Říká se jí, s jistou mírou nadsázky, „jihočeské moře“. Plochou 44 km² nemá vodní nádrž Lipno co do rozlohy v Česku konkurenci. Voda zadržená krátkou a nepříliš vysokou hrází zalila mělké údolí horní Vltavy v 50. letech 20. století a vedle výroby elektrické energie a ochrany před povodní se od začátku počítalo i s rekreačním využitím.
Turistický rozvoj byl však až do pádu komunismu omezený na severní (levý) břeh nádrže. Jižní břeh se nacházel v nepřístupném pohraničním pásmu blízko rakouské hranice.
Toto omezení po roce 1989 padlo, developerům však naštěstí v expanzi bránil statut chráněného území CHKO Šumava, respektive Národního parku Šumava. Výsledek je, že nejvíce turistických aktivit kolem Lipna se dnes odehrává v prostoru mezi obcemi Frymburk a Lipno nad Vltavou, kde došlo ke stavebnímu a turistickému boomu. Středobodem této oblasti je resort Marina Lipno a svahy blízkého vrchu Kramolín (900 m) se sjezdovkami, turistickými a MTB trasami a také známou stezkou v korunách stromů.
Naopak jižní břeh Lipna stále zůstává převážně bez stálého osídlení a příroda tam má přednost. Je to ideální prostor pro ty, kdo chtějí aspoň na chvíli utéci před civilizací a větší hustotou návštěvníků.
Kolem Lipna na silničním kole
Osmdesátikilometrový okruh, který obkrouží celou vodní nádrž, sice není drasticky náročný, pár kopců se na něm však přece jen najde.
Pokud vyrazíte z obce Lipno nad Vltavou, doporučujeme okruh pojmout proti směru hodinových ručiček a osedlat bicykl co nejdříve po ránu. První polovinu trasy totiž částečně pojedete po silnici, kde s přibývajícím dnem stoupá i rekreační provoz.
Pobřežní cyklostezka u Frymburka
Na prvním úseku, až do Frymburku, lze využít kvalitní cyklostezku, která vede přímo podél břehu nádrže. Dál ovšem vůči silnici č. 163 žádná rozumná alternativa neexistuje a právě tady přijdou první stoupání. V úseku mezi Černou v Pošumaví a Horní Planou se profil na chvíli zklidní a v Perneku (na vrcholu nejstrmějšího stoupání celé trasy) nezapomeňte odbočit vlevo po cykloznačení do Nové Pece. Tato obec leží na samém začátku vzdutí vodní nádrže Lipno a pro vás znamená, že jste v polovině okruhu.
Jde o vhodnou příležitost na občerstvení, v Nové Peci je řada restaurací i kiosků a v dalších úsecích tato zařízení naopak budou chybět. Pokračovat totiž budete po jižním, poměrně pustém břehu lipenské nádrže.
Jeden z nejlepších pohledů na vodní nádrž Lipno se otevírá z rozhledny Moldaublick. Najdete ji asi kilometr za hranicí v Rakousku, nahoru se dá vyjet na kole.
Za Novou Pecí vás čekají ještě dvě výraznější stoupání, v Přední Zvonkové však už budete mít „vyděláno“. Tedy pokud se nerozhodnete prodloužit si trasu odbočkou k rakouské rozhledně Moldaublick, z níž se otevírá – jak název napovídá – krásný výhled na údolí Vltavy zalité jihočeským mořem. Toto prodloužení je dlouhé jedním směrem 10 kilometrů (zpět do Zvonkové se vrátíte stejnou trasou), na výškoměru přibude 300 výškových metrů.
Z Přední Zvonkové už pokračujete jen nepatrně zvlněným terénem, k jihovýchodu, a bude to nejkrásnější část okruhu. Tady je zákaz vjezdu automobilů, u Kyselovské zátoky se silnička po delší době dotkne vodní hladiny a další zátoku komunikace dokonce překoná v těsné blízkosti rakouské hranice krátkou hrází.
Pohled na Marinu Lipno
Zbytek trasy vede poklidným terénem úpatí Vítkova Kamene a teprve v Přední Výtoni se vrátí trocha návštěvnického ruchu. Za chvíli už přes vodu uvidíte Marinu Lipno a finále vede přes hráz vodní nádrže Lipno.
