charakter. Nejsou to ještě ty nejvyšší alpské masivy, ale charakter velehor je tu už cítit. Včetně talů – tedy údolí, potoků a říček a pochopitelně hor.
Jako předkrm máme masiv
Hora bude první ingrediencí dnešního menu. Vyrazili jsme si na horský průsmyk Stangenjoch nad obcí Kirchberg in Tirol. Vyšlápnout si kilometrové převýšení tu není žádný problém. Pokud se na to necítíte, tady určitě není ostuda použít elektrokolo. Nejde totiž jen o sportovní zážitek. Těšit se můžete na krásné výhledy, krávy, říčky, potůčky, brody...
 |
Vrcholy kolem nás jsou zhruba ve výšce dva a půl tisíce metrů. Okolo tisíce kilometrů cyklotras dosahují většinou kolem patnácti set metrů výšky, ale ani tam vaše cesta nemusí končit. Hory jsou dosažitelné pěšky, bez lezení.
Pokud byste chtěli opravdu maso, můžete přijet na přelomu června a července na KitzAlpBike Maraton. V roce 2021 měl pětadvacáté výročí. Představte si v tomto terénu přes osmdesát kilometrů nahoru dolů!
Když už byste byli nad Kirchbergem, navštivte určitě jeho infocentrum. Vězte, že tam místní kraj milují a rádi vám se vším poradí. A nejen v Kirchbergu. Často mají informace v češtině, ale opravdu stojí za to nebát se a na všechno se zkrátka zeptat. V Rakousku jsou na to v infocentrech zvyklí a opravdu upřímně se pokusí vám s čímkoliv pomoct.
Voda na radost
Další důležitou součástí dobrého letního prázdninového meníčka je voda. Nejen v té přírodní podobě, ale třeba i ve formě příjemné Kneippovy zahrady. Jako třeba v Aschau, geografickém středu Kitzbühelských Alp, který najdete zhruba na půli cesty ze Stangenjoch do Kirchbergu.
Voda má ovšem mnoho forem. Tu a tam ještě zavadíte o bílý vrcholek hory na obzoru, ale většinou sníh na štítech roztál a naplnil jezera, mnohdy také ledovcového původu, jak jinak než ledovou vodou. Jako třeba Wiesensee, které není ke koupání, ovšem má za to také svůj Kneippův chodník.
Voda z alpského jezera Wiesensee nabízí osvěžení.
V Pillersee už se koupat dá. A nejen to. Je to malebné jezírko plné pstruhů ve výšce 831 m. n. m. Můžete si půjčit loďku a brázdit jeho tři sta padesát metrů šířky a šestnáct set metrů délky.
V Pillersee už se koupat dá. A nejen to. Je to malebné jezírko plné pstruhů ve výšce 831 m.n.m. Můžete si půjčit loďku a brázdit jeho tři sta padesát metrů šířky a šestnáct set metrů délky. Můžete se kolem něj procházet a do západu slunce zírat na vodní hladinu a hory nad ní. Pro ty aktivnější jsou tu i různé atrakce jako třeba lukostřelba, dětské lanové mini centrum, různé lezecké a hrací dětské prvky... a samozřejmě taky kavárnička s hospůdkou. Pochopitelně se ovšem kolem Pillersee dá i jezdit na kole.
Kola a koláče bez práce
Cyklistika je samozřejmě naším hlavním chodem. Tady je paráda i jen tak se projet za humny, protože toto jsou přece jen trochu jiná humna než u nás doma! Třeba s monumentálním pohořím Wilder Kaiser za zády. Tam, kde já už nemůžu, tady teprve začínají kopce. Nemusíte se ale vždycky nahoru tak strašně dřít.
V Oberdorfu in Tirol mají traily, kde sice můžete vyjet nahoru i stoupacím trailem, ale klidně vás na kopec vyvezou i originální cyklokotvou. Lano speciálním hákem zaseknou za řidítka a vy se vezete jako v zimě.
