Rozsáhlý komplex kup tohoto druhu lesních mravenců patří k unikátům nejen v rámci kraje, ale i celé České republiky. Zda to tak však zůstane i po řádění kůrovce, si odborníci netroufají odhadnout.
„Lokalitu v roce 2018 významně rozvrátil orkán Herwart, což přispělo k rozvoji kůrovce. V současné době již ale zpracování napadených stromů dokončujeme,“ přiblížila Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR, které na Šebeni hospodaří.
Postupné vykácení velké části porostů zcela změnilo podmínky, pro něž si lesní mravenci Šebeň za své působiště zvolili. Vhodná stanoviště pro zakládání mravenišť - většinou osluněné okraje lesů - na řadě míst zmizela. A na pasekách beze stínu, jež navíc zarůstají buřinou a travou, by se kupy přehřívaly.
Nejde však „jen“ o chybějící stanoviště pro mravenčí obydlí. „Úbytek lesa mravence připravil i o možnost lovu, který neprobíhá pouze na zemi. Nemluvě o tom, že na mýtinách potravní nabídka hmyzu obecně nijak bohatá není. Skácením stromů přišli mravenci také o významný zdroj medovice, již získávají ze mšic,“ vyjmenoval další dopady kalamity na mravenčí populaci Milan Daďourek ze Sdružení Krajina, které monitoring a péči o lokalitu pro kraj vykonává.
Z původních 1200 mravenišť zůstává polovina
Dle jeho slov byl však pozvolný pokles počtu mravenišť patrný už před atakem dřevokazného brouka. Se stárnutím lesa se mění jeho ráz a mravenci se přesunovali na vhodnější místa, rostla i rivalita o zdroje potravy.
„Takové přesuny jsou v přírodě běžné, ale populaci samozřejmě vyčerpávají, nemělo by k nim tedy docházet moc často. Aby se pak populace vzpamatovala, potřebuje les, co ji bude hostit dlouhodoběji,“ vysvětlil Daďourek s tím, že právě současná nutnost častých přesunů je i jedním z důvodů, proč mravenišť v přírodě ubývá.
Řádění kůrovce na Šebeni proces nečekaně urychlilo. V dobách největšího rozkvětu se v oblasti vyskytovalo přes 1 200 mravenišť, teď se počet snížil zhruba na polovic. A to přesto, že se lesníci snaží přistupovat k likvidaci kalamity v rámci možností šetrně.
„Kácíme tak, aby těžba mraveniště nenarušila, a přizpůsobujeme tomu i technologie. Místo harvestoru upřednostňujeme v této oblasti ruční zpracování dřeva. Těžba je ale nezbytná, jen tak lze kůrovce zastavit,“ podotkla Jouklová.
Expanze kůrovce by pro mravence byla fatální
Boj s kůrovcem se naštěstí neodehrává souběžně na celé ploše památky, takže ne všude má devastující dopad. Zatímco v některých částech došlo v podstatě k vymizení kup, jinde se mravencům zatím vcelku daří. Vyhovují jim například menší, takzvané nahodilé těžby.
„Situace je zlá, i když ještě neohrožuje přežití populace. Může ovšem znamenat významné omezení osídlené plochy. Pokud však bude expanze kůrovce pokračovat, hrozí dopad fatální - populace se rozdrobí a v mnoha porostech vymizí. Za současné kůrovcové kalamity tak budeme rádi, zajistí-li se přežití populace v takové kondici, aby mohla expandovat do neobsazených částí přírodní památky,“ shrnula Barbora Švíková z krajského odboru životního prostředí a zemědělství.
Podle Daďourka mravenci možnost přesunu mají. „Určitá naděje tu je. Už v sedmdesátých letech se totiž něco podobného odehrálo. Na západě Šebeně vznikly velké polomy a tehdy bohatá populace mravenců se přesunula víc na východ. Nyní by se mohla situace otočit. Mladé lesy na západě, zvlášť poté, co ještě povyrostou, snad vhodné podmínky poskytnou,“ doufá Daďourek.
Těžba dala zabrat i unikátní naučné stezce
Další vývoj ovlivní i hospodaření v lokalitě a obnova lesa - žádoucí je druhově pestrý porost. Plán péče počítá například s výsadbou minimálně dvaceti procent jiných druhů dřevin, než je smrk a buk - třeba borovic, javorů či jedlí.
Přírodní památka Šebeň
|
„S revírníkem byla opakovaně diskutována obnova. Komplikací jsou sazenice, těžko se nyní shání javor i další druhy. Vysazený jeřáb byl zlikvidován zvěří. Snahou tedy bude odzkoušet osiku bez oplocení, protože ochrana veškerých výsadeb není reálná,“ nastínila plány Švíková.
Pokračovat se má i v obžínání zarůstajících mravenišť, jež provádí Sdružení Krajina.
Těžba dala zabrat i unikátní naučné stezce, která Šebení vede. Tříkilometrová trasa s 12 infopanely, jež přibližují mravence a jejich život, je teď přístupná jen na vlastní nebezpečí.
„Místy bohužel chybí značení, někde je i dost narušen terén. Kvůli celkovým změnám ve výskytu mravenišť už také některé informace na panelech, které naštěstí zůstaly bez poškození, nejsou aktuální,“ shrnul Pavel Kříž, předseda Českého svazu ochránců přírody Bory.
Tento místní spolek stojí za zbudováním naučné stezky a podílel se i na přípravě vyhlášení přírodní památky Šebeň. Podle Kříže by bylo v dohledné době žádoucí, kromě doplnění značek, i dodání panelu, jenž by vysvětlil proběhlé změny a popsal aktuální stav Šebeně.
