Bocian, ťava, čučorietky, múr – čáp, velbloud, borůvky, zeď. Ne, nespletli jsme se a neodjeli na Cyklotoulky na Slovensko. Ovšem kdo si ještě pamatuje ta slovenská slovíčka, která znějí opravdu hodně jinak než ta česká, možná se stejně jako já při vyslovení názvu rakouské řeky Mur neubrání představě zdi. Nejsme úplně daleko od pravdy.
V době rozdělené Evropy Mura, jak zní český název, opravdu zdí byla. Tvoří téměř polovinu jižní hranice rakouské spolkové republiky Štýrsko se Slovinskem, které spolu s ostatními zeměmi tehdejší Jugoslávie patřilo do sféry vlivu Sovětského svazu a bylo tedy od Západní Evropy odděleno neprostupnou hranicí.
Murská cyklostezka měří celkem čtyři sta padesát osm kilometrů a vede od pramene ve Vysokých Taurech až do chorvatského města Legrad, kde se vlévá do Drávy. My protentokrát zůstaneme ve druhé největší rakouské spolkové zemi a představíme vám samozřejmě jen několik zajímavých míst, které na Murradweg můžete navštívit.
Snazší je to pochopitelně z kopce, ale papír snese všechno, a tak se pustíme proti proudu řeky a začneme na jihovýchodě Štýrska ve městě Bad Radkersburg, které se do Slovinska v podstatě jen zakouslo jako ostrý špičák.
Zmrzlina v zimě?
Dnes už Mur není zeď, i když k Bad Radkersburgu patřily zdi odjakživa. Monumentální městské hradby, které byly postaveny už ve dvanáctém a třináctém století proti Hunům, byly původně ještě asi o deset metrů vyšší. Až za Marie Terezie byly sníženy, protože se začaly používat úplně jiné zbraně. Dnes už se pod hradbami nebojuje zbraněmi, nýbrž sportovním náčiním a ve stínu opevnění je několik hřišť a kurtů.
Po cyklomostu u Bad Radkersburgu se můžete dostat až ke slovinské hranici.
Dnes je střet kultur ve městě devizou. Jejich mísení je znát na každém kroku. Středověké lázeňské městečko má středomořskou atmosféru a je vyhlášeno tím, že jsou tam srdeční lidé. Snad i proto, že je to jedno z nejteplejších míst v Rakousku. Když se v rakouském rádiu hlásí teplotní rekordy, Bad Radkersburg zazní velice často. Lidé tu prý už v březnu sedí v kavárničkách venku na náměstí a pobíhající děti lížou zmrzlinu. Snad také proto je oblíbeným cílem cyklistů, kteří sem proudí nejen po Murradweg, ale i po Eurovelo 9.
Samá voda
Jako by toho tepla bylo málo, pyšní se město ještě navíc i termálními lázněmi. Jejich velikost i styl odrážejí charakter města. Menší, příjemný, rodinný, klidný areál je nejjižnější z celé štýrské termální oblasti. Název Parktherme napovídá, že se lázně nacházejí uprostřed přírody. Jsou zasazeny do městského parku a z jedné strany je v podstatě přímo omývá naše známá Mura.
Areál termálních lázní v Bad Radkersburgu
Vydáme se podél ní konečně už ven z města. Podél řeky nás nečekají žádná terénní překvapení. Nepřekvapí vás dokonce ani žádný nepřátelský indiánský kmen, když se po jednom ze dvou cyklomostů rozhodnete překročit hranice a navštívit sousední Apače. Dáte si prostě v té slovinské vesnici v bufetu hned za řekou jedno Laško a šlapete dál.
Kola se točí dál jako u nejstaršího vodního mlýna v Rakousku u obce Mureck. Je to takový katamarán s mlýnem. Žádný jez nebo náhon, mlýnské kolo rovnou na řece i s celým mlýnem. V okolí bylo takových technických kuriozit nalezeno zhruba padesát. Většina v Rakousku nebo Slovinsku, několik v Chorvatsku, zajímavé ovšem je, že nebyly zaznamenány nikde jinde než na řece Mur. Tento je poslední dochovaný a je oblíbeným turistickým cílem. Jistě i proto je součástí restaurace, kde si můžete dát mimo jiné i jedno z nejznámějších rakouských piv Gösser.
Gösser schnitt
Šnyt asi většinou známe právě jako poměrně neurčitou míru piva, kdy je v půllitru tak zhruba půlka piva a půlka pěny. Slovo pochází pochopitelně z němčiny a znamená mimo jiné řez nebo střih. I my se skrze pivo přestřihneme asi o sto dvacet kilometrů dále do města Leoben, kde se právě pivo Gösser vaří. Z oblasti vína a jižanské gastronomie se přesuneme k jídlům spíš podobným té naší hospodské kuchyni a pochopitelně také ke kultuře piva.
V Lubnu je spousta atrakcí, můžete si tu například vyzkoušet paddleboard.
Lubno, jak zní český název, je druhé největší štýrské město a jeho náměstí to dokazuje. Pokud byste si město chtěli prohlédnout zevrubněji, stačí, když si půjčíte elektrokolo a dostanete k němu zdarma i průvodce.
Město stojí pochopitelně nejen na pivu, ale i na vodě. Můžete se na ni také postavit, pokud byste měli chuť: prohlídku města můžete zakončit oblíbeným sportem poslední doby, stand up paddleboardingem právě na řece Mur. Pokud byste si chtěli jako já paddleboard zkusit, možná mu přijdete na chuť a pochopíte i ta kvanta Ježíšů stojících v poslední době na jakékoli aspoň trochu klidné vodní hladině.