Zaniklými osadami na Vítkův Kámen
Trasa to není dlouhá, zato poměrně kopcovitá – a krásná. Na pětatřicetikilometrový okruh zaniklými osadami nad pravým břehem lipenské nádrže potřebujete horské nebo aspoň trekové kolo, highlightem bude výjezd ke zřícenině Vítkův Kámen.
Za východiště je nejlépe zvolit obec Přední Výtoň, odkud trasa směřuje nejprve k jihu k rakouské hranici. Na rozcestí Spáleniště obrátíte kurz k západu a brzy přijde první výrazné stoupání do bývalé osady Pasečná (Reiterschlag). Okolní louky a pastviny s malými lesíky vytvářejí mimořádně malebnou scenérií.
Širší okolí Lipna tvoří malebná šumavská krajina jen málo dotčená civilizací. Takové kouty najdete například kolem osady Dobrá. Pohled je z cesty k Teplé Vltavě, v pozadí vrch Bobík.
Pasečná je jedinou osadou na trase, která přes těsnou blízkost železné opony nebyla v 50. letech zcela zlikvidována. V místě se za komunismu „uhnízdil“ zemědělský závod a po roce 1989 tu na ruinách někdejších stavení vzniklo několik turistických apartmánů.
To v případě Rychnůvku (Deutsch Reichenau) a Jasánek (Asang) byla komunistická vláda důslednější a po někdejším osídlení tu nezbylo nic. Rychnůvek přitom nebyl žádnou nepatrnou osadou, před druhou světovou válkou tam žily zhruba tři stovky lidí.
Z prostoru bývalých Jasánek je třeba vystoupat na rozcestí U Korandy, kde se trasa dotýká Schwarzenberského plavebního kanálu. Záhy poté začíná největší stoupání, ke zřícenině Vítkův Kámen, na necelých pěti kilometrech přibude 250 výškových metrů. I tak je to příjemnější kopec, než kdybyste mířili nahoru rovnou z Přední Výtoně.
Zřícenina Vítkův Kámen patří ke starobylým dominantám Lipenska.
V osadě Svatý Tomáš je v letní sezoně možnost občerstvení, zřícenina jednoho z nejvýše položených hradů na českém území (1 035 m) je přístupná po zaplacení vstupného. Z nedávno rekonstruované zříceniny je krásný výhled na lipenskou nádrž i velkou části jižní Šumavy.
Od Vítkova Kamene do cíle v Přední Výtoni pojedete už jen z kopce, na výběr máte z několika variant.
Traily na Kramolíně
Vedle hravých dospělých to bude bavit hlavně odrostlejší děti: Bikepark Lipno. Dva traily, jednodušší modrý a obtížnější červený, klesají severovýchodním úbočím vrchu Kramolín, a je to sjezd plný terénních vln a klopených zatáček, sem tam se vyskytne i dřevěná lávka.
Abyste si to užili, potřebujete slušné horské kolo, a kdo nemá s podobným typem tras zkušenosti, ať se napoprvé spustí dolů spíše opatrně, dokud si terén pořádně „neosahá“. Zpátky nahoru vás vyveze lanovka, a koho taková zábava zaujme, může na Kramolíně pendlovat třeba celý den. Na lanovku budete potřebovat jízdenku, ceny jsou odstupňované podle hodin, případně dnů. Zpátky do civilizace, tedy ke břehu Lipna, sjedete tzv. exit trailem přímo k Marině Lipno
A toto je dominanta moderní: stezka v korunách stromů na vrchu Kramolín
Součástí areálu na Kramolíně je i proslulá stezka v korunách stromů, pro mnohé návštěvníky hlavní lákadlo oblasti. Dřevěná stezka vznikla v roce 2012 podle starších vzorů v Německu a rychle se zařadila mezi nejnavštěvovanější turistické cíle jižních Čech. Názory na ni jsou rozporné: podle jedněch přivádí do přírody i lidi, kteří by se tam jinak nevydali, podle jiných jde o bezduchou komerční atrakci, která škodlivě koncentruje vysokou návštěvnost do málo narušené oblasti.
V každém případě je na Kramolíně v letních měsících třeba počítat s vysokým počtem návštěvníků. Při jízdě na kole v okolí na to pamatujte.
Může se hoditInformace Doprava Mezi Lipnem a Horní Planou, případně dál směr Volary jezdí i letos tzv. Jihočeské letní linky, tedy autobusové spoje umožňující přepravu bicyklů. Jízdní řády najdete zde. |
