Necelých 60 kilometrů na jihovýchod od Prahy se rozkládá nejmenší chráněná krajinná oblast u nás – Blaník. Zde se z táhlých kopců Vlašimské pahorkatiny zvedá na místní poměry impozantní žulový masiv Velkého Blaníku.
Ačkoliv tato bájná hora dosahuje do nadmořské výšky „jen“ 638 metrů, díky výraznému výškovému rozdílu nad okolím dala jméno oblasti, která ji obklopuje. O pěším výletu na Velký i Malý Blaník jsme psali zde.
Dnes vás zveme na zajímavý cyklistický okruh po CHKO Blaník, kdy Velký Blaník nejenom že postupně téměř objedeme, ale pokusíme se vyšlapat téměř až na jeho vrchol.
Celý okruh měří 34 km a provede vás několika terénními úseky i po vedlejších silničkách. Kvůli příjemnějšímu stoupání na Blaník od Lesáků je lepší jet okruh po směru hodinových ručiček.
Kde pobýval Richard Wagner a český Tesla
Výlet můžete zahájit kdekoliv na trase, nabízí se například tradiční východiště na Blaník v Louňovicích pod Blaníkem. My ale startujeme v Kondraci – jednak tu mají půjčovnu kol a jednak tu po výletě plánujeme doplnit energii v legendární restauraci U Matoušků. Zajímavostí Kondrace je románský kostel sv. Bartoloměje s dvěma věžemi, který je jednou z nejstarších církevních památek v Česku.
U kostela se chytáme cyklotrasy a po uzounké asfaltce s minimálním provozem stoupáme do Vracovic. Nejvýznamnějšímu vracovickému rodákovi, Františkovi Holečkovi, se přezdívá „český Tesla“ – tento rolník a vynálezce-samouk byl možná skutečným předobrazem Járy Cimrmana. Na půdě svého skromného domku se zabýval zejména vývojem televize a přenosem obrazu na dálku.
Kolem přírodní památky Částrovické rybníky pokračujeme do Pravonína. Cesta se za samotou Částrovice vyhoupne do výšky 530 metrů a nabídne první panoramatické výhledy na trojvrší Malý Blaník – Velký Blaník – Křížovská hůra.
V pravonínském zámku pobýval v létě a na podzim roku 1832 významný německý skladatel Richard Wagner, stav barokní stavby je aktuálně zoufalý. Další zajímavostí této obce je asi 300 metrů dlouhá kaštanová alej vedoucí středem návsi.
Pokračujeme polními cestami k Načeradci, červené střechy domů se rychle přibližují a za chvíli již stojíme na hezkém náměstí. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou v roce 2003, k nejcennějším památkám patří kostel sv. Petra a Pavla, budova radnice se zvonicí nebo zdejší zámek.
Kolem rozkvetlých vstavačů na vrchol Blaníku
Z Načeradce do Lesáků vede cyklotrasa po silnici, my ale s horskými koly u křížku uhýbáme na polní cestu, která nás dovede do Býkovic. Na jaře rozkvétají na loukách u Býkovic vstavače, milovníci květeny tady mohou odložit kola a vydat se hledat kvetoucí orchideje.
Historické jádro Načeradce bylo prohlášeno městskou památkovou zónou.
U obce Lesáky najíždíme na zelenou značku, široká lesní cesta nás příjemným stoupáním vyvede pod samotný vrchol Blaníku. Zájemci o historii mohou na rozcestí s červenou značkou odbočit a podívat se ke Slepičí skále, ze které byl vylomen jeden ze základních kamenů Národního divadla.
Na rozcestí s červenou vstupuje cesta do vrcholové části Velkého Blaníku, kterou pokrývá přírodní rezervace se zachovalými bučinami, skalními výchozy a spoustou vzácných rostlin i živočichů. Protože v rezervaci je jízda na kole zakázána, je třeba kola nechat na rozcestí a na vrchol vyjít pěšky, případně kola vést po zásobovací cestě pro auta.
