Režisér Juraj Herz nechal vytvořit pustý zámek v barrandovském ateliéru. V nákladné dekoraci zároveň natáčel i další svůj film Deváté srdce. Domov pro otce (Václav Voska) a jeho tři dcery (Zdena Studenková, Jana Brejchová a Zuzana Kocúriková) vytvořil v Trojanově mlýně v Suchdole na severním okraji Prahy.
Začarovaný černý les
Přestože je toto místo v metropoli, nabízí přírodní klid tichého Údolí Únětického potoka. Ze mlýna se vydal Václav Voska prodat netvorovi obraz své ženy. „Vyhni se černému lesu, je začarovaný,“ varovala otce jeho nejhodnější dcera Julie, on však půvabnou Zdenu Studenkovou neposlechl.
Ve mlýně se také točila úvodní zabijačka, když dvě starší chamtivé dcery sháněly ženichy. Od netvora (Vlastimil Harapes) se otec vrátil do Suchdola bohatý, ale zlomený. Utrhl na hororovém zámku růži pro Julii a tím rozlítil netvora. „Měl jsem tě nechat napospas noci a vlkům,“ řekl mu obyvatel zakletého domu a žádal náhradou jednu z dcer.
Otec slíbil zvířeti, že se vrátí. „Dá se věřit člověku?“ zapochyboval netvor a položil tlapu na obličej vyděšeného Václava Vosky.
Dcera se obětovala
Po dvoře Trojanova mlýna pak pobíhal netvorův kůň. Když se Julie dozvěděla, jak může zachránit otcův život, na rozdíl od sester neváhala ani minutu. S bílým závojem na vlasech nasedla na koně a vyrazila vstříc děsivé hrozbě.
Netvor pak na zámku bojoval s pokušením stisknout milované Julii její bílé hrdlo. „Nepotřebuji její krev, les je plný laní,“ překonal sám sebe a vydal se na koni stíhat laně.
Julie nakonec svou láskou vysvobodila netvora z jeho šílené podoby. Řekla mu věty, které i ve skutečnosti rozjasní mysl mnohého muže. „Nevadí mi, jak vypadáš, pro mě jsi krásný. Každá žena má moc učinit krásným toho, koho miluje.“ Vlastimilu Harapesovi propůjčil hlas Jiří Zahajský.
Panna a netvor
|
Strašidelná pohádka Panna a netvor měla premiéru v zimě roku 1979. Bylo to sedm let potom, co se na Trojanově mlýně natáčel slavný televizní seriál Byli jednou dva písaři. Stejný mlýn využil i režisér Bořivoj Zeman v pohádce Honza málem králem. Památka se objevila také ve filmech Helimadoe, Bestiář a v seriálu Lékař umírajícího času.
Mletí obilí u Únětického potoka má kořeny ve 12. století. Rodině Trojanových patřil mlýn po roce 1700 asi 150 let. Pohádka Panna a netvor se natáčela také v osadě Ferdinandov nedaleko Hejnice v Jizerských horách.
Točilo se po celé zemi
Jde o záběry řeky a vodopádu, kdy se kupcům v hororové scéně rozbije převážené zboží a začnou jim hořet koňské povozy. Další exteriéry vznikaly na zámku Mnichovo Hradiště u takzvané Orlí brány, která představuje dvojhlavou rakouskou orlici a byla vystavěna při příležitosti setkání Svaté aliance v roce 1833. Té se zúčastnil císař rakouský František II., ruský car Mikuláš I. a pruský princ Fridrich Vilém III. Juraj Herz umístil do zámku i část pohádky Deváté srdce. Filmovalo se v budově saly terreny v zámecké zahradě, představovala alchymistickou laboratoř kouzelníka (Juraj Kukura).
Jestlipak víte...
|