Nádraží Pardubice hl. n. (0 m)
Jak v Pardubicích, tak i v České Třebové najdete u nádraží sochu projektanta a stavitele železničních tratí Jana Pernera, stavbyvedoucího první české parostrojní dráhy.
V roce 1842 ho v pouhých 27 letech jmenovali vrchním inženýrem státních drah. Záhy začal pracovat i na stavebním projektu úseku olomoucko-pražské dráhy mezi Pardubicemi a Českou Třebovou.
Tato dráha se mu nakonec stala osudnou. Když se 9. září 1845 vracel z cesty na Moravu a z vlaku pozoroval dokončovací práce na železnici, u choceňského tunelu narazil hlavou do sloupu a následující den zranění podlehl.
Pardubická kaple sv. Anny (1,7 km)
Anno Domini 1771, tedy léta Páně 1771. Nápis na štítu pardubické kaple sv. Anny uvidíte i z vlaku. Kaplička stojící při trati u nadjezdu přes Anenskou ulici byla postavena v roce 1822, letopočet 1771 udává rok, odkdy na stejném místě stávala socha svaté Anny.
Rekonstrukce kaple byla dokončena v roce 2014. Každý rok se začátkem října u kapličky koná festival Velká pardubická & parforsní hony, jehož vrcholem je žehnání koním a jezdcům nadcházejícího ročníku dostihového závodu.
Kolem sochy Ti před námi (40,5 km)
Pět metrů vysoká pískovcová socha nazvaná Ti před námi od Michala Novotného byla odhalena v Brandýse nad Orlicí na louce za koupalištěm v roce 2005.
Dílo absolventa pražské AVU – schody, po nichž lezou směrem vzhůru tři zmenšující se postavy – má podle autora upozorňovat na vrtkavost lidského snažení a zároveň je humorným zpodobněním některých životních pravd – např. čím jsou lidé výš, tím jsou nám vzdálenější, nebo že děláme pořád dokola to samé, ať jsme malí, nebo velcí.
Malebný strážní domek (42,4 km)
Mezi Chocní a Ústím nad Orlicí nekopíruje trať jen tok Tiché Orlice, ale také pohodlná cyklostezka, která není bez provozu ani v zimním období. Ať už z okna vlaku, nebo sedla bicyklu si nedaleko zastávky Bezpráví můžete prohlédnout jeden z nejhezčích dochovaných strážních domků u nás.
Tato drobná vechtrovna, jak se železničním strážním domkům podle německého Bahnwächterhaus říkalo, je od roku 1958 chráněna jako technická památka dokumentující rozvoj železniční sítě u nás.
Pomník u hájovny Na Luhu (44,4 km)
Do hájovny Na Luhu nedaleko Ústí nad Orlicí se rodina Dolečkova nastěhovala krátce po zabrání Sudet v roce 1938. Hajný Čeněk Doleček se záhy zapojil do odboje.
V roce 1943 byla celá rodina zatčena, otec byl popraven, matka a dcera skončili ve vězení a tehdy šestnáctiletý syn byl poslán do „výchovného“ koncentráku, odkud se už živý nevrátil. Po válce byli otec a syn vyznamenáni Československým válečným křížem 1939 in memoriam a od roku 1959 stojí před hájovnou pomník.
Pseudogotický kostel sv. Prokopa (54,5 km)
Zdaleka viditelnou dominantou obce Dlouhá Třebová je novogotický kostel sv. Prokopa. S jeho stavbou se začalo v roce 1868, ale kvůli nedostatku financí byly práce pro dvou letech ukončeny. K dostavbě kostela došlo až na začátku 20. století.
Jednolodní dlouhotřebovský kostel byl zasvěcen patronu obce – svatému Prokopovi, prvnímu opatovi Sázavského kláštera. Jeho socha také vévodí hlavnímu dřevěnému oltáři uvnitř svatyně, doplňují ji postavy sv. Václava a sv. Ludmily.
Socha Jana Pernera (59,8 km)
Zatímco před pardubickým hlavním nádražím stojí socha Jana Pernera od akademického sochaře Jaroslava Brože teprve od června 2017, v České Třebové byla odhalena skulptura českého inženýra a průkopníka železniční dopravy už v roce 2010, současně s otevřením nového dopravního terminálu.
Českotřebovskou sochu za dva miliony korun vytvořil brněnský sochař Jaromír Gargulák. Jedinečné dílo od uznávaného umělce dodnes dělí místní na obdivovatele a zatvrzelé odpůrce.
Nádraží Česká Třebová (59,9 km)
Česká Třebová je významným železničním uzlem. Jsou zde zaústěny tři dvoukolejné elektrifikované tratě, součásti tranzitních železničních koridorů. V České Třebové zastavuje většina vlaků osobní dopravy včetně některých mezinárodních expresů. Nynější osobní nádraží bylo dokončeno v roce 1924.
Kromě osobního nádraží zde dosud funguje jedno z největších seřaďovacích nádraží ve střední Evropě, lokomotivní depo Českých drah a železniční opravny a strojírny.
Autor: Aplikace Vlakem na výlet