Kamenná hlava rytíře
Na vrcholu Velkého Blaníku stojí dřevěná rozhledna, postavená ve stylu husitské hlásky během druhé světové války. Z jejích oken se otevírá nádherný kruhový výhled na krajinu Podblanicka, za výjimečné viditelnosti odtud dohlédnete až k Šumavě.
Kiosek v rozhledně má v létě otevřeno denně, takže tu lze doplnit energii, tekutiny nebo orazítkovat vandrovníky.
Do Louňovic kolem Veřejové skály a hlavy rytíře
Vracíme se stejnou cestou k zelené značce, která vede po severním úbočí hory. U kamenného stolu opět odkládáme bicykly a jdeme se podívat na Veřejovou skálu, odkud podle pověsti vyjede svatováclavské vojsko z hory ven. Asi patnáct metrů vysoká skála neodolá naší zvědavosti a škrábeme se na její vrchol, ze kterého se otevírá zajímavý a částečně zarostlý výhled k severozápadu.
Cesta úbočím po zelené značce vede stále rezervací, i tady je tedy třeba kola vést – koneckonců, lépe si tak můžete prohlédnout informační panely naučné stezky i mohutnou hlavu rytíře. Za pár minut jsme z lesa venku u parkoviště a vyhlídky na Louňovice pod Blaníkem.
Pohled na Blaník z Farmy Blaník
V této podblanické obci se m.j. narodil skladatel barokní hudby Jan Dismas Zelenka a najdeme tu také barokně přestavený zámek s expozicí věnovanou Louňovicím, Blaníku a archeologickému výzkumu bývalého kláštera premonstrátek. Zájemci o přírodu mohou navštívit včelařské muzeum hned vedle zámku a seznámit se s včelařskou tradicí na Podblanicku nebo si prohlédnout úl s živými včelami.
Přes vrch Hříva k farmě Blaník
Protože máme horská kola, rozhodujeme se vyšlápnout na málo navštěvovaný lesnatý vrch Hříva, kdo chce tuto terénní horskou vložku vynechat, může jet z Louňovic přes Velíš do Ostrova.
Vrch Hříva, stejně jako celý geopark Kraj blanických rytířů, je velmi zajímavým místem pro milovníky neživé přírody. Například na vrcholu Hřívy najdete pěkné skalní výchozy z červenavě zbarveného křemene a dalších nerostů, pro sběratele minerálů představuje kopec nad Velíší velmi zajímavou lokalitu.
Červeně značená lesní cesta vystoupá pod 519 metrů vysoký vrcholek, posledních asi 200 metrů jdeme pěšky a jsme odměněni hezkými pohledy z vrcholové skalky na Velký Blaník.
Neobvyklý pohled na Blaník z vrcholu Hříva
Vracíme se k lesní cestě a na kolech sjedeme na silničku mezi Světlou a Mrkvovou Lhotou. Osobně považuji pohledy na Blaník od Mrkvové Lhoty za nejhezčí, takže se při šlapání do pedálů nezapomeňte občas zastavit!
Po neznačené cestě sjedeme z Mrkvové Lhoty do Ostrova. Tato obec u břehů Blanice bývala ospalou a zapadlou vesničkou pod Blaníkem, kam vedla jediná asfaltka. Dnes tu mají hezky opravené chalupy, břehy Blanice stále spásají hejna hus a nad řekou najdete farmu Blaník s restaurací a spoustou zvířat a atrakcí pro děti. Pokud máte s sebou caparty, užijí si tu dovádění dlouhé hodiny a ti zdatnější mohou pokračovat v cyklojízdě. Na farmě Blaník se můžete také ubytovat, pro ty, kteří chtějí na Podblanicku strávit delší čas, je to ideální základna pro výlety.
Posledních několik kilometrů výletu stoupá cesta z údolí Blanice po hezké cyklotrase do Kondrace.
Může se hoditDélka trasy: 34 km |