Cesty pro bohy
Nemusíte být zrovna bůh, abyste mohli kráčet po vodě. I když v Rakousku turista tak trochu bohem je. Udělají pro něj všechno, a tak můžete kráčet třeba i v korunách stromů.
Wipfelwanderweg v Rachau je přes dva a půl kilometru dlouhá dřevěná stezka, na níž musíte vystoupat třináct set schodů. Z dálky vypadá trochu jako čínská zeď, ale důležité je spíš to, jak vypadá okolí z jejích vyhlídek. Pohled do krajiny je jako návštěva psychiatra. Po cestě narazíte i na spoustu překvapení. Ať už pro děti, jimž dřevěné postavičky vyprávějí pohádky, nebo pro dospělé, kteří si mohou objednat soukromou vyhlídkovou uzavíratelnou vyhlídku na romantický piknik pouze ve dvou.
Řeka Mura v okolí Lubna
Další takovou cestou pro bohy je trať ve Spielbergu. Ano, Spielberg je nejen filmový režisér nebo hrad v Brně, ale i místo, kde se jezdí rakouská Velká cena Formule 1. Red Bull Ring si můžete projet i vy se svým autem. Pokud tam ovšem zrovna neprobíhají závody, to je pak lepší sednout si do hlediště a pozorovat ty automobilové bohy.
Mimochodem, majitel okruhu se jednou rozhodl koupit tisíc bicyklů, aby měli diváci snazší cestu na závody. Ty se pak staly základem pro místní síť sdílených kol a propracovaných číslovaných cyklostezek a jejich značených cílů.
Víc než borovice
I s obyčejnou šiškou se dá udělat spousta parády. Dokonce i pojmenovat mikroregion – Zirbenland. Jedním z výše zmíněných cílů je Zirbenshop u obce Fisching. Zirben je v překladu borovice, ale tento druh je jaksi výjimečný. Říká se jí borovice limba a v tomhle specializovaném obchůdku uvidíte, co všechno se z ní dá vytěžit. Jejích léčivých vlastností využívá sirup, šnaps, likér, vonné oleje nebo jen, řeklo by se obyčejné, hobliny. Ovšem místní tvrdí, že právě tato borovice limba v noci zklidní srdce tak, že během ní ušetří na svém tlukotu až jednu hodinu. To máte za rok naspořeno na čtrnáctidenní dovolenou!
Z oblasti vína a jižanské gastronomie se přesuneme k jídlům spíše podobným té naší hospodské kuchyni.
Klidný spánek je tématem i nedalekého campingparku 50 plus ve Fischingu. Nebojte se, nemusí vám být přes padesát, dokonce nemusíte ani ujet víc než padesát kilometrů, nicméně heslo „no kids – no dogs“ potvrzuje, že se jedná o místo pro ty, kteří zkrátka chtějí mít svůj klid a vědí, co hledají. A nejde jen o spánek. V campu pracují s ekologií v mnoha směrech. Od logistiky obyčejné vody přes vlastní bylinky, lokální kuchyni až po snahu spolu s hosty zamezit plýtvání jídlem. Největší devizou campu je ovšem jistě rodina, která jej vytvořila a provozuje. Jsou to oni, kdo pečují o to, abyste se tam cítili jako doma.
Judenburg
Jen asi osm kilometrů od campu leží pozoruhodné město Judenburg. Řeka Mur má k prameni ještě daleko a Murská cyklostezka tu tak ještě zdaleka nekončí, ale my pro dnešek ano. Město je plné historie a nečekaných překvapení. Jednou z největších je asi nejvyšší volně stojící městská věž v Rakousku. Nejen že na ni můžete vyjet výtahem a nad kavárničkou s ochozem ještě naleznete planetárium, ale dozvíte se na ní zajímavosti z historie města od průvodců, jejichž příběhy jsou samy o sobě neméně zajímavé.
Dáma, která byla naší průvodkyní, pracovala léta na nedalekém okruhu u Formule 1. Jedním z městských průvodců je i devadesátiletý pán, který na věži dokonce vyrostl. Jeho rodiče byli strážci věže, jejíž funkcí bylo bdít nad eventuálními požáry v okolních lesích.
Murská cyklostezka v okolí Judenburgu
Jak už sám název napovídá, město má výraznou židovskou historii. Jmenovalo se Judenburg dokonce i za druhé světové války. Název pravděpodobně pochází od židovských obchodníků. Obchod a finance bylo to jediné, co mohli tehdy Židé provozovat, a tak si na obchodní stezce z janovského přístavu dále do Vídně a Prahy založili zajímavý byznys. Obchodní cestující museli v těchto místech překročit řeku a podle zákona i několik dní přenocovat, aby mělo město z jejich přítomnosti užitek. Židovští obchodníci od nich tady zboží ovšem odkoupili, a jelikož nepřekročili řeku, nevztahoval se na ně edikt a oni se zbožím mohli pokračovat do centra Evropy sami, čímž získali několikadenní náskok.
Historie města pochopitelně sahá mnohem hlouběji. Na 2 700 let starý keltský pohřební vozík nalezený nedaleko se už ovšem musíte přijet podívat sami. A pochopitelně nejen na něj, ale i na celou Murradweg a to, co vás z ní zaujalo. Každý si na ní najde své. Bajk!
