Tajemství přehrad: Nádrž Pastviny se stavěla jako hladová zeď Orlických hor

Osmý díl Tajemství přehrad nás zavede do Orlických hor. Podíváme se na jednu ze dvou posledních zděných kamenných hrází u nás. Ve třicátých letech 20. století za hospodářské krize se stavěla také ze stejného důvodu jako známá Hladová zeď v Praze. Zamíříme do údolí Divoké Orlice k vodnímu dílu Pastviny

Tajemství přehrad

Sledovat další díly na iDNES.tv

Divoká Orlice byla po staletí hodna svého jména. Stačilo, aby v Orlických horách zapršelo nebo začal prudce tát sníh, a na dolním toku měli co dělat s velkou vodou. Není divu, že se o stavbě přehrady začalo uvažovat už na přelomu 19. a 20. století.

Před první světovou válkou už bylo víceméně jasné, že hráz bude stát v katastru obce Nekoř. Válečné události ale stavbu na dlouho odložily. Teprve v roce 1924 byla v údolí vyhlášena stavební uzávěra a začal se hledat stavitel. 

V té době ale nebylo paradoxně rozhodnuto, jak bude nová přehrada vypadat. A dokonce se ani nevědělo, z čeho se postaví, zda z betonu, nebo z kamene. Kamenné hráze byly už na ústupu, projektanti začali preferovat železobeton. Rozhodla ale nastupující hospodářská krize počátku 30. let 20. století.

Úřady přikázaly, že se hráz nad Nekoří postaví jako kamenná, a to z velmi jednoduchého důvodu. Pro tento typ přehrady bylo zapotřebí daleko větší množství dělníků než pro hráz betonovou. Stát tak dal práci a plat více lidem.

Na to, že na stavbě byla hlavní silou ta lidská a nejtěžší břemena se zvedala pouhými kladkami, šla práce velmi rychle kupředu. V roce 1933 stavba začala, v roce 1938 bylo hotovo.

V Orlických horách vznikla 31 metrů vysoká kamenná hráz, jedna ze dvou posledních svého druhu v tehdejším Československu. V koruně je dlouhá téměř dvě stě metrů a v levé polovině jí dominuje šest nehrazených bezpečnostních přelivů.

Instalace soustrojí vodní eletrárny Pastviny

Už v roce 1938 nesměla chybět ani vodní elektrárna. Ta byla švédského typu, což znamenalo, že soustrojí Francisovy turbíny bylo postaveno pod širým nebem. Elektrárna byla navíc přečerpávací. Kvůli tomu vznikla zhruba kilometr pod přehradou ještě jedna hráz, vyrovnávací. V roce 1956 ale byla nad turbinou postavena zděná budova a v roce 1964 začala elektrárna fungovat jen ve špičkovém režimu. 

Projektanti mysleli na budoucnost

Vozovka nad korunovými přelivy je vybudována na železobetonovém mostě. Původně přes hráz auta neměla projíždět vůbec, okolní obce ale přiměly projektanty, aby plány změnili. Kvůli financím však nad přelivy vznikl kompromis – most široký jen na jedno auto. To se ovšem zanedlouho změnilo.

Povodí Labe ohlásilo rekonstrukci koruny hráze, která nebyla v moc dobrém stavu. Při přípravě opravy odborníci zjistili, že původní projektanti mysleli daleko dopředu. Připravili pilíře železobetonového mostu tak, že je stačí dobetonovat svisle nahoru a hned vznikne místo na širší nosníky. Most v koruně hráze tak půjde rozšířit o další jízdní pruh. Jak snadné.

Řez hrází VD Pastviny s přívodním potrubím k elektrárně

Do budoucna mysleli projektanti i ve spodní revizní chodbě. Při stavbě objevili dutinu v podloží, kterou samozřejmě zalili betonem. Pro případ, že by jejich řešení nevydrželo, zvedli strop v chodbě o několik metrů, aby se tam v případě potřeby dostalo injektážní zařízení.

Původní mechanismy věrně slouží

V reportáži vám ukážeme, že zařízení vodního díla i přes svoje stáří více než 80 let stále slouží. Podíváte se na unikátní hrázový limnigraf ve strojovně, který už v době svého vzniku dokázal přenášet informaci o stavu hladiny až do domku hrázného na vzdálenost několika set metrů.

Slepá mapa: Hledejte největší přehrady v Česku

 Uvidíte obří mechanismy, které ovládají tabulové uzávěry spodních výpustí. Sejdeme i k patě hráze, kde spodní výpusti ústí do vývaru. Podíváme se také do svislé kontrolní šachty, která sahá až pod základy přehrady. A řekneme vám, k čemu slouží boční skluz a nahlédneme i do vodní elektrárny. 

Přijďte se podívat sami

Přehrada Pastviny je lákavým cílem rodinných výletů. V létě se můžete vykoupat na okolních plážích, na podzim, mimo sezonu, můžete kromě nádrže prozkoumat okolí, třeba hřebeny Orlických hor nebo alespoň zvenčí obdivovat předválečné betonové pevnosti. 

Státní podnik Povodí Labe jednou za dva roky pořádá na jaře na Pastvinách den otevřených dveří. Teoreticky by měl být příští rok, ale za současné situace není nic jisté, takže je třeba hlídat informace na webu. V každém případě můžeme návštěvu vodního díla Pastviny, této „hladové zdi“ Orlických hor, vřele doporučit. 

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz