Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvLokálka z Čelákovic do Mochova prodělala hned v prvních letech bouřlivý vývoj, hlavně co se týká majetkových vztahů. Trať postavila v letech 1881 až 1883 Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) společně s drahou Brandýs – Čelákovice.
V roce 1885 ji výměnou za trať Nusle – Modřany získala společnost České obchodní dráhy (BCB). A v roce 1887 spadla přímo do majetku Společnosti státní dráhy (StEG), která BCB ovládla.
Apendix z hlavní trati vznikl v rovinatém Polabí z ryze praktických důvodů, trať měla ulehčit přepravu řepy do místního cukrovaru. Dráha byla slavnostně otevřena 11. ledna 1883, nicméně jen pro nákladní dopravu. První osobní vlak přijel do zbrusu nové stanice Mochov teprve 14. května 1939. Hlavně zaměstnancům cukrovaru tehdy sloužil motorový vůz M 131.001.
Podle jízdního řádu z roku 1940 jezdilo po trati deset párů vlaků ve všední den a devět párů v neděli a ve svátky. Dráha ale byla závislá především na nákladní dopravě.
V roce 1957 ukončil provoz mochovský cukrovar, naštěstí hned o pět let později začaly na jeho místě fungovat velké mrazírny. Po trati se tak místo vagonů s řepou začaly vozit chladírenské vozy. Navíc v kilometru 1,091 byla postavena vlečka do elektrické rozvodny Čechy střed pro návoz transformátorů.
Koncem šedesátých let se na trati objevoval prototyp motorového vozu M 230.5002, ze kterého vznikla slavná Singrovka M 240. V srpnu 1968 zase na trať sovětská armáda umístila vlak s rušičkou československého rozhlasového vysílání. Vojáci ale tehdy špatně zapojili elektřinu a rušičku si sami vyřadili z provozu.
Od zániku mrazíren už trať 233 není příliš využívaná. Poprvé byla osobní doprava zastavena v prosinci 2006. Společnost KŽC Doprava na Mochovku ale vypravovala příležitostné vlaky. Správa železnic chtěla dráhu v roce 2014 prodat za 32 milionů korun, zájemce se však nenašel.
O čtyři roky později byl obnoven pravidelný osobní provoz. Kvůli tomu, že dotované spoje KŽC Doprava jezdí téměř prázdné, rozhodl Středočeský kraj o opětovném zastavení osobní dopravy ke konci října 2021.
Jízdu po mochovské dráze si můžete užít i během dvou minut:
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvCesta tam a zase zpátky
Naší cestu do Mochova začínáme ve stanici Čelákovice. Ve městě si můžete prohlédnout muzeum v areálu gotické tvrze, projet se na kole po cyklostezkách podél Labe nebo se v létě vykoupat v bývalé pískovně.
Turistické cíle poblíž tratě 233 |
Nedaleko od Čelákovic jsou také slatinné Lázně Toušeň nebo Brandýs nad Labem (8,5 kilometru po modré turistické značce). Tam je k vidění zámek, katovna, židovský hřbitov a synagoga nebo oblastní muzeum.
Na pražském zhlaví železniční stanice Čelákovice se tratě dělí. Levá vede do pražských Vysočan (kdysi součást tratě na nádraží Praha–Těšnov), pravá do Neratovic a prostřední do Mochova.
Za obloukem podjedeme pražskou dráhu a vydáváme se do širých polí Polabí. Vpravo odbočuje vlečka do elektrorozvodny a po zhruba 700 metrech míjíme zastávku Mochov zastávka. Ta vznikla až v roce 1990 pro zaměstnance rozvodny, dnes na ní vlaky zastavují jen málokdy.
Pravým obloukem překonáváme starou hradeckou silnici, dnes II/611. Ocelový most je největší stavbou na trati. Za ním začíná dráha klesat a v dálce je už vidět zastávka Mochov.
Areál zastávky není v současné době příliš reprezentativní. Nádražní budova má zatlučená okna, remíza motorových vozů je zamčená a prázdná. Koleje pokračují ještě o pár desítek metrů dál, přes ocelový mostek nad říčkou Výmolou až do areálu bývalých mrazíren. Tam však vlak očividně už řadu let nebyl.
Z Mochova se můžete vydat objevovat okolní pamětihodnosti. Pokud dorazíte po neznačených cestách třeba do Vyšehořovic, čekají na vás tři zříceniny, zřícenina tvrze, zřícenina kostela a zřícenina zvonice. U nedalekých Nehvizd pak můžete postát u pomníku výsadku skupiny Anthropoid, jehož členové se v prosinci 1941 snesli na území protektorátu právě tam.
Pokud se vydáte z mochovského nádraží na sever, dojdete po čtyřech a půl kilometrech do Přerova nad Labem, kde si nezapomeňte prohlédnout tamní skanzen. Navštívit můžete také Moto Velo Muzeum.
Obvykle bychom na konečné, tedy v Mochově cestu skončili. Protože jízda po trati 233 trvá zhruba 7 minut, mimořádně vám přinášíme i cestu zpátky.
Pokud se chcete s mochovskou lokálkou rozloučit i vy, musíte si pospíšit, máte čas jen do pátku 29. října, kdy na ní osobní provoz opět ustane. Ten den bude na pravidelných spojích vypravena speciální retro souprava 810 + 010 + 810. Zatím to také vypadá, že společnost KŽC Doprava začne časem na Mochovce vypravovat alespoň příležitostně turistické vlaky.