Ať už je to poznávačka pod stanem vysoko v horách, nebo ultra all inclusive někde v tropickém ráji, je to jedno: sólo dovolená má svá specifika. Být sám se sebou totiž není vůbec snadné, a zatímco doma se vždycky něčím zabavíte, v cizí zemi a v hotelu už to tak jednoduché být nemusí.
Navíc v cestování doposud panuje spousta předsudků (i když je ženy cestovatelky statečně bortí) – muži cestovatelé jsou cool. Ale samotná žena? To nemá s kým jet? A to se nebojí, že ji přepadnou nebo se ztratí? Sepsali jsme pro vás několik důležitých výhod, které vám s rozhodováním pomohou.
Pokud máte chuť odpočívat a víte, že si sama se sebou na cestách poradíte, není nic jednoduššího, než sbalit kufr a vyrazit. Sólo cesty totiž přinášejí něco, co vám rodinná dovolená nikdy dát nemůže – opravdový odpočinek.
Najednou máte čas na své myšlenky a pocity. Můžete zpomalit, zamyslet se, plánovat, ujasnit si své životní priority, pěkně z odstupu rozhodnout důležité životní dilema.
„To je pro mne největší devíza. Miluju jen tak se brouzdat po pláži nebo městem a sledovat cvrkot kolem sebe. Na dovolené můžu dočíst všechny knížky, co mi doma leží na nočním stolku. Můžu spát, jak dlouho chci. A hlavně po mě nikdo nic nechce,“ chválí si čtyřicetiletá Gabriela, máma šestileté dcery a jedenáctiletého syna.
Zbavte se toxických kamarádů
Nezbytnosti pro sólo dovolenouJste fintilka, ale rozhodla jste se vyrazit za dobrodružstvím a ráda byste protentokrát odjela nalehko? Inspirujte se:
Zdroj: TravelBible, Zuzana Blažková |
Na sólo dovolenou se vydává jednou za rok. Za odměnu. A že sedí třeba sama v hotelu u večeře? „Tlachat s kamarádkami nepotřebuji každý den, tady to naopak vidím jako velkou výhodu,“ směje se a naráží na flirtující muže.
S tím souvisí i další výhoda: takhle z odstupu si jasně uvědomíte, kdo z vašich blízkých vám skutečně chybí a bez koho je vám vlastně lépe. Ideální tedy je vyrazit v čase, kdy se snažíte zbavit toxických vztahů nebo stojíte před důležitým životním rozhodnutím.
Cestovatelka Zuzana Blažková přidává další obrovskou výhodu sólo cest – nejste na nikom závislá, jste flexibilní a nikdo vás nebrzdí. „Dokážu se velice rychle rozhodovat, vyžívám se v improvizaci a nepotřebuji velký komfort. Při cestách s jinými lidmi jsem často pociťovala, že nás jejich strachy či požadavky brzdí od těch nejlepších dobrodružství,“ přiznává.
Nemusíte se na nikoho ohlížet
Zkrátka své dny na cestách si můžete naplánovat podle sebe, není třeba se na nikoho ohlížet a na nikoho čekat. Když budete chtít poznávat, můžete si nabít den od rána až do večera zážitky. Když budete chtít odpočívat, nemusíte dělat ale vůbec nic. A nikdo se na vás za to nebude zle koukat.
„Dalším velkým benefitem z pohledu sólo holky je pocit ‚opečovanosti‘. Spousta cizích lidí samotné holce ráda pomůže. Takže třeba hledání noclehu přes Couchsurfing šlo vždy rychleji, než se to daří sólo klukům,“ říká Zuzana Blažková.
Sama cestovala už ve třinácti letech, když letěla z Prahy do Lisabonu s přestupem v Paříži. „Doteď se divím, že to klaplo, protože letiště Charles De Gaulle je asi nejzmatenější letiště, jaké jsem doteď zažila! Od šestnácti let jsem pak pravidelně každé léto vyjížděla za prací – hlavně do Itálie a do Británie,“ vypočítává.
Později se přidala vysokoškolská studia, kdy žila ve Francii, Nizozemsku a Japonsku, ze všech destinací podnikala průběžně výlety. Během semestru v Japonsku hodně stopovala, protože tam je naprosto bezpečno. Japonsko projela během svatební cesty na kole. Cestopis u nás pravidelně vycházel.
Klidně i do zamilované Paříže
S naprostou svobodou rozhodování souvisí i volba destinace – není pravda, že sólo cestovatelka nemůže do zamilovaných měst nebo líbánkových destinací. Pokud jste s tím tedy „v pohodě“.
