Společné jsou snad jen tři věci. Za prvé zvyk trávit sváteční čas pospolu, nikoliv jen jako rodina, tedy rodiče s dětmi, ale jako velká rodina. Lidé se vracejí ze zahraničí nebo ze vzdálenějších měst, kde pracují, jen aby mohli strávit svátky se svými bližními.
Druhým společným jmenovatelem je sváteční oběd či večeře o mnoha chodech (někde se sice drží štědrovečerní večeře, ale obvykle je hlavním vánočním jídlem až slavnostní oběd na Boží hod).
Legendární panettone
A třetí jednotný prvek? Ve většině italských rodin nesmí chybět slavné panettone, legendární sladký chléb ochucený kandovaným pomerančem, citronem či rozinkami, který do současné podoby přetavil milánský pekař Angelo Motta v roce 1919 (byť vzdálený příbuzný se připravoval již v době antiky).
Každý rok se v celé Itálii prodá nějakých 120 milionů kusů panettone, další miliony připraví zdatnější kuchařky doma.
Panettone se konzumuje mnoha způsoby, samotný nebo s ovocem, se sýrem mascarpone či zapečený v troubě. Nebo se jen opeče na pánvi a pokape třeba pomerančovým likérem Grand Marnier, případně se k němu podává čokoláda nebo kaštany.
Všechno ostatní už je rozdílné. A právě tato pestrá vánoční různorodost krásně ilustruje neskutečné bohatství italské kuchyně, která v tomto směru nemá nikde na světě konkurenci.
Nudle z parmazánu a solená treska
Pojďme se podívat do několika regionů. Jedním z oblíbených vánočních jídel v kraji Marche ve střední Itálii je slepičí vývar se slavnými nudlemi passatelli, které se připravují ze strouhanky, vajec a parmazánu (přidává se také trocha mouky) a ochucují se solí, muškátovým oříškem a citronovou kůrou. Primárně chudé a jednoduché jídlo s fantastickou chutí.
V Marche se o Vánocích servíruje slepičí vývar se slavnými nudlemi passatelli, které se připravují ze strouhanky, vajec a parmazánu.
Velmi oblíbeným vánočním jídlem je také sušená a solená treska, které se říká baccala a objevuje se v různých úpravách v mnoha koutech země. Třeba v jednoduché verzi se sušenými paprikami v Basilicatě, nebo v poněkud rafinovanější úpravě se strouhankou, česnekem, petrželkou, oreganem a piniovými oříšky – tak se připravuje v Molise, v malém regionu na jihu Itálie u Jaderského moře. Naopak v Benátsku se podává jen s polentou a rajčatovou omáčkou.
Špagety, kam se podíváš
Samozřejmě o Vánocích nechybí ani špagety, třeba v Římě se připravují s ančovičkami, zatímco v Neapoli je podávají s malými mušlemi srdcovkami. Na jihu Itálie, tedy v Kalábrii a na Sicílii, kde převládá pikantní kuchyně, se vánoční špagety připravují také s ančovičkami, ale dále se přidává strouhanka, česnek a chilli.
A také rybí omáčka, která zvýrazní celkovou chuť pokrmu. Naopak v Apulii, umístěné na patě italské „boty“ se vánoční hostina neobejde bez pečeného úhoře.
Oblíbeným vánočním jídlem jsou také špagety, v luxusní verzi mohou být servírované třeba s polovinou humra.
Slavné mušle vongole jsou oblíbené po celé Itálii, o Vánocích jim holdují hlavně v Neapoli.
Ze zbytků a bez masa
Když už jsme u té hostiny, musíme upozornit na jednu důležitou maličkost. Přestože dnešní italské Vánoce jsou svátky hojnosti, nebývalo tomu tak vždy. Itálie byla po staletí poměrně chudá a často se vařilo stylem co dům dal.
„Stará italská kuchyně byla založená na tom, co zbylo a co bylo doma k dispozici. Zůstal starý chleba, proto ta strouhanka, parmazán byl vždy, pak bylinky, ryby nebo nějaké to kuře či králík ze dvorku. Hovězí patřilo na stoly bohatých rodin, běžní lidé se k němu nedostali. Stejně tak vepřové. Proto se v mnoha regionech připravovala solená treska, která byla vždy k dispozici,“ vysvětluje kořeny italské vánoční kuchyně majitel několika pražských restaurací Riccardo Lucque.
Knedlíky a klobásy
Ale pojďme se vrátit k naší pouti po italských regionech. V malé pobřežní Ligurii jsou oblíbené ryby a mořské plody, v Jižním Tyrolsku, které historicky patřilo Rakousku a kde žije německy mluvící menšina, nesmí chybět ani na vánočním stole tradiční knedlíky, ať už v polévce nebo s omáčkou.
Kuchyně Jižního Tyrolska je od zbytku Itálie značně odlišná. Národním pokrmem jsou kulaté knedlíky, které zdobí také vánoční tabuli.
Na jehněčích kotletkách si pochutnávají hlavně Italové z regionu Lazio, který obklopuje Řím.
Na Sardinii jsou oblíbené artyčoky, zatímco ve Furlánsku se neobejdou bez vepřové klobásy servírované s nakládaným tuřínem. A v regionu Lazio, který obklopuje hlavní město Řím, zase milují pečené jehněčí. Připravují ho s česnekem, rozmarýnem, vinným octem a ančovičkami.
Fantastické kuře z hrnce
A závěrem ještě recept na vánoční kuře oblíbené v krajích Marche a Lombardie, které se peče v hrnci s rozmarýnem a česnekem. Celé kuře nakrájejte na cca 10 kusů, které položíte kůží dospodu do hrnce s rozpáleným olejem (dvě lžíce olivového oleje) a necháte je opéct hodně do hněda. Když je maso hotové (zhruba za 20 minut), z hrnce ho vyndáte, oberete z kostí a natrháte na kousky, které zatím necháte na talíři. Mezitím se do výpeku přidáte tři dcl suchého bílého vína, necháte odpařit a přidáte na malé kousky nakrájené dvě papriky a dvě rajčata. Necháte zhruba deset minut podusit, načež do hrnce vrátíte obrané kuřecí maso. Vše dochutíte citronovou šťávou z poloviny citronu a pepřem, případně dvěma lžícemi zakysané smetany.
