To, že pohled na ikonický Matterhorn je exkluzivní záležitostí, podtrhuje i napínavý příjezd do Zermattu, kam se dostanete jedině vlakem z městečka Täsch, jelikož Zermatt je město bez automobilového provozu.
Už ve vlaku se vám sice peněženka začíná trošku tenčit, nicméně jakmile vyjdete v Zermattu z nádraží, rázem máte pocit, že jste se ocitli v úplně jiném světě, asi jako když se Harry Potter dostal z nástupiště 9 a ¾ do Bradavic. Na hlavní promenádě se skví nazdobené výlohy se švýcarskou čokoládou, luxusním oblečením nebo šperky, které jsou prostřídané starými dřevěnými chaloupkami s neméně působivou výzdobou.
Na sjezdovky se přímo z městečka Zermatt můžete nechat vyvézt metrem Sunegga, zubačkou Gornergratbahn nebo kabinkovou lanovkou Matterhorn Expres, která vás v kombinaci s kapacitní lanovkou vyveze rovnou na Malý Matterhorn do úctyhodné výšky 3 883 m n. m. K lanovce, vlaku nebo metru můžete z ubytování po svých nebo můžete využít bezplatného skibusu, případně taxi, jejichž ceny se pohybují od 12 do 20 CHF. Za 2 CHF si pak můžete přímo u nástupních stanic nebo v mezistanicích zamknout v boxu lyže, což jsme nakonec v kombinaci se skibusem využívali my.
 |
Přes 360 kilometrů sjezdovek se tu spouští ze tří vrcholů – z Rothornu, Gornergratu a Malého Matterhornu, a jelikož jsou všechny vrcholy propojené sjezdovkami i lanovkami, můžete to tu pojmout jako safari od jednoho konce střediska na druhý, přičemž vám každý vrchol nabídne trochu jiný pohled na Matterhorn. Z Malého Matterhornu jste k Matterhornu nejblíž a máte ho tu jak na dlani, naopak z nejzazšího konce Rothornu je od vás sice majestátní Matterhorn nejdál, za to má odsud ten nejtypičtější tvar kostičky Toblerone, tedy pravidelný jehlan.
My jsme začali safari po zermattských sjezdovkách rovnou výjezdem lanovkou Matterhorn Express na Trockener Steg a následně jsme se nechali vyhoupnout velkokapacitní kabinou až na Malý Matterhorn. Tady určitě nevynechte vyhlídkovou plošinu, která vám umožní pohled nejen na Matterhorn, ale také na dalších minimálně 20 čtyřtisícovek. Díky nadmořské výšce 3 883 metrů je tu klima docela nekompromisní a mráz vás tu zastihne klidně i na jaře, takže nepodceňte vrstvy oblečení, i kdyby se dole v Zermattu mělo chodit v kraťasech – mluvíme z vlastní zkušenosti.
Právě z Malého Matterhornu se spouští ty nejdelší sjezdy končící až v samotném Zermattu. V rámci jednoho sjezdu si tak můžete užít jak pozvolné rozlehlé pláně na jeho začátku, tak členitý a strmější profil v jeho finální fázi. Pokud preferujete sjezdovky na způsob „alpských dálnic“, najdete je tu na ledovci Theodul – červené tratě č. 71 a 72 tu lemují z obou stran sedačkovou lanovku z Trockener Stegu, mají příjemný sportovní sklon a jsou to jedny z nejširších sjezdovek v této části areálu.
Na ledovci Theodul se také rozprostírá jeden z nejvýše položených snowparků v Alpách Zermatt Snowpark, který je vybavený v plné parádě a ještě k tomu je nadstandardně dlouhý. Skákat tu můžete na skocích všech velikostí, takže tu uvidíte jak salta v podání zkušených lyžařů, tak první tréninkové skoky začátečníků, pro něž jsou tu postavené malé až střední skoky.
Snowpark je bezpečně ohraničený od sjezdovky a kromě klasických skoků jsou tu k mání i další překážky v podobě beden, rour, zábradlí nebo kvótru. Jedna strana snowparku je tu lemovaná jednoduchou funline s klopenými zatáčkami, terénními vlnami a tunelem.
Abyste si tu při jízdě mohli vychutnat pohled na Matterhorn co nejvíc, budete mu nejblíž na stejnojmenné sjezdovce č. 69, nicméně „must-have“ fotku v oblouku v pozadí s Matterhornem pořídíte i na sjezdovkách č. 70 (Schusspiste) nebo č. 66 (Theodulsee). Tyto tratě jsou spíš pozvolné, ale na hrany to tu v pohodě postavíte.
Naopak kdo by si tu rád střihl pořádný černý sešup, může si sjet černou pistu č. 62 z Furggu na Furi. Sjezdovka je spíš úzká, dlouhou dobu je ve stínu, takže je nekompromisně tvrdá a poměrně členitá. Za „šoupnutí“ se tu tedy rozhodně nestyďte, na otevřenějších pasážích se tu dá ale vystřihnout pár oblouků pěkně po hranách, aniž by vám strachem z rychlosti spadlo srdce do kalhot.
Po černém sjezdu jsme na Furi přestoupili na kabinku, která nás vyvezla do prostřední části střediska, která se rozprostírá na vrcholu Gornergrat. I tady se dají užít krásně prostorné modré dálnice, které mají příjemný spád na pohodové carvování tak, abyste měli dost času na precizní náklon v oblouku nebo dost času na obdivování obligátního jehlanu zas z trochu jiného úhlu pohledu.
