Malá Haná je protáhlá úrodná sníženina zhruba severojižního směru uvnitř vrchovin na česko-moravském pomezí mezi Boskovicemi a Městečkem Trnávkou.
Historicky patří celá na Moravu, Pardubický (dříve Východočeský) kraj si z ní však značnou část ukousl. A to právě část krajinářsky nejzajímavější, kde úzkou zvlněnou sníženinu Malé Hané zdobí několik izolovaně vystupujících kopců tektonického (zlomového) původu. Zdaleka viditelný a nejvyšší z nich se jmenuje Hušák a měří plných 626 metrů.
Cimburk u Městečka Trnávky
Výchozím místem pro výstup na vrch Hušák je Městečko Trnávka, kam se o víkendu dostanete vlakem nebo autobusem v podstatě jen ze severu od Moravské Třebové.
Jedinou výjimkou je ranní vlakový spoj z Prostějova přes Chornice po kolejích, které byly donedávna mimo provoz a odsouzené k zániku.
A to z důvodu administrativní hranice mezi dvěma kraji, přes kterou kvůli finanční politice dopravní obslužnosti nejezdilo několik let vůbec nic. Nyní je situace, zvláště v pracovních dnech, o něco lepší.
Než se z Městečka Trnávky vydáte po modré vzhůru na čtyři kilometry vzdálený kopec Hušák, asi vás zláká protilehlá zřícenina hradu Cimburk, jehož torzo se tyčí přímo nad obcí. Nahoru do strmého kopce vede žlutá značka.
Cimburk patří k významným a rozlehlým moravským hradům a je z něj i hezký výhled. Má půdorys ovlivněný protáhlým tvarem vrcholu kopce a skládá se ze dvou částí.
Ze starší, severněji ležící části, se dochovalo torzo vysoké zdi, patřící patrně paláci. Mladší, jižní část, byla postavena koncem 15. století a sloužila jako předhradí. Upoutá okrouhlá bašta na vrstevnaté skále a vstupní brána. Zajímavé je, že v celém areálu není žádná věž a její přítomnost nezaznamenaly ani archeologické výzkumy.
Cimburk. Torzo paláce
Zbytky letního divadla na Cimburku
Roku 1776 Cimburk díky zásahu blesku vyhořel a zpustl. Ve 20. století částečně ožil díky letnímu divadlu, jehož zbytky jsou patrné v hradním příkopu.
Z hlediska dnešní doby je Cimburk spíše méně navštěvovanou památkovou destinací, nahoře se neprodávají vstupenky, suvenýry ani pivo a do obnovy areálu se nepustilo žádné sdružení nadšenců. Úplně naopak je tomu dnes už bohužel u druhého moravského hradu Cimburku, který se nachází v chřibských lesích u Koryčan. Návštěvníky na kolech, pěšky i autem se to tam jenom hemží.
Opuštěný Hušák nad Holubí studánkou
Pozvolný výstup na Hušák po modré značce začíná na náměstí v Městečku Trnávka, měří 5 km a překonává převýšení rovných 300 m. Nejprve se jde mezi poli, později pak neustále v lese.
Kratší je zelená značka ze sousední vesnice Pacov, tam se však člověk špatně dostává. Pokud byste však cestovali na kole, pak přes Pacov určitě jeďte a využijte nádhernou šotolinovou lesní cestu, která se v délce pět kilometrů kroutí až k Holubí studánce s loveckou chatou, což je jakési turistické centrum kousek pod vrcholem Hušáku. Většinou na nikoho nenarazíte.
Hezky upravená Holubí studánka s kapličkou je zajímavá tím, že pramen je neobvykle silný a nevysychající, přičemž vyvěrá nedaleko vrcholu kopce. Důvodem jsou zlomy zemské kůry, podél nichž se okolní krajina kdysi hýbala nahoru i dolů. Výsledkem těchto pohybů je i vyzdvižený vrch Hušák, odborně označovaný jako hrásť.
Holubí studánky
Vrchol Hušáku
K Holubí studánce s údajně zázračnými a léčivými účinky se váže několik pověstí. Podle jedné z nich zázračná voda zachránila život žíznivému raněnému vojákovi, kterého k prameni přivedlo hejno přeletujících holubů.
Hezký je i vrchol Hušáku, přestože na něm už dávno není vyhlídka slibovaná na turistických rozcestnících. Mystickou atmosféru obstarává veliký košatý buk, porosty mechů na kamenech a skalkách a vysocí kamenní mužíci postavení nečetnými návštěvníky.
Památníky z válečných dob
Zelená značka pokračuje z vrcholu Hušáku jižním směrem a pozvolna sestupuje rozlehlými porosty převážně smrkových monokulturních lesů.
Pokud zůstanete zelené značce věrni a neodbočíte na rozcestí s modrou ani vpravo (Přední Arnoštov) ani vlevo (Chornice), pak na jižním úpatí Hušáku narazíte na působivý a velmi pečlivě udržovaný hřbitov sovětských válečných zajatců. Byli sem odvlečeni na stavbu tzv. Hitlerovy dálnice z Vídně do Vratislavi, která měla vést právě sníženinou Malé Hané po východním úbočí Hušáku.
Zajatci zemřeli na přelomu let 1941-42 v nelidských podmínkách na epidemii skvrnitého tyfu a jsou zde pochováni v hromadném hrobě v počtu 143. Jejich jména nikdo nezná. Z nedokončené autostrády se v okolí dochovaly mosty, náspy a terénní zářezy.
Most nedokončené Hitlerovy dálnice
Další pozoruhodný památník válečným obětem stojí za návštěvu dva kilometry západně od města Jevíčka, kde zelená značka z Hušáku končí. Jedná se pro změnu o památník napoleonský připomínající vojáky zemřelé po bitvě u Lipska v jevíčském lazaretu na přelomu let 1813-14. V hromadném hrobě tu leží 215 Rakušanů, 133 Francouzů, 20 Prusů a osm Rusů.
Základem památníku je křemencový obelisk pocházející z nedalekého lesa. Jeho přemísťování po dřevěných válcích pomocí kladkostroje a jeřábu trvalo deset dní! V podstavci památníku, odhaleného v roce 1909, je zazděna skleněná nádoba s pamětním spisem o městu Jevíčku a také plechová krabička s tehdy platnými mincemi.
Moravské město ve východních Čechách
Při výletu do odlehlých končin Malé Hané si určitě vyšetřete čas na prohlídku malebného Jevíčka. Je to nádherné provinční město, jehož velikost se od dob 13. století, kdy bylo pasováno na město královské, příliš nezměnila. Nezvykle velké čtyřúhelníkové náměstí obklopuje stará zástavba sevřená oválem městských hradeb, z něhož vycházejí cesty do čtyř hlavních světových stran.
Zachovalý středověký půdorys je hezky patrný z vyhlídkové městské věže, která patří spolu s věží kostelní k hlavním dominantám města. Třetí dominantou je velká budova jevíčského gymnázia, kde se v letech 1973-90 připravovali prominentní studenti z celé republiky na vysokoškolská zahraniční studia v socialistických zemích.
Náměstí v Jevíčku
Plicní sanatorium v Jevíčku
Z celé republiky se do Jevíčka sjíždějí také pacienti jevíčského sanatoria, specializovaného již více než 100 let na léčbu plicních onemocnění. Unikátní architektonický komplex, jehož budování se započalo ještě před první světovou válkou, se dnes ukrývá mezi vzrostlými stromy parku, či spíše arboreta na konci silnice, která dál nevede.
„Utajený“ areál je celoročně volně přístupný veřejnosti, nechybí v něm kavárna a cukrárna s typickou lázeňskou atmosférou. Dokonce si tu lze zajistit ubytování, třeba pro případ, že by z Jevíčka odpoledne už nic nikam nejelo.
A to je docela pravděpodobné, jelikož kousek od města probíhá hranice mezi Pardubickým a Jihomoravským krajem a veřejná doprava je tu více než mizerná. Zkrátka takový malý vnitrozemský konec světa.
Kopec Hušák
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditMapa Itinerář trasy Jak se tam dostat |
