Tajemství přehrad
Sledovat další díly na iDNES.tvPrvní úvahy postavit přehradu v hlubokém údolí řeky Jihlavy se datují už do prvních let mladého Československa. Zůstalo však jenom u úvah. Zvrat přišel v šedesátých letech 20. století. Tehdejší republika potřebovala získat velký zdroj elektrické energie, který by byl okamžitě schopen vyrovnat její nedostatek v síti.
Navíc se začalo uvažovat o vybudování jaderné elektrárny Dukovany, která zase potřebovala nepřetržitý přísun chladicí vody. A tak se plány na hráz u Kramolína oprášily a navíc se k nim přidala druhá nádrž u Mohelna.
Stavbu, která probíhala mezi lety 1971 a 1979, provázela neuvěřitelná smůla. Původní betonová klenutá hráz se ukázala pro dané místo jako nevhodná, a tak museli projektanti narychlo plány přepracovat na hráz sypanou. Projekt elektrárny zůstal původní, proto je její budova postavena do oblouku.
V červnu 1973 stavbaři zjistili, že se utrhl pravý svah v ose budoucí hráze a pomalu sjíždí přímo na staveniště. Evakuovali proto techniku a rozestavěnou část částečně zasypali, aby předešli škodám. Na rok se stavba zastavila, než se svah zabezpečil. Další smůla přišla v říjnu 1975. V budované elektrárně začalo hořet bednění v šachtě první turbíny. Jenže v té době už byl na milimetr usazen a zabetonován spodní lopatkový kruh.
Vysoká teplota během požáru způsobila, že se přesná konstrukce posunula. Nastalo další vymýšlení jak všechno napravit, aniž by se musel složitý systém usazovat znovu.
V červenci 1976 začalo oficiální napouštění. Jenže v řece Jihlavě bylo tak málo vody, že nebylo čím napouštět. Muselo se čekat 14 dní na déšť, aby se hladina vůbec začala zvedat.
Výstavba vodní díla Dalešice
Poslední rána se pod hrází Dalešic ozvala v listopadu 1977. Během zkoušek elektrárny vybuchla jedna transformátorová průchodka. Hořící rozlitý olej se sice podařilo uhasit, ve strojovně však zůstala velká díra.
Voda tady proudí i do kopce
Soustava vodních děl Dalešice - Mohelno od té doby funguje bez problémů. Je vidět, že energie je u těchto nádrží na prvním místě. Elektrárna je osazena čtyřmi reverzními Francisovými turbinami o celkovém výkonu 480 MW, což je zhruba stejně jako jeden blok jaderné elektrárny Dukovany. Na plný výkon je elektrárna schopna najet během pouhých 60 sekund.
Příčný řez hrází VD Dalešice
V případě blackoutu, tedy totálního zhroucení elektrické sítě, jsou to právě Dalešice, které jsou svojí silou schopné obnovit provoz přenosové soustavy.
Elektrárna je přečerpávací. Když je tedy elektřiny málo nebo je drahá, teče voda přes turbiny z Dalešic do Mohelna. Pokud je naopak levná, proudí potrubími o průměru 6,25 metru zase zpět, do kopce.
Slepá mapa: Hledejte největší přehrady v Česku |
Dalešická hráz je v mnoha ohledech rekordní. Je nejvyšší v Česku a nejvyšší funkční sypaná v Evropě. Ač se to na první pohled nezdá, je o deset metrů vyšší než betonový obr Orlík, od paty ke koruně rovných 100 metrů. Navíc je nasypaná výhradně z přírodních materiálů (jíl, písek, štěrk, kamení), není zpevňována ani asfaltem, ani betonem. Za více než 40 let provozu poklesla o pouhých 40 centimetrů.
VD Dalešice, betonáž dna vývaru, leden 1976
Spodní přehrada, Mohelno, je výrazně menší, betonové hráz má „pouhých“ 48 metrů, její význam je srovnatelný. Právě z Mohelna čerpá Dukovanská elektrárna chladící vodu, kterou pak po vyčištění vrací zpět. Kvůli přečerpávací funkci může hladina v této nádrži kolísat až o 12 metrů.
Soustava vodní děl Dalešice - Mohelno sice není tak známá jako jiné slavné přehrady, její význam je však nesporný. V první řadě technický, v druhé třeba rekreační. Až nebudete vědět, kam jet o víkendu na výlet, zkuste zamířit na Vysočinu. Informační centrum přečerpávací elektrárny Dalešice je o letních prázdninách otevřeno denně.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