Dolů si můžete samozřejmě vybrat obtížnost trailu podle svých schopností a preferencí. Zelený, modrý, červený nebo skokanský! Traily k cyklistice na horách dnes zkrátka neodmyslitelně patří. Kdybyste měli pocit, že už vypustíte duši, můžete si duši koupit v automatu u půjčovny kol ve dne v noci.
Alm a mater
Myslím, že doba, kdy Češi vozili s sebou veškeré jídlo a pití, je pryč. I kdybyste to měli udělat jen jednou za pobyt, musíte se zastavit na nějaké Alm, tedy typické horské občerstvovně. Je to zpravidla dřevěná horská bouda, většinou přestavěná hospodářská budova, někde v horách nebo na cestě.
Nečekejte dlouhý jídelní lístek. V nabídce je vždy několik vydatných pokrmů z regionálních produktů. Sýrový talíř, prkénko plné špeku a salámu, jak je komu libo. Jednoduché a místní. Přesně to, co chcete. Pivo je většinou lahvové, ale neurazí ani Plzeňáka.
Klooalm po cestě ze Stangenjoch do Kirchbergu je typickým příkladem. Navíc jsme ji překřtili na cyKlooalm.
Lokální potraviny se dají sehnat i v sámošce. Myslím, že bez téhle lahůdky by se naše alpská porce neobešla. Malé výrobny a prodejny jsou téměř v každé vesnici. Nebojte se doptat. Většinou v nich někdo pracuje, ale nijak se vám nevěnuje. Zboží je vystaveno v chladících regálech. Najdete tam samé regionální produkty – wursty, špek, sýry, pečivo… ale třeba i různá hotová jídla v zavařovačkách. Oběd za čtvrt hodiny. Je to doslova samoobsluha. Přijdeš, vybereš, vezmeš, spočítáš, zaplatíš. Pecka.
Mléční hipsteři na to jdou jinak
Milchbuben, tedy mléční chlapci, což je doslovný překlad jména farmy ve vesničce Penningdörfl, funguje teprve od roku 2017. Opravdu jí tedy teče mléko po bradě. I věkový průměr několika kluků, kteří ji vedou a pracují v ní, je asi třicet let. Bratři si jednou sedli u piva a řekli si, že budou dělat do mléka. Místo v Silicon Valley si plní své sny na Milk Mountain. Mléčnou farmu po rodičích převzali nezvykle brzy a začali ji vést tak trochu po svém.
Hipsterští farmáři nechtěli pouze prodávat mléko. Rozhodli se, že budou rovnou dělat sýry. Denně jich vyrobí zhruba osm set. Můžete je dostat jak u nich na farmě, tak v okolních regionálních prodejnách, restauracích a dokonce i supermarketech. Tady máte pocit, že svět bude v pořádku.
Kuchařské umění
Práci s regionálními potravinami a gastronomií dotáhli v Kitzbühelských Alpách v projektu KochArt k dokonalosti, ba dokonce až k umění. V původně hornickém městečku Fieberbrunn jsme se zastavili na oběd na Staré Poště, tedy v hotelu Alte Post. Peter, kuchař, ale i cykloprůvodce a mistr světa v obřím slalomu mezi hoteliéry, nám představil projekt, který pracuje výhradně s regionálními recepty a surovinami. Ty nesmí být podle pravidel dováženy z větší vzdálenosti než dvacet kilometrů.
Vedle horských chat, samoobsluh s regionálními produkty nebo místních farem je restaurace přece jen vrcholnou formou místní gastronomie. Jídlo je nejen chuťově výborné a z místních surovin, ale také vizuálně přitažlivé, většinou ozdobeno kytičkou, a v neposlední řadě podáváno milou a komunikativní obsluhou.
Přestože jsme se snažili popsat pestrou nabídku Kitzbühelských Alp tak dobře, jak jsme jen uměli, všechno se určitě sdělit nedá. Ale nejlepší bude, když to nabité menu pojedete ochutnat sami.
