V minulosti bylo cestování výsadou íránské elity, která po islámské revoluci z roku 1979 odešla do Evropy a USA. Dnes se na cesty vydává mládež z íránské střední třídy, často proti vůli rodičů.
Jednatřicetiletá Sára Luíová vyrůstal v době, kdy prázdniny znamenaly bez výjimky přesun na sever ke Kaspickému moři. Její obzory se ale změnily, když se před dvěma lety vydala autostopem do historického města Jazd na jihu. Jela se skupinou neznámých lidí, s nimiž se seznámila přes CouchSurfing.
Sama uběhla 1840 km přes Írán. Bojovala tak proti strachu EvropanůJejí okolí si myslelo, že se zbláznila, když chce sama běžet muslimskou zemí. Čtyřiačtyřicetiletá Kristina Palténová se ale nenechala odradit. Nazula běžecké boty a vyrazila na cestu, která pro ni znamenala víc než jen další sportovní rekord. Chtěla ukázat světu, že by si lidé měli víc důvěřovat.  |
„Neměla jsem vůbec žádné vybavení. Na nohou jsem měla lehké boty a na zádech batoh vypůjčený od kamarádky,“ řekla tato žena žijící v Teheránu. Byla to ale dobrá zkušenost a žena se rozhodla ušetřit si na čtyřicetidenní dovolenou v Evropě, i když to znamenalo střet s rodiči.
„Nepřistoupili na to ze dne na den a nebylo to pro ně lehké. Postupně jsem jim ale dokázala, že obstojím na kratších cestách, takže mi začali věřit. Když teď o víkendu zůstanu doma, přijde otec a ptá se, zda je všechno v pořádku,“ řekla Sára.
Mnoho Íránců, zejména ženy, slyší varování před individuálním cestováním. „Když Íráncům řeknu, že jsem v Evropě spala v mládežnické ubytovně, většinou jsou v šoku a říkají: ‚Chceš snad říci, že v tvém pokoji byli neznámí lidé a že ti neublížili?‘,“ řekla další cestovatelka Máhzád Eljásíová.
O autostopu se dověděla poprvé v roce 2015 a od té doby tímto způsobem projela 32 íránských provincií a 20 cizích zemí. „Írán je pro takový druh cestování bezpečný a autostop je teď móda. Jedna žena mi napsala, že použila mou stránku na Instagramu, aby přesvědčila manžela. ‚Když to může dělat ona a sama, tak to zvládneme my taky‘, řekla mu,“ vypráví Eljásíová.
V perském roce 1395, což je období od března 2016 do března 2017, vyjelo do ciziny 9,2 milionu Íránců. Ve srovnání s předchozích rokem jich bylo o 38 procent víc a oproti období před deseti lety to byl dvojnásobek.
I když se prezident Hasan Rúhání, zvolený poprvé v roce 2013, snaží vyvést Írán z izolace a zlepšit pověst země, v cizině se Íránci stále necítí zrovna vítáni. Migrační opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa komplikují vstup do USA a podmínky pro získání víz do Evropské unie méně movité odrazují. Snazší je vyjet do Turecka, Malajsie, Indie, nově také do Gruzie, Ruska a Srbska.
Osmatřicetiletý Alírezá Zefarí na sebe před dvěma lety vzal herkulovský úkol. Chce v plném rozsahu zdokumentovat Írán pro cestovatele. Jeho materiál zahrne historické i přírodní perly, jichž je v Íránu mnoho. Odhaduje, že na dokončení svého projektu bude potřebovat ještě osm let. Výsledek bude určený spoluobčanům i cizincům.