„Na začátku spíš stojí nápad, touha na nějakou cestu se vydat. Otázka, kam chci jet a proč. Další krok pak je, jestli pojedu s někým, nebo sama. Což se může dál větvit – opravdu chci jet sama, nebo bych raději jela s někým, ale nikdo takový prostě není? Pokud s tím, že cestuji sama, nemám problém, asi žádné další rady nepotřebuji,“ uvádí lektorka a psychoterapeutka Monika Hodáčová a dodává, že pak už můžete jet vlastně kamkoli.
Češka půl roku cestovala po jihovýchodní Asii za méně než tři stovky na den |
A co naopak různé kulturní či náboženské odlišnosti? Ani exotičtějších zemí není třeba se bát. Základem je dostatečná příprava a informovanost. „Nemyslím, že se dá svět rozdělit na skvělá místa pro sólo dobrodružky a naopak no-go státy. Podle mě je klíčové se dobře informovat o společenské a bezpečnostní situaci lokality, která mě láká, a na místě se chovat s respektem k tamním zvyklostem,“ radí cestovatelka Zuzana. Začátečnicím v sólo cestování doporučuje začít objevováním Evropy.
Cesta k sobě
Jakmile však nasednete do autobusu nebo letadla a vyrazíte do cizí země, přijde zásadní moment uvědomění: jste v tom sama a ano, podstupujete větší riziko, než když cestujete s někým, nebo kdybyste se narodila jako muž. Najednou je třeba jednat samostatně, mluvit cizím jazykem, domluvit se, zařídit si ubytování, cestu, pojištění, vyřešit na místě drobné problémy...
Taková léčba šokem bývá nejúčinnější a přiznejme si: kterákoli z nás svou první sólo dovolenku zvládne, může si pyšně poklepat na rameno, protože udělala zase další krok k sobě.
Pěšky chodí tisíce kilometrů, výbavu počítá na gramy. Jak cestovat nalehko |
„Sólo cestování mi pomohlo odbourat různé strachy, které mám společností vštípené – hlavně ten, že cizí lidé jsou nebezpeční, zvlášť pro ženy. Nástrahy číhají vždy a všude, ale existují v mnohem menší míře, než se traduje. Přestala jsem se stydět oslovovat neznámé lidi a žádat o pomoc. Nabyla jsem díky různým krizovým situacím sebedůvěru,“ shrnuje Zuzana Blažková.
Nejezděte sama jen proto, že nemáte s kým
Paradoxně se mezi námi najdou typy žen, které jsou sice úspěšné, stojí pevně na svých vlastních nohou, zařídí si první poslední a sebevědomě surfují vlnami současného kapitalistického světa. Na surfing k moři (či kamkoli jinam) by se však sólo nikdy nevydaly.
„Mám na dovolenou peníze, umím být úspěšná a v práci s přehledem předčím kdejakého kolegu, ale sama bych nikam nejela. Neumím si užít čas sama se sebou, asi bych se tam zbláznila,“ přiznává pětatřicetiletá manažerka Vendula. Přestože žije sama, dovolenou tráví zásadně buď s dětmi, nebo s kamarádkami.
Podle ní je podstatné odpovědět si na otázky „Proč chci jet? Opravdu si to užiju, i když budu sama?“ Pokud si chci odpočinout a poznat nová místa, seznámit se s místními nebo získat někde v klidu prostor na psaní či malování, je to v pořádku a fiaskem to nedopadne. „Na tyto otázky by si každá žena měla upřímně odpovědět, zhodnotit, jestli jsou její očekávání reálná,“ míní Hodáčová.
Jak se tedy na sólo cestu připravit? „Právě tak, že si dopředu řekneme, co od cesty očekáváme a jestli benefity cesty opravdu převáží to, že jedu sama. Samozřejmě, nikdy to přesně neodhadneme. Ale pokud už o tom takto uvažujeme, vždycky je lepší něco vyzkoušet, překonat své obavy a strach. Můžeme podniknout nějakou méně náročnou cestu a uvidíme, jestli si řekneme, že už nikdy více, nebo naopak poznáme, že to stálo za to,“ uzavírá.
Sólo cesty nejsou pro každéhoOdpovídá lektorka a dokumentaristka Monika Hodáčová Pro koho sólo cestování rozhodně není? Jsou takové typy žen? Dá se nějak pracovat se strachem z cestování a nedůvěrou ve vlastní organizační schopnosti? Jak se můžeme na takovou dovolenou připravit?
|