„Sníh padal za působení silného západního až severozápadního větru. Je uložen na závětrných svazích a ve žlabech, kde ho na některých místech může být větší množství,“ uvedl Robert Dlouhý z Horské služby Krkonoše.
Záchranáři předpokládají, že nízký stupeň nebezpečí bude mít setrvalou tendenci. Rizikové jsou svahy na všech světových stranách kromě západu a jihozápadu.
Turisté by měli být opatrní hlavně na extrémních svazích se sklonem nad 40 stupňů. I tam by však k uvolnění případné laviny bylo potřeba velkého dodatečného zatížení, jakým je například pohyb sněžných strojů nebo více lyžařů bez rozestupů.
Lavinovými svahy v Krkonoších jsou Kotelní a Studniční jámy, Údolí Bílého Labe, Labský, Obří, Modrý a Dlouhý důl a také svahy na polské straně pohoří, třeba severní svahy Vysokého kola.
V Krkonoších spadnou každoročně až desítky menších lavin. V letošním roce sjela zatím největší v únoru do Malé kotelní jámy (více v článku Největší lavina zimy měla 425 metrů). Za stoletou lavinu označují odborníci sesuv sněhu z února 2015, který měl v Modrém dole šířku přes půl kilometru. Jen o týden dříve zavalila lavina ve Studniční jámě dva lyžaře, jeden z nich zemřel.
