Jadran, Balaton a Donbas. Na cyklostezce Bečva projedete kus světa

Královnou moravských cyklostezek bývá právem nazývána cyklostezka Bečva sledující klikatící se linii beskydské řeky od pramenů až po ústí. Vede překrásnou kulturní krajinou, kde není nouze o přírodu, památky, hospůdky a exotikou zavánějící místa jako například Jadran, Balaton nebo Donbas.

Na horním toku je Bečva rozdělena na dvě větve – Vsetínskou (Horní) Bečvu a Rožnovskou (Dolní) Bečvu. Obě pramení v uzlu beskydských horských hřebenů poblíž Bumbálky, stékají po opačných svazích hor, aby se u Valašského Meziříčí opět spojily v jeden tok.

A právě tady na 62. km řeky v nadmořské výšce 288 m zahájíme cyklistické putování směrem po proudu až k soutoku s Moravou (195 m n. m.).

Start ve Valašském Meziříčí

Zatímco pro sportovní lodě je Bečva zrádná, nevyzpytatelná a po většinu roku nesjízdná řeka, kola, in-liny a koloběžky se u ní mohou vydovádět nadmíru. Cyklostezka Bečva, zprovozněná v roce 2010, sleduje odlehlejší obecní komunikace, lesní a polní cesty v blízkosti řeky a jen výjimečně silnice III. třídy. A hlavně je její profil velmi pohodlný a troufnout si na něj mohou opravdu všichni.

Navíc v úseku pod Valašským Meziříčím vede souběžně s cyklostezkou železniční trať s hustým provozem, takže je možné kdykoli výlet ukončit a vydat se vlakem domů nebo k zaparkovanému autu.

Hned první kilometry od soutoku obou Bečev ve Valašském Meziříčí každého nalákají: lepší a pohodovější jízdu si opravdu nelze představit.

Peníze z EU se utrácely kromě nového asfaltu i za hezká odpočinková místa s přístřešky, odpadkovými koši a stojany na kola, které nelze ukrást.

Akorát značení by mohlo být lepší, protože bez spolupráce s mapou není vždy jasné, kudy přesně se na křižovatkách vydat. Například v osadě Za Vodou vůbec není z terénního znační jasné, že je třeba odbočit vpravo na lávku přes řeku na druhý břeh. Kdo není místní a nemá to tu zažité, může v pohodě bloudit.

Přes vodní dílo Skalička

Za nádražím v Hustopečích se cyklostezka Bečva dělí na dvě větve, z nichž levá je ta lepší a zajímavější. Vede kolem rekreační oblasti Štěrkáč u jezer vytvořených těžbou štěrkopísku. Nabízí se tu možnosti koupání i občerstvení.

Štěrkáč u Hustopečí nad Bečvou

Typické štěrkové lavice u Bečvy

Cyklostezka zároveň kličkuje územím, kde má v brzké budoucnosti vzniknout přehrada Skalička, což přírodnímu biotopu v okolí Bečvy nic dobrého nepřinese. Bečva je totiž poslední štěrkonosnou řekou u nás, nespoutaná dosud žádnou přehradou. Typické jsou přirozené štěrkové lavice na vnitřních stranách meandrů, důležité pro reprodukci říčních druhů ryb, vsakování a čištění vod.

S výstavbou plánované přehrady s trvalou vodní hladinou se změní nejenom vodní režim řeky v jedné z nejcennějších partií toku, ale zanikne také osada Kamenec i samota Kačena, kde pro cyklisty zatím funguje stylová hospůdka. Alternativní a šetrnější variantou vůči okolní přírodě a krajině je suchý poldr. Petici proti klasické přehradě lze vyhledat a podepsat na internetu.

Na dosud nezaplavenou krajinu Pobečví se otevírá hezký pohled od výše položené obce Skalička, kde se dvě větve cyklostezky Bečva opět spojují. Je odsud evidentní, že plánovaná vodní nádrž bude velmi mělká a betonu na dlouhou hráz se spotřebuje mnoho.

Zvonice ve Skaličce

Větrný mlýn ve Skaličce

Ve Skaličce stojí za vidění také zvonice s pochmurným sdělením základního životního moudra, minimuzeum námořníka Tomáše Vítka a donedávna ještě hezký dřevěný větrný mlýn. Jeho stav a podoba se sice vůbec nezměnily, kolem něj však roste zástavba nových rodinných domků, takže kouzlo starobylé stavby s dominantní polohou v krajině se bohužel úplně vytratilo.

Kolem Jadranu a Balatonu

V blízkosti cyklostezky Bečva se nachází mnoho dalších zajímavostí a pamětihodností, na něž ovšem při souvislém putování na kole obvykle nezbývá čas, chuť ani elán. Jmenujme například Řeznické muzeum a zámek v Hustopečích, lázně Teplice nad Bečvou se Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi a Hranickou propastí, hrad Helfštýn, muzeum Bedřicha Smetany v Týně nebo městskou památkovou rezervaci v Lipníku.