Modré pláně jsou tu prostřídané červenými členitými sjezdy, které vás dovedou rovněž až dolů na Furi, potažmo do Zermattu, nebo se po nich můžete protáhnout údolím do dalšího areálu na Rothornu. Jeden z nejhezčích a možná nejsportovnějších sjezdů jsme si pak vystřihli z vrcholu Hohtälli (3 286 m) po červené sjezdovce č. 28 „White Hare“, která v horní pasáži nabídne nádhernou carvovací pláň, postupně přidává na členitosti i sportovním sklonu, takže si v rámci jednoho sjezdu můžete vychutnat rozmanité terény.
Sjezdovka č. 28 nás vyplivla až na Riffelalpu (2 211 m), odkud se netradičně na kopec můžete nechat vyvézt vlakem, tedy zubačkou Gornergratbahn. Skipas vám na ní bez problémů platí, navíc se ve vlaku můžete ohřát (vzhledem k tomu, že v době naší návštěvy panovaly v Zermattu mrazy kolem -15 °C, jsme tuto možnost docela uvítali), máte v něm bezplatnou wi-fi, ale tu nebudete potřebovat, protože jízdu pravděpodobně opět strávíte zíráním na Matterhorn, který tu zkrátka na oči funguje jako magnet.
Sjezdovky všech barev a profilů najdete rovněž na Rothornu (3 103 m), kde jste sice od Matterhornu nejdál, ale zase má odsud ten „nejjehlanovitější“ tvar. Také z Rothornu se můžete sklouznout až dolů do Zermattu, nicméně doprava zpět na vrchol zahrnuje metro, dále kabinkovou lanovku a nakonec i velkokapacitní kabinu, takže z důvodu „pohodlnosti“ jsme se na Rothornu drželi jen v jeho horní části.
Zadní část Rothornu je letos obhospodařovaná novou kabinkovou lanovkou a střídat tu můžete modrou, červenou, černou i žlutou freeridovou sjezdovku. Nám se tu nejvíc líbila červená sjezdovka č. 11, která nás bavila hlavně v její horní široké části, kde se lyže v rychlém rytmu daly krásně stavět na hrany. Kousek před příjezdem k lanovce tu sice musíte projet po delším nudném traverzu, ale na druhou stranu máte dost času obdivovat zas a znova tolik skloňovaný Matterhorn.
Celé zermattské safari nám zabralo celý den, a to jsme neprojeli všechny sjezdovky. Druhý den jsme si dali safari pro změnu obráceně z Rothornu na Malý Matterhorn, a opět jsme tak měli možnost sklouznout se na nových sjezdovkách, které jsme první den minuli. V podstatě až třetí den jsme měli trochu přehled, které tratě se nám líbí nejvíc a jak si je nakombinujeme s dalšími, takže v Zermattu opravdu nemusíte mít strach, že byste se tu druhý den nudili. Někdy vám tu sice „kradou“ cenný čas delší přejezdy mezi jednotlivými areály, na druhou stranu jsou povětšinou velmi panoramatické a nohy si tak na chvíli odpočinou od krájení oblouků.
Až si budete chtít na chvíli úplně odpočinout od lyží, nechte se vyvézt na Malý Matterhorn a navštivte nejvýše položený ledovcový palác Matterhorn Glacier Paradise. Po úvodní krátké procházce ledovcovým tunelem se dostanete do labyrintu z ledu zdobeného nejrůznějšími řezbami a sochami z ledu. Se skipasem je vstup do paláce zdarma.
Dostatek času si v Zermattu vyhraďte i na samotné městečko. Nenechte se zlákat jen hlavní promenádou s načančanými výlohami, ale klidně se proplétejte i bočními uličkami a jinými zákoutími, kde můžete pro změnu okukovat staré dřevěné chalupy na podstavcích (prý se tak dříve stavěly kvůli myším). V samotném centru města si pak můžete zabruslit na veřejném osvětleném kluzišti.
Jak je to s příjezdem?
Při cestě do Zermattu si dejte do navigace městečko Täsch. Hned při příjezdu do Täsch budete mít po pravé ruce velkou budovu s parkovištěm, která je současně i nádražím pro vlaky do Zermattu. První franky z peněženky vám budou lítat už na parkovišti, protože parkovné tu stojí 16 CHF/den. Abyste měli transport věcí co nejpohodlnější, můžete si za zálohu 5 CHF (120 Kč) půjčit přímo v garáži speciální vozík na bagáž. Z garáže se dostanete rovnou k terminálu vlaku, kde si na pokladně nebo v automatu koupíte jízdenku – zpáteční na osobu vyjde na 16,40 CHF (395 Kč. Abyste se dostali z nádražíčka v Zermattu na ubytování, můžete využít služeb elektrotaxi, které tu před nádražím kdykoli odchytnete (nebo i oni si odchytnou vás), často ale ubytovatel nabídne, že vám transport pomůže vyřešit. Taxi po městě vyjde v průměru na cca na 12–20 CHF (290–485 Kč).
My jsme byli v Zermattu ubytovaní v apartmánu Heidi od společnosti Mountain Expousure, která nabízí moderní chalety a apartmány po celém Zermattu. Apartmán Heidi se nachází cca 10 minut pěšky od nástupní stanice lanovky Matterhorn Express a disponuje třemi dvoulůžkovými pokojíčky s vlastními koupelnami a prostornou kuchyní s jídelnou a obývákem. Kuchyně je plně vybavená jak spotřebiči, tak případnými surovinami jako je olej, sůl, chilli nebo i muškátový oříšek. Ceník zde.
Pokud jedete do Zermattu v partě osmi lidí, může se vám hodit spíše chalet Carmem rovněž ze sítě Mountain Expousure, který se nachází přímo u lanovky.
Zermatt v kostce:Vzdálenost z Prahy: 9 h 34 min |
