Tajemství přehrad
Sledovat další díly na iDNES.tvŘeka Dyje se nad Znojmem vine hlubokým údolím, které našim předkům přinášelo řadu problémů v podobě povodní, ale také naději v podobě možného energetického využití. Eliminovat povodně a naopak využít sílu vody pro výrobu energie chtěla už na začátku 20. století společnost Podyjské závody pro nádrže a elektrárny.
Původně se měla stavět kaskáda několika menších přehrad. Ještě před první světovou válkou se ovšem ukázalo být výhodnější vybudovat přehradu jen jednu, ovšem o to větší. K realizaci se přistoupilo až po vzniku Československa ve dvacátých letech. Ke dvěma předchozím účelům se přidal ještě třetí, rekreační.
Odborníci vybrali soutěsku nad Vranovem. Projekt počítal se stavbou betonové tížné (gravitační) hráze s elektrárnou. Vlastní stavba se rozběhla v roce 1930. Hráz budovalo najednou 2 500 dělníků, údolí překlenuly kabelové jeřáby. Zatímco se v Orlických horách stavěla jako poslední kamenná přehrada Pastviny (psali jsme o ní zde), ve Vranově se vůbec poprvé u nás použila metoda litého betonu.
Za pouhé tři roky vzniklo vodní dílo s největším objemem zadržené vody v Československu, více než 132 milionů metrů krychlových. Hráz je od základové spáry vysoká téměř 60 metrů, v koruně měří skoro 300 metrů. V její horní části je devět nehrazených přelivů, pět z nich navazuje na boční kamennou kaskádu, čtyři zbylé ústí přímo do vývařiště.
Vodní dílo Vranov má čtyři spodní výpusti o průměru 1 600 milimetrů. Z návodní strany jsou hrazené rychlouzávěrnými tabulemi, na vzdušní straně jsou umístěna revizní šoupátka a regulační uzávěry: dva Johnsony a dva rozstřikovací.
Vodní elektrárna Vranov I disponuje třemi turbinami typu Francis, každá o maximálním výkonu 6,3 megawattů. Kromě toho pod hrází od roku 2012 funguje také malá vodní elektrárna Vranov II s unikátní levotočivou turbinou. Vranov II zajišťuje minimální průtok pod přehradou. Mimochodem elektrárna Vranov I je jednou z těch, která by v případě blackoutu pomáhala obnovit provoz Jaderné elektrárny Dukovany. Další je například nádrž Dalešice (díl Tajemství přehrad o tomto vodním díle najdete zde).
Český unikát: rekreace i odběr pitné vody
Ve druhé polovině 20. století se na jihozápadní Moravě začal projevovat citelný nedostatek pitné vody. Po provedení mnoha studií úřady rozhodly, že se pitná voda pro Třebíč, Moravský Krumlov či Náměšť nad Oslavou bude odebírat z vranovské nádrže, a to bez omezení rekreačního účelu. Je to zřejmě jediná přehrada u nás, která snoubí oba účely, tedy rekreační i vodárenský.
V Jelení zátoce, zhruba čtyři kilometry od hráze, byl vybudován jedinečný odběrný objekt. Jedná se o obří ponton, který je schopen reagovat na výkyvy výšky hladiny. Odtud pak vede potrubí do úpravny vody ve Štítarech.
Vranovská nádrž snoubí rekreační účel s tím vodárenským.
Takzvaný Moravský Jadran je v sezoně hojně navštěvovaný. Pláže jsou neustále obsazené, kolem nádrže je více než pět tisíc rekreačních objektů, od hráze odjíždí pravidelná lodní doprava. Desátý díl seriálu Tajemství přehrad ovšem zájemcům o technická díla ukáže, co bývá běžným rekreantům skryto.
V první řadě se podíváme dovnitř betonového obra. Ukážeme vám, jak vypadají revizní štoly. Mimochodem, ty jsou celkem tři nad sebou. Zjistíme, jak se měří průsaky v hrázi a také to, jaká je uvnitř betonového obra stabilní teplota.
Zavítáme také do elektrárny. Sestoupíme do třetího suterénu k mohutným ocelovým přivaděčům, vysvětlíme vám, proč je turbina malé vodní elektrárny Vranov II levotočivá a v historickém velínu na nás dýchnou staré časy.
Vodní dílo Vranov je jako kritická infrastruktura státu pro veřejnost v současné době velmi obtížně přístupná. Podívejte se tedy v našem seriálu na místa, která asi ještě dlouho zůstanou návštěvníkům skrytá.
Vodní nádrž Vranov
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz