Na nehostinné místo míří každý rok statisíce turistů. Hlavně Němci a Poláci. V kraji močálů na severovýchodě Polska se totiž odehrál jeden z nejslavnějších atentátů 20. století, který měl změnit konec druhé světové války.
Hlavní postavou protinacistického povstání byl zkušený důstojník ze šlechtického rodu Claus Schenk von Stauffenberg. A i když odjížděl s vědomím, že se atentát vydařil a Hitler je mrtvý, opak byl pravdou.
Pojďme se podívat na místo, kde se slavný atentát odehrál a přitom si převyprávět tragický příběh, který nám před pár lety připomněl hollywoodský snímek Valkýra v čele s hvězdným Tomem Cruisem.
Operace Valkýra
Kdo film viděl, dobře ví, co se tenkrát v bažinaté krajině na východě Polska událo. Pro ostatní to rychle zopakujeme. Jeden z největších hrdinů německé armády, zraněním handicapovaný plukovník (při náletu přišel o oko, pravou ruku a dva prsty na levé ruce) se postavil do čela rozsáhlého spiknutí, jehož cílem bylo zlikvidovat Adolfa Hitlera.
Dvacátého července 1944 uskutečnil Stauffenberg dokonale promyšlený atentát, po němž měl následovat státní převrat a převzetí moci nad armádou i celou zemí.
Jenže Hitler vyvázl – především díky kombinaci šťastných náhod – jen s malým zraněním. Naopak desítky spiklenců byly vzápětí po atentátu popraveny.
Lesní město
Vše se odehrálo v dokonale maskovaném Vlčím doupěti, jednom z nejtajnějších objektů na území celé Třetí říše, z něhož Hitler a jeho nejbližší spolupracovníci řídili vojenské operace.
V bludišti listnatých lesů na východě Polska, v oblasti mazurských jezer, stály na ploše dvou čtverečních kilometrů více než dvě stovky budov, v nichž v roce 1944 žilo více než dva tisíce lidí.
Vlčí doupě mělo dvě vlastní letiště i železniční nádraží, vlastní elektrárnu, teplárnu, sklady potravin, restaurace i kasino. Právě zde sídlil po většinu války hlavní štáb německé armády, a vedle sebe zde stálo několik bunkrů určených pro Martina Bormanna, Hermanna Göringa či Heinricha Himmlera. Ten nejbezpečnější samozřejmě obýval Adolf Hitler. Jeho bunkr byl vybudován z šest metrů silných stěn a osm metrů silných stropů.
Těsně po válce se Vlčí doupě stalo cílem hledačů pokladů.
Dodnes celý areál Vlčího doupěte působí monstrózním dojmem, byť z obrovského komplexu budov zůstala jen nepatrná část. Když v lednu roku 1945 prchaly německé jednotky před Rudou armádou, vyhodily vše do povětří.
Po válce se trosky staly nejprve cílem hledačů pokladů, kteří doufali, že zde objeví nacistický zlatý poklad. Neobjevili, a tak většina sutin posloužila jako materiál pro výstavbu silnic. Ty nejdůležitější ovšem zůstaly a patnáct let po konci války byly zpřístupněné veřejnosti.
Tři roky v Komárově
Vlčí doupě začali Němci stavět již v roce 1940, v blízkosti hranice se Sovětským svazem, na území rozděleného a porobeného Polska. Už tehdy Hitler připravoval, navzdory paktu Molotov - Ribbentrop, napadení Stalinovy říše a svůj hlavní stan chtěl mít co nejblíže nové frontě.
S výstavbou Vlčího doupěte začali Němci již v roce 1940.
Okamžik, který mohl změnit historii. Atentát na Hitlera.
Výstavba probíhala tajně – dělníci se často střídali a podle oficiální verze stavěli továrnu na mýdlo. Po napadení Sovětského svazu sem Hitler přesunul svůj hlavní štáb. Ve vlhkém a komáry zamořeném území strávil podle historiků s přestávkami zhruba 900 dní a místo opustil teprve na konci roku 1944, kdy se přesunul do Berlína.
A ještě k samotnému atentátu. Podle historiků rozhodla o neúspěchu akce kombinace několika faktorů. Atentátníkům se nepovedlo zkompletovat celou výbušninu a místo dvou kilogramů použili pouze kilogram plastické trhaviny.
Druhým důvodem bylo přesunutí porady z bunkru do dřevěné chaty (kvůli pěknému počasí) – takže odpadl účinek silné tlakové vlny v uzavřeném prostoru a poslední, nikoli nepodstatnou náhodou bylo přemístění aktovky s výbušninou za nohu masivního dřevěného stolu dále od Hitlera.
Přestože čtyři účastníci porady na následky výbuchu zemřeli, Hitler přežil a okamžitě nařídil odvetnou akci, která si vyžádala desítky poprav. Claus von Schenk Stauffenberg byl popraven, generálmajor Henning von Tresckow spáchal sebevraždu a legendární polní maršál Erwin Rommel, jeden z nejlepších vojenských taktiků druhé světové války, byl k sebevraždě donucen.
Vlčí doupě- občas nazývané také Vlčí hradba, stojí ve východním Polsku v oblasti mazurských jezer (zhruba 250 kilometrů severně od Varšavy). Otevřeno je každý den od osmi ráno do osmi večer, vstupné pro dospělého činí 15 zlotých, což je zhruba 90 korun. |
