Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvSotva v roce 1871 zprovoznila společnost Rakouská severozápadní dráha trať z Chlumce nad Cidlinou přes Novou Paku a Martinice v Krkonoších do Trutnova, začali se ozývat krkonošští podnikatelé, že by chtěli dovést železnici až do nitra našich nejvyšších hor.
Mapa trati mezi Rokytnicí nad Jizerou a Kunčicemi nad Labem
Trvalo to přes čtvrt století, než se jejich plán podařilo uskutečnit. Hlavním hybatelem myšlenky horské železnice byl Jan Nepomuk František hrabě Harrach. Společnost Místní dráha Jilemnice - Rokytnice nad Jizerou (později přejmenovaná na Martinice v Krkonoších - Rokytnice na Jizerou) získala v létě 1898 koncesi a okamžitě začala se stavbou.
Projekt počítal s trasou o délce 20,3 kilometru s maximálním sklonem 23 promile a s oblouky o poloměru minimálně 180 metrů. Přestože trať vedla v údolí řeky Jizery bez větších stavebních objektů, dala dvěma tisícům dělníků pořádně zabrat. Museli vyrubat řadu hlubokých zářezů, desítky vysokých náspů a jeden tunel, vše vysoko nad řekou v poměrně nepřístupném terénu.
 |
Veřejnému užívání byla trať předána 7. prosince 1899. Smíšené vlaky měly jízdní dobu mezi 85 a 117 minutami. Záleželo hlavně na odpojování a spojování nákladních vagonů v jednotlivých stanicích. Později začaly jezdit také čistě osobní vlaky s jízdní dobou pouhých 44 minut.
Za války trať obsluhovaly protektorátní dráhy, a to i přesto, že koleje u Horní Sytové překračovaly říšské hranice. Po roce 1945 se provoz vrátil pod správu ČSD.
Na přelomu tisíciletí byla doprava na trati na svém maximu. Mezi Martinicemi a Jilemnicí jezdily vlaky v hodinovém taktu, do Rokytnice zajížděly ve dvouhodinovém intervalu. Dnes už soupravy jezdí jen co dvě hodiny, na konec kolejí do Rokytnice se však podívá jen jeden pár vlaků, navíc pouze o víkendech.
Železničářskou čest zachraňuje spolek Klub přátel železnic Českého ráje, který každé léto pořádá mezi Rokytnicí nad Jizerou a Martinicemi pravidelné parní jízdy. Jejich hrdinkou je bezesporu parní babička, lokomotiva 310.0134 z roku 1913, která se statečně pouští do náročné trati. Jednu takovou cestu jsme s ní absolvovali i my.
Cestu z Rokytnice nad Jizerou do Kunčic nad Labem zvládnete za 5 minut:
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvPo proudu Jizery do Jilemnice a ještě o kus dál
Trať se současným číslem 042 projedeme od jejího konce, začneme tedy v Rokytnici nad Jizerou. Původně se sice uvažovalo o tom, že by vlaky jezdily ještě dál a dráha podél Jizery by se napojila v Kořenově na Zubačku (projeli jsme ji zde), z plánů ale nakonec sešlo.
Turistické cíle podél tratě 042 |
Stanici Rokytnice nad Jizerou můžeme využít jako start nebo cíl cesty po Krkonoších. V pěším dosahu je například Harrachov (10 km), mohyla Hanče a Vrbaty (12 km) nebo prameny Labe (15 km). Pozor ale, jsme v horách, takže si na tyto vzdálenosti musíme přidat daleko víc času než třeba v Polabí.
Časově méně náročný je výlet k Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou. Od nádraží je to něco málo přes tři kilometry.
První stanicí je Jablonec nad Jizerou. Odsud můžeme vyrazit třeba do Vysokého nad Jizerou, do tamního vlastivědného muzea. Pokud se vydáte na opačnou stranu po modré turistické značce, dorazíte po 15 kilometrech ke hrázi Labské přehrady pod Špindlerovým mlýnem.
Za Jabloncem nás čekají hned dva ocelové mosty přes Jizeru. Mimochodem, pamatujete si film Jak vytrhnout velrybě stoličku, na scénu, kde malý Vašek přijíždí s maminkou parní mašinkou na zasněžené nádraží? Tak tyto záběry se v roce 1976 točily právě na rokytnické lokálce.
Ze zastávky Jablonec nad Jizerou-Hradsko se můžete vydat ke zřícenině hradu Nístějka z první poloviny 14. století. Hned za zastávkou projíždíme jediným tunelem na trati a kousek za ním přes další romantický most nad Jizerou.
Dál mašinka zastavuje až v zastávce Poniklá zastávka. Sice to vypadá, že tady není proč vystupovat, ale opak je pravdou. Stačí ujít jen pět kilometrů a otevře se před vámi úchvatný výhled z rozhledny U borovice, kde navíc najdete i Muzeum psacích strojů.
