Česká Kanada sice nepatří mezi samostatná česká pohoří - geograficky spadá do Novobystřické vrchoviny s nejvyšším vrcholem Vysoký Kámen (738 metrů) - přesto jsme se rozhodli tuto krajinnou oblast a oblíbenou turistickou destinací zařadit do našeho seriálu. Už jen kvůli tomu, jak unikátní toto místo na hranicích naší země je. A o výšlapy tady nouze také není.
S pojmenováním Česká Kanada poprvé přišel jindřichohradecký rodák a novinář Jaroslav Arnošt Trpák, stalo se tak na krajinské výstavě, která se konala během shromáždění žurnalistů v Jindřichově Hradci roku 1925.
V článku „Kousek Kanady v Čechách“, který vyšel v Národních listech 14. září 1928, popisuje krásu tohoto kraje takto: Představte si, že tak jako na mapě běží silnice, vlní se terén kopců a tmaví se hustými lesy, díváte se na nesčetné hladiny nejen velkých rybníků, ale hotových jezer, orámovaných hlubokými lesy. A kamkoli se ohlédnete, všude se vám lesknou rybníky, široké potoky, točí se řeka, lesnaté kopce řadí se za sebou v nekonečných řadách.
Současné vymezení České Kanady bylo později poněkud posunuto do pohraniční oblasti jihovýchodně od Jindřichova Hradce, dnes zahrnuje území zhruba vymezené Slavonicemi, Novou Bystřicí a Kunžakem.
Renesanční klenot Slavonice
Jednou z bran do České Kanady jsou Slavonice. Nevelké městečko na jejím východním okraji se pyšní nádhernou městskou památkovou zónou se souborem goticko-renesančních domů, kde z větší části sídlí galerie, muzea, příjemné hospůdky i kavárny.
Ve Slavonicích se vlastně potkává Morava s Čechami, jde o nejzápadnější město historické Moravy, katastrálně však leží v Jihočeském kraji. Na východ odtud se krajina pomalu sklání k údolí Dyje, na opačnou stranu se plynule zdvihají pohraniční hvozdy České Kanady.
Slavonice z kostelní věže
Pro svou ojedinělost byly Slavonice roku 1961 vyhlášeny městskou památkovou rezervací, chránící zachovalé domy, které dokládají bohatství a vkus zámožných občanů 16. století. Náměstí dominuje přístupná hranolovitá kostelní věž s ochozem, ze kterého můžete obdivovat letecký pohled na město a jeho okolí.
Jestliže na věž vás přivede 176 schodů „do nebe“, jiné schody naopak sestupují do slavonického podzemí. To je unikátní technickou a historickou památkou, která se zachovala přímo pod centrálním náměstím. Ručně vysekané chodby v rulovém masivu kromě toho, že měly odvádět podzemní vodu, sloužily i jako spižírny a řemeslné dílny pro činnosti vyžadující stálou teplotu a chlad.
Jen asi dva kilometry jižně od Slavonic, v obci Maříž, najdeme uměleckou dílnu, produkující známou „veselou“ pomalovanou keramiku. Můžete si tu vybrat nepomalovaný kus keramiky, ozdobit si ho vlastními vzory a nechat vypálit. Zůstane vám tak hezká památka na Slavonicko a Českou Kanadu.
Trojmezný kámen u vrcholu Čihadlo. Zde se sbíhají hranice Rakouska, Čech a Moravy.
Ještě o kousek dále pak pod vrchem Čihadlo leží historické trojmezí, kde se stýkají hranice Čech, Moravy a Rakouska. Trojhranný hraniční kámen najdete ukrytý v lese, hned vedle rozcestníku a turistického přístřešku.
Pěšky přes hrad Landštejn
Kdo má rád pěší turistiku, může se ze Slavonic vydat na 25 kilometrů dlouhou celodenní túru do Nové Bystřice a přejít tak vlastně celou Českou Kanadu od východu k západu. Trasa Jižní stezky Via Czechia přechází Českou Kanadou v její jižní příhraniční části a navštěvuje zdejší významné památky a zajímavosti, jako je například pevnostní areál Slavonice, hrad Landštejn nebo barokní kostel v Klášteře. Etapa končí na západních hranicích České Kanady, v městečku Nová Bystřice. Část trasy půjdete po Graselově stezce, mapující místa, kde na počátku 19. století loupil a skrýval se Johann Georg Grasel.
Prvním zastavením je pevnostní areál Slavonice, který dobře popisuje obrannou pevnostní linii Československé republiky, budované v letech 1935–1938. Součástí je 11 betonových bunkrů, z nichž dva jsou přístupné a plně vybavené s ukázkou původních zbraní.
Hrad Landštejn
Jakmile lesní cesta vyjde na louky, otevřou se vám daleké výhledy k jihu a na Staré Město pod Landštejnem s výraznou gotickou zvonicí, která je starší než vedle stojící kostel Nanebevzetí Panny Marie.
To hlavní vás ale teprve čeká. Na lesnatém vrchu se tyčí jedna z největších turistických zajímavostí České Kanady, hrad Landštejn. Mohutný hrad byl od nepaměti pomezní pevností stojící přímo na neklidné česko-rakouské hranici a dnes představuje jednu z nejzachovalejších ukázek středověkého pevnostního systému. Prohlídka areálu hradu je koncipována jako volná exkurze bez průvodce, za dobrého počasí určitě stojí za to vystoupat po dřevěných schodech na kamennou vyhlídkovou věž, z jejíhož ochozu se otvírá nádherné panorama na lesnatou krajinu České Kanady.
V závěru přechodu se před vámi objeví jedna z nejvýznamnějších barokních památek jižních Čech, kostel Nejsvětější Trojice v Klášteře. Kostel, stojící osamoceně na břehu Klášterského rybníka, je jedinou stavbou, která se dochovala z paulánského kláštera, zbouraného v roce 1959. Zajímavostí kostela je mohutný dřevěný oltář, druhý nejvyšší ve střední Evropě, a rovněž jeho opačná orientace, kdy kněžiště směřuje k západu.
Kostel Nejsvětější Trojice v Klášteře
Městečko Nová Bystřice leží na západním okraji České Kanady, zde končí nejenom jedna z etap Jižní stezky, ale také úzkorozchodná železniční trať, která sem vede z Jindřichova Hradce. Centrum tvoří městskou památkovou zónu, za pozornost stojí kašna se sochou sv. Lukáše nebo morový sloup se sochou Nejsvětější Trojice.
Úzkorozchodná železnice
Z Jindřichova Hradce vede až do Nové Bystřice úzkorozchodná železnice, kterou je možné využít jako dopravní prostředek pro přiblížení do nitra České Kanady. Jízda po více než sto let staré trati o rozchodu kolejí pouhých 760 mm je zážitek sám o sobě, v sezoně dokonce vyjíždějí několikrát týdně parní vlaky. Jízdní řád najdete zde. Této trati se věnuje i jeden díl našeho seriálu Na co zírá mašinfíra.
Ještě dřív, než výpravčí zvedne plácačku, vás interiér vlaku přenese do časů nostalgické minulosti. Jakmile se kola roztočí, budete mít pocit, jakoby se zastavil čas, pomalou jízdu loukami a poli doprovází charakteristický klapot a v prudších stoupáních budete mašině držet palce, aby udržela nasazenou rychlost.
Projeďte si trasu z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice za 3 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvTrať vás přivede až na úpatí nejvyššího vrcholu České Kanady, kterým je Vysoký kámen, čnící do výše 738 m, a po několika minutách vlak zastaví u cedulky s nápisem „Kaproun.“ Na této zastávce byl kdysi údajně vyhozen z projíždějícího vlaku český velikán Jára Cimrman a na počest této události má dodnes na zastávce pomníček, označující místo jeho dopadu.
Strojvůdce je obvykle dobře naladěn, takže si klidně můžete pořídit fotku, než se vydáte na další cestu. Zakrátko se trať přehoupne přes nejvyšší bod trati a začne pomalu klesat k Nové Bystřici.
Na kole po dalších zajímavostech
Spoustu turistických cílů České Kanady můžete třeba objet na kole – zdejší mírně zvlněná krajina je totiž pro cyklistiku jako stvořená.
Kolem vodní pily v Peníkově přijedete do Českého Rudolce. Tato nenápadná obec ukrývá architektonický skvost, novogotický zámek, přezdívaný též Malá Hluboká.
Zámek v Českém Rudolci, přezdívaný též Malá Hluboká
Podobně jako zámek Hluboká nad Vltavou patří do novogotiky (nebo také tudorovské či anglosaské novogotiky), jeho předlohou byl královský zámek Windsor v Anglii. Bohužel zámek je v absolutně dezolátním stavu, tvoří ho v podstatě jen skelet obvodových zdí a opravit se zatím podařilo jen hlavní věž.
Nad Českým Rudolcem se vypíná 680 metrů vysoká Havlova hora, na které od roku 2013 stojí rozhledna U Jakuba. Ta je svou výškou 40,7 metru druhou nejvyšší dřevěnou stavbou v České republice. Ze stavby ve tvaru obří tužky je možné zhlédnout velkou část České Kanady a krásně odtud uvidíte i nejvyšší horu Českomoravské vrchoviny, 837 metrů vysokou Javořici.
Za letních dnů se můžete osvěžit koupáním v rybníce Zvůle.
Za letních dnů se můžete osvěžit koupáním v nepříliš vzdáleném rybníce Zvůle a pak pokračovat po lesních silničkách k bizoní farmě v Rožnově. Další bizoní farma pak leží o něco dále, u obce Veclov.
Za poslední zajímavostí musíme na samotný západní okraj oblasti, kde již krajina přechází do rovinatějšího Třeboňska. U bývalé vojenské roty a zaniklé obce Nové Mlýny (dnes lesní hotel Peršlák) se od roku 1938 nachází pískovcový Kámen republiky s nápisem „Naše je a naše zůstane!“, který sem umístili českoslovenští vojáci na důkaz odhodlání bránit svou vlast. Na hrázi přilehlého Novomlýnského rybníka si můžete prohlédnout ukázku železné opony a nedaleko hotelu Peršlák pak leží jedna zeměpisná zajímavost, a sice nejsevernější bod Rakouska.