Když to tak krásně jede, zastavovat se moc nechce. A to přesně platí pro nejexkluzivnější část cyklostezky mezi Hranicemi a Přerovem, kde je v celé délce cca 27 km nádherná asfaltová trasa po celém levém břehu řeky. Pohyb cyklistů i bruslařů je zde někdy opravdu hustý.

Bečva u Teplic

V Lipníku se vyplatí přejet na pravý břeh řeky a pokračovat stejně kvalitním cykloterénem k Oseckému jezu, kde je vyhledávané výletní místo. K doplnění tekutin tu vybízí buď restaurace U splavu, či kousek opodál pivnice Jadran u stejnojmenného jezera vytvořeného těžbou štěrkopísku. Tady je fakt dobře, ani do Chorvatska netřeba cestovat. A kdo se na koupání v Jadranu necítí, může dva kilometry po proudu Bečvy zkusit jezero Balaton u Oldřichova. Poněkud však v posledních letech vyšlo z módy podobně jako opravdový Balaton v Maďarsku.

Jezero Balaton

Západně od Oldřichova se naskýtá přímo z cyklostezky snad nejhezčí pohled na divoký a nezregulovaný úsek Bečvy. Břehy tvoří vysoké písčité stěny s hnízdy břehulí a dole u řeky se rozkládají štěrkové nánosy.

Chtělo by to ale konečně nějakou větší vodu, protože štěrkové pláže v dobách sucha, a tudíž nízkých průtoků paradoxně zarůstají vegetací a jsou málo efektní a přitažlivé pro pobyt u vody.

Soutok na vlastní kůži

V Přerově cyklostezka Bečva končí, na kole se však dá pokračovat až k 13 km vzdálenému soutoku s Moravou. Pravda, jízda je už méně pohodlná, pracnější a kilometry na tachometru naskakují pomaleji. Vodítkem je červená turistická značka kopírující pravý břeh, „cyklistický povrch“ tvoří trávou zarůstající polní cesta. Bečva už teče v hanácké rovině pomalu a vzhledem k hustým břehovým porostům na ni není moc vidět.

Blížící se konec putování podél krásné řeky signalizuje obloukový most u Troubek, odkud je to k soutoku s Moravou už jen kilometr. Samotný soutok je velice hezké místo: Morava je užší, pomalejší, temnější a hlubší, Bečva širší a svižnější. Oproti Moravě má Bečva typické štěrkové dno, které lze při nízkém stavu vody, což je v posledních letech skoro pořád, krásně přebrodit a soutok si tak vychutnat na vlastní kůži.

Bečva u Troubek

Jezero Donbas

Ani to nevypadá, že okolí obou řek je doslova vybagrované díky těžbě štěrkopísků, která tu ve velkém probíhá zhruba od 50. let 20. století. Poplatný době vzniku těžby je název Donbas vztahující se dříve na celou těžební oblast. Dnes je to jedno ze čtyř velkých jezer, které slouží jako zásobárna pitné vody a koupání je v něm zakázáno.

Kolem Donbasu, resp. Tovačovských jezer vede nejkratší cesta od soutoku k vlaku do Kojetína. Při zeleně značené turistické trase na pravém břehu Moravy se nacházejí ještě dvě velmi neobvyklá vodní díla a technické památky zároveň – vodní tunel Sifon a akvadukt Vantroky.

Může se hodit

Bečící Bečva
Název Bečvy, největšího levostranného přítoku Moravy, je odvozený od slovesa „bečat“, což ve valašském dialektu znamená plakat či naříkat. Řvoucí a hlučná bývá Bečva po vydatných deštích, kdy se rychle rozvodňuje a nabírá na síle. Naopak v suchých obdobích voda v řece rychle mizí a průtok se snižuje na minimum.

Itinerář trasy:
Valašské Meziříčí – Hustopeče nad Bečvou – Kačena – Kamenec – Skalička – Ústí – Teplice nad Bečvou – Hranice – Rybáře, lávka – Lipník nad Bečvou, most – Osecký jez – Přerov – Vrbovec – Troubky, most – soutok Bečvy a Moravy.
Říční kilometry udávají vzdálenost 62,5 km, na kole se ovšem ujede kilometrů o něco více (záleží na odbočkách). Od soutoku do Kojetína je třeba připočítat dalších cca 13 km.

Mapy
1 : 50 000 KČT č. 60 – Moravská brána, Oderské vrchy
1 : 50 000 KČT č. 57 – Haná, Olomoucko

Jak se tam dostat
Tento výlet je nutné realizovat pomocí vlakové dopravy: Valašské Meziříčí i Přerov (resp. Kojetín) mají dobré vlakové spojení.
V případě použití auta je nutné se k němu vlakem vrátit. Ideální je zaparkovat ve výchozím nebo cílovém místě (záleží na konkrétních individuálních podmínkách).