Historická souprava v čele s lokomotivou 310.0134 ve stanici Rokytnice nad Jizerou
Pokud vystoupíte ve stanici Poniklá, máte opět několik možností. Zájemci o speleologii se mohou domluvit s místními jeskyňáři a vypravit se k Ponikelské jeskyni. Ta byla objevena v roce 1912 a vyznačovala se bohatou krápníkovou výzdobou, která byla částečně zničena vandaly. Teď je jeskyně pro běžnou veřejnost uzavřena, jednou za čas však speleologové pořádají exkurze do podzemí. V okolí Poniklé můžete pozorovat i několik propadů, ponorů nebo naopak vyvěraček.
A pokud vás podzemí nezajímá, vydejte se k nedalekému Muzeu krkonošských řemesel, ale především k tamní památce UNESCO, na exkurzi do výrobny perličkových ozdob.
V zastávce Horní Sytová se symbolicky loučíme s Jizerou, naposledy řeku přejedeme a vydáváme se opačným směrem. Zapomněli jsme se ovšem zmínit, že od Rokytnice až po soutok s říčkou Jizerkou se dá v létě podél celé tratě najít nespočet míst ke koupání.
Cestou z Jilemnice do Rokytnice trať 042 kopíruje a několikrát překonává tok řeky Jizery.
Stanice Hrabačov se původně jmenovala Jilemnice město. Nedaleko leží domek, kde do osudného závodu bydlel se svojí ženou lyžař a horal Bohumil Hanč. Kolem něj, po červené značce, dojdete až do starobylé Jilemnice.
V zimě byste na náměstí jistě našli sněhovou sochu Krakonoše, i v létě má však město co nabídnout, třeba Krkonošské muzeum v budově jilemnického zámku. Najdete v něm jednak historicko-etnografickou expozici, ale také expozici o historii krkonošského lyžování, seznámíte se s postavou našeho známého hraběte Harracha, nebo se slavným malířem Františkem Kavánem.
Projít si musíte také Zvědavou uličku s přízemními roubenými domky, které byly postaveny po velkém požáru města v roce 1788. Většina domů je situována tak, aby vždy jedno okno směřovalo přímo k náměstí a zároveň, aby si jednotlivé domy nepřekážely ve výhledu. Proto Zvědavá ulička.
Procházku po městě můžete zakončit na jilemnickém nádraží. Odsud se vydáváme na další cestu, tentokrát už do Martinic v Krkonoších. Tato stanice, kde se rokytnická lokálka sbíhá s tratí od Staré Paky, je v železniční komunitě vyhlášená. Jako na jednom z mála nádraží u nás se zde stále používají původní mechanická návěstidla. Proto byla stanice v roce 2016 zapsána na seznam kulturních památek. Přímo v nádražní budově naleznete malé železniční muzeum.
Stanice Martinice v Krkonoších kdysi a dnes
Do Martinic jsme dojeli v pořádném letním lijáku. Parní mašince 310.0134 však sprška nevadila a po chvíli se opět vydáváme na cestu. Teď už ovšem po trati s číslem 040.
Zajímavý výlet se naskýtá ze zastávky Horní Branná. V zámku ve stejnojmenné obci je umístěn památník Jana Amose Komenského. Právě odtud se v únoru 1628 vydal „učitel národ“ do exilu v polském Lešně.
Před stanicí Kunčice nad Labem přejíždíme most přes Labe a potkáváme trať z Vrchlabí, kterou si projedeme v některém z příštích dílů. Nedaleko od nádraží končí technická pozoruhodnost, nejdelší lanovka v Česku. Je nákladní, vozí se po ní vápenec z Černého Dolu a měří 8 350 metrů.
V Kunčicích nad Labem náš výlet parní mašinou 310.0134 končí. Pokud byste se s ní chtěli projet i vy, není to žádný problém. Sice je to už dáma v letech, pořád je ale v dobré kondici.
Parní babička 310.0134Mašinka byla vyrobena První českomoravskou továrnou na stroje v Libni pro místní dráhu Litovel - Senice s označením Litovel. V současné době je majetek Českých drah, provozuje ji Spolek přátel železnic Českého ráje.  Fandové se v roce 1993 rozhodli, že opět vyjede na koleje vlastní silou. To se jim po mnoha letech povedlo. Od roku 2003 lokomotiva brázdí koleje kolem svého domovského depa v Turnově. Svézt se s ní v roce 2021 můžete na trati do Rovenska pod Troskami, do Semil, do Rychnova u Jablonce nad Nisou, do Rokytnice nad Jizerou nebo do Jičína. Termíny najdete zde. |
