V Česku zemřelo za prvních devět měsíců letošního roku téměř 85 000 lidí, přibližně o 1 000 víc než za stejné období loni. Počet narozených dětí naopak klesl, a to o 2 600 na 83 300. Mimo manželství se narodila téměř polovina z nich.
Zatímco v prvním a druhém čtvrtletí si byly počty zemřelých meziročně velmi podobné, ve třetím kvartále statistici zaznamenali o čtyři procenta více úmrtí než loni. Důvodem byl především zářijový meziroční nárůst počtu úmrtí o osm procent.
Důvody meziročního nárůstu úmrtnosti ČSÚ neuvádí, pravděpodobně k němu ale přispěla epidemie nemoci covid-19. Podle statistik ministerstva zdravotnictví zemřelo od začátku epidemie letos v březnu 9600 lidí s prokázaným koronavirem.
„I přesto, že onemocnění covid-19 je hlavním důvodem zvýšené mortality v České republice, říjnová data ukazují také nárůst mortality z jiných důvodů, než je pravě covid-19,“ uvedl koncem listopadu šéf resortu Jan Blatný (za ANO), který zároveň poukázal na potřebu obnovit standardní zdravotní péči v nemocnicích.
O nárůst počtu obyvatel za tři čtvrtletí letošního roku se zasloužilo přistěhovalectví, bez kterého by se počet obyvatel ČR snížil téměř o 1 700. Díky příchodu cizinců se populace naopak téměř o 15 600 lidí rozrostla. Ve srovnání s prvními třemi čtvrtletími loňského roku to byl přibližně poloviční počet.
Počet obyvatel ČR se od počátku roku do konce září zvýšil o 13,9 tisíce, čímž překonal hranici 10,7 milionu. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 byl však přírůstek obyvatel letos téměř o 60 % nižší: https://t.co/0zqgW8zwzk
#čsú #rychlainformace #obyvatelstvo
Nejvíce lidí se letos do Česka přistěhovalo z Ukrajiny. Následovali Slováci a Rusové. Naopak počty Britů, Poláků a Němců žijících v Česku klesly. Z těchto sousedních zemí přitom v uplynulých letech do ČR více lidí přicházelo, než se do nich vystěhovalo. „Tato změna z velké části souvisí s administrativními úkony navazujícími na legislativní omezení platnosti potvrzení o přechodném pobytu pro občany EU na dobu deseti let,“ uvádí ČSÚ. Přesný vliv ale podle statistiků určit nelze.
Meziročně výrazně poklesl počet nově uzavřených manželství. Lidé v Česku jich od ledna do září uzavřeli 38 100, zatímco loni za stejné období bylo svateb o 9 600 více.
Pardubice začínají v počtu obyvatel dohánět Hradec, periferii se ale nedaří |
Nižší je letos i počet rozvodů. Úřady pravomocně ukončily 15 700 manželských svazů, meziročně o 2 200 méně. K poklesu rozvodovosti mohlo podle statistiků přispět omezení činnosti soudů v době nouzového stavu.
Nárůst počtu obyvatel zaznamenalo sedm krajů, snížení naopak zaznamenali v Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji.
Největší nárůst zaznamenal Středočeský kraj, kde přibylo 10 829 obyvatel. Na konci září v regionu žilo 1,4 milionu lidí. Střední Čechy jsou tak nadále nejlidnatějším krajem.
Naopak nejvyšší pokles nastal v Moravskoslezském kraji, kde za první tři čtvrtletí ubylo 5 106 obyvatel. V kraji za devět měsíců o 1 593 lidí více zemřelo, než se tam narodilo, a o 3 513 lidí více se z něj vystěhovalo, než přistěhovalo. Na konci září žilo v kraji 1 195 433 lidí.
