Pískovcová skalní města kolem Tisé jsou vyhledávaným místem letních výletníků, za dobrých sněhových podmínek se tu však můžete vyžít i v zimě. Oblast protkává síť strojově upravovaných běžkařských tras, kterou doplňují prošlapané stopy vedoucí například k četným skalním vyhlídkám.
U Tisé také končí přibližně 84 kilometrů dlouhá východní větev Krušnohorské lyžařské magistrály, vedoucí od Lesné přes Klíny, Dlouhou Louku, Nové Město, Adolfov až k Děčínskému Sněžníku.
Ráno na Děčínském Sněžníku
Během jednodenního lyžování bych rád prozkoumal celou oblast kolem Tisé a kromě upravených stop chci navštívit i některé hůře přístupné skalní vyhlídky. Beru tedy raději backcountry lyže, ve kterých se vejdu do stopy a zároveň mne podrží i v půlmetr tlusté sněhové peřině, kterou budu možná muset prošlapávat.
Dobrým výchozím bodem je parkoviště u hotelu Sněžník, kde začínají upravované stopy vedoucí k Tisé. Já se však nejprve chci vydat opačným směrem, na vrchol Děčínského Sněžníku, nejvyšší bod Děčínské vrchoviny a CHKO Labské pískovce. Stoupám po pěší trase kolem švédského hřbitova až na vrcholové plató naší nejvyšší stolové hory.
 |
Na vrcholu hory stojí už od roku 1864 kamenná rozhledna (aktuálně uzavřená), která patří mezi technické památky a je jednou z nejhezčích rozhleden na našem území.
Na lyžích kloužu od rozhledny hlubokým sněhem podél okraje kolmých pískovcových útesů, nabízejících dramatické výhledy do všech světových stran. Ranní oblačnost se bohužel ještě nestačila rozpustit, a tak se mi nabízí téměř černobílý pohled na zasněženou krajinu až kamsi k Děčínu.
Z okraje kolmých pískovcových útesů se otevírají dramatické výhledy do všech světových stran.
Strmý úsek k rozcestí Pod Koňskou hlavou raději sejdu pěšky a pak už se napojuji na neznačenou vrstevnicovou lesní cestu, která mě provede severními svahy Děčínského Sněžníku k Zadní Vsi a Sněžníku.
Labyrint běžkařských stop uprostřed skal
Ve Sněžníku se napojuji na klasické stopy a trasu Krušnohorské lyžařské magistrály. Jedu po páteřní lyžařské trase oblasti, která vede od Sněžníku přes Turistickou chatu až do Rájeckého sedla. Tenhle parádní úsek bez většího převýšení a se dvěma stopami na klasiku patří mezi běžkaři k nejoblíbenějším.
Krátká odbočka mě přivádí k Turistické chatě, která nabízí ubytování a občerstvení. Lyže tady zapíchnu do sněhu a jdu se podívat do nedalekého skalního města. K jedné z ikon Tisé, skalnímu hřibu, je to od chaty jen asi sto metrů. Odtud se otevírá pěkný výhled na zasněžené skály, jejichž černá barva kontrastuje s bílými sněhovými čepicemi, které je pokrývají. Pěší stezka zde sestupuje schodištěm do skalního města, pokud se sem v zimě vydáte, buďte připraveni na ledovatý a kluzký terén!
Kamenný hřib v Tiských stěnách
Vracím se ke svým ski a pokračuji k Rájeckému sedlu, k turistickému rozcestníku Nad Rájcem. Odtud pokračuje Krušnohorská lyžařská magistrála západním směrem k Petrovicím a dále lze dojet například až do Adolfova. Já však chci protentokrát zůstat v oblasti skal, takže uhýbám doprava a sjíždím do Ostrova.
V Ostrovských skalách
Závěr klesání je docela strmý, dá se však na lyžích bez problémů zvládnout. Osada Ostrov leží v údolíčku těsně u česko-německé hranice. Údolí Bělé z jedné strany ohraničují desítky metrů vysoké Ostrovské stěny z tvrdého pískovce, které s oblibou vyhledávají horolezci.
Výhled z Ostrovských skal
Na druhé straně se pak zvedají již na německém území ležící skalní jehly s nádhernou vyhlídkou Grenzplatte, odkud se otevírá panoramatický pohled na údolí Bielatal, vesnici Ostrov a nezaměnitelnou siluetu Sněžníku.
Nyní musím necelý kilometr po silnici pěšky, než mě směrovník upozorní na odbočku do lesa. Výstup vede údolíčkem lemovaným z obou stran skalami a patří k nejtěžším úsekům na okruhu. Jdu raději pěšky, opačným směrem jde o náročný sjezd, který bych na běžkách doporučil jen zkušenějším. Úsek je naštěstí krátký a po pár minutách se vyhoupnu na mírně zvlněné zalesněné plató.
Chci se podívat k ostrovským skalám shora, naštěstí tu přede mnou již několik lyžníků projelo, takže nebudu muset prošlapávat. Lyžařská stopa vede podél bezpočtu skalních vyhlídek na Ostrov a celé údolí potoka Bělá. Stačí si jen vybrat!
Západ slunce z Tiských stěn
Vracím se zpět na upravené tratě a po Mlýnské cestě stoupám ke Sněžníku. Překvapuje mě, že přes nádherné počasí tu potkávám jen minimum lidí. Tady málokdy potkáte nadupané sportovce jako například v Jizerských horách, ale spíše turistické běžkaře, kteří nikam nespěchají.
Na závěr dne ještě vyrážím na jednu ze skalních vyhlídek, odkud fotím zapadající slunce. Při pohledu k horám nad Telnicí si dávám závazek příště pokračovat po Krušnohorské magistrále dál na západ.
Může se hoditParkování: Parkoviště u Turistické chaty v Tisé, Sněžník u hotelu Sněžník, nebo podél silnice směr Sněžník asi 500 m od Turistické chaty (v místě, kde magistrála kříží silnici). Od zimní sezony 2021/22 by měl fungovat skibus Děčín – Jílové – Tisá. Občerstvení: Turistická chata v Tisé (aktuálně výdejové okénko) Úprava stop: východní část od Rájeckého sedla udržuje pomocí skútru Hudysport Hřensko – bývají zde vyříznuté dvě klasické stopy bez možnosti bruslení. Západní polovinu od Rájeckého sedla do Petrovic upravuje spolek Zapomenuté Pohraničí rolbou, tady najdete jednu klasickou stopu a pás pro bruslení. Mapa tras: http://zapomenute-pohranici.cz/mapa.pdf |
